Městský soud v Praze přiznal bývalému náměstkovi Vrchního státního zastupitelství v Praze Liboru Grygárkovi za nezákonné stíhání dalších cca 1 150 000 korun za ušlý zisk, plus nemalé 8,5procentní úroky z prodlení a náklady řízení. Soud podle očekávání pokrátil znalecky prokázaný ušlý zisk o znalecky zjištěný výdělek v době zákazu výkonu advokacie, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Tažení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), jeho šéfa Róberta Šlachty – dnes předsedy hnutí Přísaha a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci tak stálo daňového poplatníka už téměř 3 miliony korun. Již vyplacené odškodnění státu za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním dosáhlo cca 1 400 000 korun.

Bývalý náměstek vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly Libor Grygárek čelil od roku 2013 obvinění ze zneužití pravomoci v souvislosti s lobbistou Romanem Janouškem a jeho švýcarskými konty. Vyšetřování vedl ÚOOZ Róberta Šlachty, se kterým se Grygárek soudí kvůli jeho knize Třicet let pod přísahou, a dozorovalo je Vrchní státní zastupitelství v Olomouci

Grygárkovo dlouhé stíhání ale zastavily soudy, částečně proto, že žalovaný skutek nebyl trestným činem, zkonstatovaly, že byl Grygárek stíhán nezákonně, zčásti kvůli promlčení. Grygárek vinu od počátku odmítal a opakovaně si stěžoval na průtahy v trestním řízení.

Libor Grygárek nejprve na státu vysoudil 520 000 korun jako odškodnění za dlouholeté nezákonné stíhání. Spolu se 480 000 korun, plus úroky. K tomu přibyla dle aktuálního rozhodnutí náhrada za ušlý zisk, vysoké úroky a náklady řízení.

Mohlo by vás zajímat

Senát pražského Městského soudu už při prvním rozhodování o odškodném přihlédl k tomu, že vedle Grygárkova stíhání „probíhal paralelní mediální proces“.

Senát poukázal na úniky ze spisu i na to, že se informace o Grygárkově obvinění objevila v médiích dříve, než byla bývalému náměstkovi Vrchního státního zastupitelství v Praze doručena.

Ze státního zastupitelství řízeně unikaly informace s cílem Grygárka poškodit

Redaktoři časopisu Respekt a redaktor České televize měli v roce 2013 informace o zahájení trestního stíhání proti bývalému náměstkovi pražského vrchního státního zastupitelství Liboru Grygárkovi dříve, než byla vydána tisková zpráva.

Navíc disponovali informacemi v podstatně širším obsahu, než byly poskytnuty později veřejnosti.

Městský soud v Praze v roce 2021 v písemném odůvodnění rozhodnutí v kauze Grygárek ostře zkritizoval úniky ze spisů z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci do vybraných médií. Šlo o exces, kvůli kterému proběhl mediální proces a Grygárek byl nevratně společensky kriminalizován.

Mediální výstupy podle soudu obsahovaly i podrobná líčení okolností, z nichž vycházely úvahy orgánů činných v trestním řízení a které vedly k zahájení trestního stíhání žalobce, včetně citací z pořízených odposlechů. „Výslovně zpětně zpochybňovaly integritu a odbornost žalobce při výkonu funkce státního zástupce VSZ v Praze a naznačovaly, že jakékoli se žalobcem mají potenciál ohrozit společenské, resp. pracovní postavení,“ uvádí předsedkyně senátu Marcela Kučerová v rozhodnutí, které má Česká justice k dispozici.

Soud se také pozastavil nad tím, že výsledek trestního řízení byl v médiích a v reakcích laické veřejnosti reflektován spíše negativně a v návaznosti na to byl polemicky komentován i právníky v politických funkcích – například poslancem Jakubem Michálkem či ministryní spravedlnosti Marií Benešovou. V rozhodnutí jsou pak pro příklad uvedeny zjevně dehonestující titulky článků v médiích.

Excesivní medializace

Podle odvolacího soudu bylo informování ze strany VSZ v Olomouci, které vede Ivo Ištvan, nezákonné. „Nejen sama excesívní medializace je přičitatelná státu, nýbrž i její následek spočívající v tom, že v důsledku vedení „paralelního mediálního procesu“ ve věci žalobce byla veřejnost postupně utvrzována v přesvědčení o jeho vině, takže ani pro žalobce příznivý výsledek řízení, vyvracející široce publikovaná podezření, že – zjednodušeně řečeno, zneužíval úřední pravomoc ve prospěch třetích osob, již není sdělovacími prostředky a veřejností akceptován,“ uvádí soudkyně Marcela Kučerová.

Soud sice souhlasí, že téma bylo pro média atraktivní a tak o něm z logiky věci informovala hojně, míra dehonestace tomu však nebyla úměrná. Úniky v případu Grygárek pak označil za vyslovený exces, na němž má jednoznačný podíl viny stát. „Pokud takový následek nutně vyplývá z povahy provozování sdělovacích prostředků a jejich vlivu na vytváření laického veřejného mínění, nelze učinit jiný závěr než že ten, kdo sdělovacím prostředkům podrobnosti z neveřejného přípravného řízení v trestní věci žalobce sdělovacím prostředkům poskytl, takový následek způsobit chtěl, či minimálně byl srozuměn s tím, že následek v podobě předběžného společenského odsouzení žalobce nutně vznikne a jeho následky mohou přetrvat i samotné skončení trestního stíhání,“ dodává předsedkyně senátu.

Sám Grygárek opakovaně uváděl, že trestní kauza zasáhla do všech sfér jeho osobnosti – poškodila jeho čest a pověst, jeho ekonomickou situaci i rodinný život. „Bylo by jistě na místě se ptát, zda s tímto cejchem by měl Ištvan nadále vykonávat funkci vrchního státního zástupce, když jakákoliv sebereflexe je mu zjevně cizí, vyvodit osobní odpovědnost z vlastního monstrózního selhání odmítá a lhůta k jeho minimálně kárnému postihu v důsledku jím zaviněných průtahů již uplynula,“ napsal nyní Grygárek České justici.

Negativní dopad na pověst Grygárka podle soudu zjevně přetrvává a to ve sféře zdravotní, majetkové, profesní, rodinné i společenské. Někdejší elitní žalobce byl nucen vyhledat psychiatrickou pomoc a jeho trestní stíhání přispělo k rozvoji posttraumatické stresové poruchy. Byl mu mimo jiné pozastaven výkon advokacie

Jan Hrbáček, Ekonomický deník