Hrozí kolaps systému znalců, přiznalo ministerstvo. Zvýšení odměn bylo nedostatečné

Po konci roku 2025 hrozí výrazný úbytek znalců a kolaps systému znalectví. Ministerstvo spravedlnosti to uvedlo v důvodové zprávě k návrhu, kterým chce zmírnit zákonné podmínky pro znaleckou činnost – mimo jiné zrušit povinné pojištění znalců. Z dokumentu vyplývá, že o licenci, kterou od roku 2021 zavedl nový zákon, si zažádalo jen minimum znalců, znaleckých kanceláří i ústavů. Počet zapsaných znalců navíc od té doby poklesl zhruba o pětinu.

Zákon o znalcích nahradil před necelými třemi lety zastaralou právní normu z roku 1967. Jeho cílem bylo zejména sjednotit dohled nad znalci a kvalitou jejich činnosti. Dosavadním znalcům dovolil pokračovat do 31. prosince 2025, poté by už museli mít licenci získanou podle nových pravidel. Jenže do letošního září přišlo na ministerstvo jen 309 žádostí znalců k licenci, přičemž zapsaných znalců je 5857. Z 96 znaleckých kanceláří jich požádalo osm a ze 144 znaleckých ústavů projevilo zájem 25.

„Již nyní je zjevné, že většina znalců zapsaných podle předchozí právní úpravy přelicencování z různých důvodů absolvovat nezvládne a po uplynutí stanoveného pětiletého přechodného období hrozí výrazný propad počtu znalců,“ konstatovalo ministerstvo.

Počet zapsaných znalců zároveň v posledních třech letech klesl o 1419 lidí. Snížil se i počet znaleckých ústavů, a to o 15, a znaleckých kanceláří o 27. Z nových zájemců o znaleckou profesi si podalo žádost o zapsání 142 znalců, šest kanceláří a dva ústavy, přičemž ministerstvo z nich doposud zapsalo 20 znalců, pět kanceláří a jeden ústav. Úřad přitom předpokládal, že o vznik znaleckého oprávnění ročně požádá zhruba 250 nových zájemců.

Mohlo by vás zajímat

Soud potvrdil zproštění obžaloby vysokého exdůstojníka rozvědky

Pracovní skupina

Ministerstvo zřídilo koncem loňského roku expertní pracovní skupinu, která se zabývala příčinami současného stavu. Podle ní je podstatným faktorem vysoký věk současných znalců – loni činil v průměru 63 let. Znalce ale odrazuje i řada povinností, které nový zákon zakotvil. Patří k nim povinné pojištění, zřízení datových schránek, zvýšení nároků na formální náležitosti posudků, pětidenní lhůta pro zápis údajů do elektronické evidence posudků i vyšší přestupková odpovědnost.

Úřad proto nyní poslal do připomínkového řízení novelu, která má z nastavených standardů slevit. „Rád bych zdůraznil, že novelizace vzniká na základě volání praxe. Proto je třeba zákon upravit tak, aby všechno mohlo dobře fungovat,“ vzkázal náměstek ministra Antonín Stanislav.

Novela stanoví, že znalci budou moci pokračovat v činnosti bez nové licence i po roce 2025. Znaleckým kancelářím a ústavům pak prodlužuje lhůtu k registraci do konce roku 2028. U znalců z řad fyzických osob ruší povinné pojištění, které museli uzavírat pro případ újmy způsobené v souvislosti s výkonem znalectví. Lhůtu pro zápis údajů do elektronické evidence posudků prodlužuje z pěti na 30 dní a u údajů o vyúčtovaném znalečném na 90 dní. Záznamy o přestupcích znalce nově nebudou v seznamu znalců veřejně dostupné.

Zvýšení odměn bylo nedostatečné

Ministerstvo se znalce snažilo motivovat i tím, že od letošního ledna zvýšilo jejich odměnu z 300 až 450 korun za hodinu na 800 až 1000 korun. Nyní připouští, že toto opatření nepostačuje. Současně uvedlo, že na podporu zájmu kvalifikovaných odborníků o znaleckou profesi bude zapotřebí přijmout i řadu nelegislativních opatření. Nejpalčivější nedostatek znalců nyní panuje v odvětvích sexuologie, kde je v Česku zapsaných 27 expertů, klinické psychologie se 71 znalci, psychologie se 73 znalci, a psychiatrie s 228 znalci. Například u psychiatrů skončilo po zavedení nové právní úpravy se znaleckou činností 82 odborníků.

Vývoj počtu znalců:

Vývoj počtu znaleckých kanceláří a ústavů:

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR