Pražský městský soud tento zamítl žalobu, ve které se spolek Klimatická žaloba a další organizace a jednotlivci domáhali po ministerstvech životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy stanovení konkrétních opatření k dostatečnému snižování emisí skleníkových plynů. Podobné žaloby podaly organizace na své vlády či úřady i v dalších evropských zemích. Klimatickými žalobami se zabývá i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
V rámci pařížské úmluvy OSN o změně klimatu z roku 2015, která vstoupila v platnost v listopadu 2016, se země světa zavázaly udržet oteplování pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně, ve srovnání s předindustriálním obdobím. Na základě dohody se ČR společně s ostatními členskými státy EU zavázala ke společnému cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Ekologičtí aktivisté nejen v ČR však upozorňují na to, že země nedělají pro splnění těchto cílů maximum a kvůli tomu podávají na státy či vlády i žaloby.
Čtěte také: Soud zamítl žalobu, kterou podal spolek kvůli řešení klimatické krize
V Nizozemsku například soud v roce 2015, ještě před vstupem pařížské dohody v platnost, nařídil vládě, aby do roku 2020 snížila emise skleníkových plynů přinejmenším o čtvrtinu. Svým rozhodnutím vyhověl žalobě asi 900 občanů, podle nichž má vláda povinnost chránit obyvatele své země před hrozícím nebezpečím, včetně důsledků klimatických změn. Žalobu na stát podala v dubnu 2015 skupina aktivistů bojujících za udržitelný rozvoj ze skupiny Urgenda. Ve své žalobě požadovala snížení emisí do roku 2020 dokonce o 40 procent.
Verdikt povrdil v říjnu 2018 odvolací soud v Haagu, který ve sledovaném případu rozhodl jen den poté, co Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) varoval, že cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015 lze naplnit již jen pomocí rychlých, dalekosáhlých a bezprecedentních změn ve všech oblastech společnosti.
Po průlomovém rozhodnutí nizozemského soudu z roku 2015 podaly žalobu na své vlády organizace i v několika dalších zemích světa.
Pařížský správní soud v únoru 2021 rozhodl, že francouzský stát je spoluodpovědný za pochybení v rámci boje proti globálnímu oteplování. Soud podle svého prohlášení prověřoval, zda existuje příčinná souvislost mezi škodami na životním prostředí a vládě přisuzovanými nedostatky v boji proti změnám klimatu. Konstatoval, že alespoň za část škod stát zodpovědný je.
Žalobu proti francouzskému státu podala v roce 2019 čtveřice organizací sdružených v hnutí Kauza století (L’Affaire du siècle), která má za cíl přitáhnout pozornost veřejnosti k dopadům klimatických změn. Kampaň podpořilo množství známých osobností, například herečky Marion Cotillardová či Juliette Binocheová. Žalobu a rozhodnutí soudu předcházela petice čtyř nevládních organizací, kterou podpořilo přes dva miliony lidí.
V Norsku v roce 2020 soud zamítl žalobu ekologů kvůli udělení licencí na těžbu ropy v Barentsově moři. Ochránci přírody argumentovali, že takto bude porušeno právo lidí na život ve zdravém prostředí zakotvené v norské ústavě. Norské ministerstvo ropného průmyslu licence na těžbu ropy vydalo 13 společnostem v období let 2015 až 2016. Ochránci životního prostředí například z organizace Greenpeace tvrdili, že tím porušilo jak národní zákony, tak mezinárodní právo. Kromě článku 112 norské ústavy se odvolávali na pařížskou klimatickou dohodu, kterou Norsko podepsalo.
V červnu 2021 byla shledána vinnou z nedbalosti v politice řešení klimatické krize belgická vláda. Soud konstatoval, že „tím, že se zdržela přijetí všech nezbytných opatření k zabránění účinkům změny klimatu poškozujícím životy“ stěžovatelů, porušila Evropskou úmluvu o lidských právech.
Podle webu euronews.com se také polská vláda v roce 2021 „dočkala“ pěti žalob, které proti ní podali občané u regionálních soudů kvůli jejímu postoji ke klimatu. Jednu ze žalob podala například podnikatelka z jednoho regionu v centrálním Polsku, který trpí velkým suchem. Uvedla, že tím utrpělo její podnikání v cestovním ruchu a vyjádřila obavy o osud svého syna.
V říjnu 2021 správní soud v Berlíně rozhodl, že německou vládu není možné donutit k dodržování jejích vlastních klimatických závazků. Se svou žalobou tak neuspěla trojice farmářských rodin, které právě to požadovaly. Byl to první takový proces ve spolkové republice.
Klimatickými žalobami se zabývá i Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Letos v září se začal například zabývat v dlouho očekávaném procesu stížností šesti mladých Portugalců, kteří se na něj obrátili v roce 2020, protože podle nich vlády evropských zemí nedělají dost v boji se změnami klimatu. Soud čeká obří řízení, protože šestice usiluje o rozhodnutí týkající se 32 evropských států. Jsou mezi nimi všechny členské země Evropské unie, tedy i ČR, a také Británie, Norsko, Rusko, Švýcarsko a Turecko. Tyto země bude u soudu zastupovat na 80 právníků, napsala agentura Reuters. Verdikt se čeká nejdříve za devět až 18 měsíců. Prvotní motivací pro podání stížnosti byly pro šestici stěžovatelů mohutné požáry v roce 2017, kdy v Portugalsku v regionu Leiria shořelo přes 200 kilometrů čtverečních lesa a zemřela více než stovka lidí.
(čtk, epa)
