Příští tři roky povede Soudcovskou unii opět Libor Vávra z Městského soudu v Praze. Žádný jiný kandidát se mu na 33. sněmu delegátů nepostavil. Při svém projevu na řekl, že tuzemská justice je proti mnoha jiným státům stále „v klidu“. „Naše platy v rámci ČR jsou poměrně velmi slušné,“ uvedl a zároveň poukázal na to, že s programy proti vyhoření nebo se zabezpečením v důchodu být soudci v ČR naopak spokojeni být nemohou. Na další tři roky ve vedení unie budou kromě Vávry viceprezidenti Roman Lada a Eva Bučková. Členy výboru jsou Ilona Benešová a Dalibor Zecha.
Úvodem dvoudenního sněmu vystoupil předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák. Připomněl, že před čtyřmi lety zde soudci v Přerově řešili prevenci syndromu vyhoření a jejich psychickou zátěž. Poté nastalo období covidu a tehdejší cíle se nepodařilo přetavit do praxe.
Prezident SU ČR Libor Vávra následně uvedl, že nechce být pesimistický, protože unie v této oblasti svou práci odvedla. Zbývá jen cíle prosadit přes politickou reprezentaci. „Naše justice zatím žije v klidu. Na nás je vyvíjen pouze neformální tlak skrze platy,“ řekl s tím, že soudcovské organizace jsou nejen v ČR nenahraditelné právě při střetech s politickou mocí a společenskými tlaky. „Platy jsou to, co dělá soudcovskou profesi atraktivní. Pokud se budou snižovat, sníží se i kvalita lidí, kteří budou mít zájem do justice vstoupit. Jde o koncepční záležitost,“ dodal. V pátek poslanci schválili ve třetím čtení konsolidační balíček, který růst platů soudců zmrazí. Zatímco nyní je plat soudců součinem průměrné mzdy v národním hospodářství a zákonného koeficientu tři, nově má koeficient klesnout na hodnotu 2,822. „My to za ta léta víme, že pokud jsou ohroženy materiální podmínky pro práci soudce, tak se to okamžitě odrazí na zájmu a kvalitě uchazečů o soudcovskou funkci,“ řekl Vávra. Právo podle něj nabízí spoustu velmi atraktivních míst, ze kterých si mohou absolventi právnických fakult vybírat. Pokud stát zpochybňuje jistotu sociálního zabezpečení soudců, vede to ke snížení zájmu mladých právníků o tuto profesi v justici.
Další zásahy do platů soudců nelze akceptovat ani podle člena výboru Soudcovské unie ČR Dalibora Zechy. „Původně jsme se bavili o nějakém mražení platu. Ale dnes v tom kontextu, jak se to vyvíjelo, je zřejmé, že celá snaha asi vedla ke snížení úrovně materiálního zabezpečení, což je poměrně zásadní pro obecné principy nezávislosti soudů a podobně,“ řekl novinářům po skončení sněmu Zecha.
Vávra uvedl, že soudci se budou zmrazení platů bránit u Ústavního soudu. Dlouhodobě totiž tvrdí, že zásahy do jejich materiálního zabezpečení jsou protiústavní. Připomněl, že právě Soudcovská unie argumenty pro jednotlivé napadení výpočtu platů pro jednotlivá podání obvykle připravuje. Podstatná podle něj není žaloba konkrétního soudce, ale ústavně právní rozměr celého problému.
Veřejnost se za soudce podle něj v otázce zmrazování platů za soudce nepostaví. „Musíme komunikovat s veřejností na denní bázi, ale pokud jde o platové otázky, na svou stranu ji dostat nemůžeme,“ dodal Vávra.
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž soudce ujistil, že žalobci je v otázce platů podporují. „Platová konstrukce je správná stejně jako naše navázání na plat soudců,“ uvedl. Nevidí také žádný důvod, proč by platy administrativních pracovníků státního zastupitelství měly růst méně, než platy zaměstnanců na soudech. Ministerstvo financí totiž zatím slíbilo růst platů pouze pro zaměstnance soudů.
Stříž také podpořil státní zástupce ve stíhání předsudečné nenávisti. Uvedl příklady chování lidí na sociálních sítích, které může být trestné. „Osočování a napadání odlišného druhu obyvatelstva je nepřijatelné, jsem rád, že se stíhá,“ uvedl a kvitoval, že i soudy podle něj v této problematice spolupracují velmi dobře.
Útoky na soudce antisystémovými skupinami
O tlaku na soudce i z důvodu napjaté společenské atmosféry doma i ve světě promluvil předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl. „Čelíme cíleným útokům na justici antisystémovými skupinami. Je to až patologické. Musíme se připravit, že útoky budou i osobní. Osobnosti veřejného života se nás moc nezastanou. Zůstává to na Soudcovské unii, funkcionářích a osobnostech, které se nebojí tlaku čelit,“ dodal s tím, že právnická obec se nesmí uzavírat do sebe a naopak by měla společnost přesvědčit, že může pomoci ochránit důležité hodnoty.
Podle něj je problém, že justice nemá reprezentaci, která by mohla vyjednávat o rozpočtu a mluvit do financování justice s přesahem volebního období. Politici si podle něj nyní mohou v podstatě vybírat, s kým budou za justici jednat a to podle něj není dobře. „Nevolám po soudcovské radě, ale po instituci, která může za soudce mluvit. Doba po nás žádá osobnosti a abychom se učili, jací by soudci měli být. Média neodpouští a sociální sítě nám také neodpouští. Etika je téma a morální integrita je téma – rozhodnutí soudce, proč nedal invalidovi náhradu, musíme umět vysvětlit. Naše práce nekončí tím, že napíšeme rozhodnutí,“ uzavřel předseda Vrchního soudu v Praze.
Na sněmu vystoupila také bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová, která kritizovala nedostatek financí pro justiční kandidáty, předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy, prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík nebo místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol.
Kromě platů soudců se delegáti sněmu zabývali například také stavem odborného aparátu soudů nebo komunikací Soudcovské unie ČR a soudců směrem k veřejnosti i uvnitř justice. Kromě jednání pracovních skupin proběhly rovněž volby členů Republikové rady a Kontrolní komise SU ČR. Náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák také slíbil, že v listopadu proběhne jmenovací etapa soudců.
Eva Paseková
