V posledních letech přibývá stále více spotřebitelských sporů, v nichž se skupina spotřebitelů snaží od podnikatele získat peněžité plnění s vidinou snadného zisku, a to většinou prostřednictvím lákavých prohlášení zainteresovaného žalobního subjektu. Mnoho z takových snah však skončilo pro žalující subjekt a spotřebitele neslavně. Jednou z takových kauz jsou aktuálně spory o platnost smluv o investičním životním pojištění, v jejichž rámci v nedávné době rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích o platnosti takové smlouvy, přestože se spotřebitel domáhal určení její neplatnosti. Uvedené rozhodnutí přitom nezvrátil svým rozhodnutím ani Nejvyšší soud.
Ve sporech o platnost smluv o investičním životním pojištění se snaží spotřebitelé nárokovat si většinou vrácení uhrazeného pojistného za dobu trvání pojistné smlouvy z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu tvrzené absolutní neplatnosti smlouvy. Jeden z takových sporů projednával minulý rok i Ústavní soud, který ve svém nálezu ze dne 10. května 2022, sp. zn. III. ÚS 2127/21, uvedl, že k posouzení těchto sporů je třeba přistupovat individuálně. K posouzení platnosti smlouvy se však nevyjádřil a jednalo se spíše o rozhodnutí procesní povahy.
Druhou skupinou druhů sporů jsou spory o určení neplatnosti smluv o investičním životním pojištění. Právě takový druh žaloby projednával i Krajský soud v Českých Budějovicích. Žalobkyně se domáhala určení neexistence závazku vyplývajícího z uzavřené smlouvy o investičním životním pojištění (Životní pojištění TOP Invest, uzavřené s žalovanou Generali Česká pojišťovna a. s. v roce 2012). V řízení soud jako předběžnou otázku posuzoval právě platnost uvedené smlouvy o investičním životním pojištění. Žalobkyně tvrdila, že smlouva je absolutně neplatná z důvodu: (i) netransparentnosti ujednání o poplatcích (ii) netransparentního rozčlenění pojistného na investiční a rizikovou složku a (iii) rozporu s dobrými mravy z důvodu nízké pojistné částky pro případ smrti ve výši 10.000 Kč.
Okresní soud v Písku coby soud prvního stupně dospěl v rozsudku ze dne 14. října 2022, sp. zn. 4 C 70/2022 k závěru, že ani jedna z tvrzených vad pojistné smlouvy nezakládá její neplatnost, a žalobu žalobkyně tak zamítl.
Rozsudek prvostupňového soudu následně potvrdil jako věcně správný i Krajský soud v Českých Budějovicích, a to rozsudkem ze dne 9. března 2023, sp. zn. 19 Co 156/2023. Ten k tvrzené netransparentnosti poplatků odkázal na znění všeobecných pojistných podmínek a doplňkových pojistných podmínek. V nich je odkazováno na pojistně technické zásady pojistitele, na základě kterých lze příslušné poplatky vypočíst dosazením určitých veličin jako je věk, pohlaví či zdravotní stav žalobkyně, jak upozornil už prvostupňový soud ve svém rozsudku. Odvolací soud následně uzavřel, že: „Za situace, kdy žalobkyně byla seznámena s výpočtem nákladů a se všemi informacemi dle § 66 zákona o pojistné smlouvě, což potvrdila svým podpisem na pojistné smlouvě, není tvrzený důvod pro neplatnost pojistné smlouvy naplněn.“
Mohlo by vás zajímat
Ve vztahu k žalobkyní tvrzené neplatnosti smlouvy o investičním životním pojištění z důvodu nerozčlenění pojistného na investiční a rizikovou složku odvolací soud uvedl, že: „Za důvodnou nepovažuje odvolací soud ani odvolací námitku žalobkyně, že by ve smlouvě mělo být stanoveno, jakým způsobem (v jakém poměru) je rozčleněno běžné pojistné na složku rizikovou a složku investiční. Jak správně uvedl soud prvního stupně, zákon o pojistné smlouvě v § 4 odst. 1 písm. e) stanoví obligatorní náležitosti, kterými je výše pojistného, splatnost pojistného a údaj o tom, zda se jedná o běžné či jednorázové pojistné. Tyto zákonné požadavky předmětná pojistná smlouva uzavřená mezi účastníky naplňuje. Povinnost členit pojistné na rizikovou a investiční složku ze zákona o pojistné smlouvě nevyplývá, a pojistná smlouva proto z tohoto důvodu nemůže být neplatná.“
K namítanému rozporu s dobrými mravy z důvodu existence nízké pojistné částky pro případ smrti vycházel odvolací soud ze základní zásady soukromého práva, a sice autonomie vůle účastníků závazkového vztahu. Uzavřel tak, že: „Stejně tak nemůže být důvodem neplatnosti pojistné smlouvy pro rozpor s dobrými mravy skutečnost, že ve smlouvě je stanovena pojistná částka pro případ smrti částkou 10 000 Kč. Zákon o pojistné smlouvě nestanoví žádnou minimální částku, která by měla být sjednána jako plnění pro případ smrti, v daném případě byla tato částka stanovena na základě smluvního ujednání mezi žalobkyní a žalovanou.“
„Soudy v této věci postupovaly správně, když k posouzení platnosti smlouvy přistoupily individuálně. Nelze paušálně tvrdit, že všechny smlouvy o investičním životním pojištění jsou stiženy neplatností,“ upozorňuje advokát Martin Rezek, který je odborníkem na sporná řízení a spotřebitelské právo. „Smluvní strany přistupovaly po osm let k posuzované pojistné smlouvě jako k platné a plnily své povinnosti vyplývající ze smlouvy. Bylo by tak v rozporu se zásadou upřednostnění výkladu platnosti smluv před jejich neplatností, pokud by nyní soudy v této věci rozhodly tak, že je smlouva neplatná, na což ostatně upozorňoval i prvostupňový soud v dané věci,“ dodává Martin Rezek.
Uvedený rozsudek odvolacího soudu přitom nezvrátil ani Nejvyšší soud, který dovolání podané žalobkyní odmítl usnesením ze dne 11. 7. 2023, č.j. 25 Cdo 1965/2023-161, a rozsudek odvolacího soudu tak zůstal pravomocný.
(red)
