Prioritu udělil Evropský soud pro lidská práva (ESLP) stížnosti maďarského advokáta Dániela Karsaie, který má Amyotrofickou laterální sklerózu (ALS) v pokročilém stádiu. Šestačtyřicetiletý právník si stěžuje na zákaz pomoci zemřít v Maďarsku. Podle něho jde také o diskriminaci ve srovnání s těmi, kteří mohou zkrátit nebo ukončit svůj život odmítnutím léčby.
Vzhledem k povaze věci se ESLP rozhodl podle svého jednacího řádu udělit případu prioritu. Soud rozhodl, že ústní jednání o přípustnosti a opodstatněnosti se uskuteční 28. listopadu 2023.
Stížnost byla podána 10. srpna 2023. Štrasburský soud oznámil maďarské vládě obsah stížnosti Karsai v. Maďarsko 26. září 2023. Současně vládu požádal, aby předložila své stanovisko Maďarská vláda dostala na vypracování stanoviska tři týdny.
„Případ se týká práva na smrt z vlastní vůle osoby postižené amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), typem onemocnění motorických neuronů. Pomoci někomu ukončit vlastní život je v Maďarsku trestným činem, a to i tehdy, když k tomu dospěje člověk zdravé mysli, ale má nevyléčitelné degenerativní onemocnění a nechce žít,“ informuje o případu ESLP.
Mohlo by vás zajímat
Otázky případu Karsai v. Maďarsko položené stranám jsou zde.
„Ve svých otázkách účastníkům řízení se ESLP mimo jiné táže, zda maďarský právní rámec a způsob, jakým funguje v praxi, jsou slučitelné s článkem 3 (zákaz nelidského nebo ponižujícího zacházení), s článkem 8 (právo na respektování soukromého a rodinného života) a/nebo s článkem 9 (svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání) Úmluvy,“ uvádí Soud v informaci.
Právník považuje svoji situaci rovněž za výsledek diskriminace, neboť jiní nemocní mají například možnost léčbu ukončit.
Za rok bude zcela ochrnutý, vysvobození je smrt
Stěžovatel Dániel Karsai, je maďarský státní příslušník, narodil se v roce 1977 a žije v Budapešti. Profesí je právník. „Pan Karsai je v pokročilém stádiu amyotrofické laterální sklerózy (ALS), která je progresivní neurodegenerativní onemocnění bez známé léčby. Spočívá v postupné ztrátě funkce motorického neuronu, a tedy kontroly svalů. V konečné fázi ALS je většina svalů paralyzována; řeč, dýchání a polykání bez pomoci je velmi obtížné a nakonec nemožné. Smyslové a kognitivní schopnosti mohou zůstat z velké části nedotčené a pacienti si mohou během zachovat své intelektuální funkce a vědomí během rozvoje nemoci,“ shrnuje fakta Soud.
Pan Karsai poprvé zaznamenal příznaky ALS v červenci 2021. Nyní už není schopen chodit a postarat se o sebe bez pomoci, uvedl ESLP ve zprávě 29. září 2023. „Tvrdí, že za rok bude úplně ochrnutý a nebude schopen komunikovat. Bude ,uvězněn ve vlastním těle bez jakéhokoli vyhlídka na osvobození mimo smrt´ a jeho existence se bude skládat téměř výhradně z bolesti a utrpení,“ cituje ze stížnosti maďarského právníka Evropský soud pro lidská práva.
Chtěl by ukončit nebo alespoň zkrátit tuto fázi své nemoci nějakou formou asistovaného umírání dříve, než dosáhne stavu, který považuje za nesnesitelný; nicméně eutanazie a asistovaná sebevražda je v Maďarsku nezákonná. Tvrdí, že i kdyby zemřel prostřednictvím asistované sebevraždy respektive eutanazie mimo Maďarsko, příslušné ustanovení trestního zákoníku by platilo a kdokoli, kdo by mu pomohl ukončit život, by v Maďarsku mohl čelit trestnímu stíhání. Nedostatek jakýchkoli vyhlídek na ukončení života podle jeho vlastních podmínek má škodlivý vliv na jeho duševní stav a schopnost vyrovnat se s výzvami nemoci.
Jiní mohou ukončit léčbu a zemřít
S odvoláním na články 3 (zákaz nelidského nebo ponižujícího zacházení), 8 (právo na respektování soukromí a rodinný život) a/nebo 9 (svoboda myšlení, svědomí a náboženství) samostatně a ve spojení s článkem 14 (zákaz diskriminace) Evropské úmluvy o lidských právech, si Dániel Karsai stěžuje na plošný a extrateritoriální zákaz asistované sebevraždy. Tvrdí, že nedostatek jakékoli možnosti rozhodnout se, jak zemřít, je nepřiměřený a že Maďarsko je povinno poskytnout mu možnost důstojně ukončit život podle jeho vlastních podmínek.
Karsai se opírá o stejná ustanovení ve spojení s článkem 14 Úmluvy (zákaz diskriminace) že volba zemřít je otevřena těm, kteří podle povahy své nemoci mohou ukončit nebo zkrátit svůj život tím, že odmítnou život prodlužující léčbu, ale nikoli těm, kteří ji – stejně jako on – nevyžadují takové zacházení. Podle jeho názoru se tím stává obětí diskriminace.
Irena Válová
