Odvolací soud dnes zrušil osvobozující rozsudek nad učitelkou Martinou Bednářovou, která při výuce zpochybňovala ruské válečné zločiny na Ukrajině. Věc vrátil k dalšímu projednání a zkoumání, zda češtinářka nenaplnila skutkovou podstatu trestného činu popírání genocidia. Bednářová při odchodu z jednací síně odmítla žádost o reakci – novinářům řekla, že by to bylo „házení perel sviním“. Základní škola Na Dlouhém lánu dala ženě po loňském incidentu výpověď.
„Máme za to, že nalézací soud se nevyrovnal se všemi aspekty případu,“ zdůvodnila dnešní usnesení předsedkyně senátu pražského městského soudu Hana Chaloupková. Připomněla, že podle evropské judikatury lze na učitele pohlížet přísnější optikou, co se týče svobody projevu a jejího omezení. „Učitel by měl mít vyšší míru odpovědnosti za to, co veřejně říká a zejména co říká před žáky,“ zmínila.
Tématu Ruska a Ukrajiny se Bednářová věnovala v hodině slohu počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku ruské invaze. Podle obžaloby se ve třídě osmáků snažila ospravedlnit válečné zločiny proti míru tak, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace. Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že ukrajinské nacistické skupiny na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy včetně dětí například tím, že je upalovaly a stahovaly zaživa z kůže. Někteří žáci učitelce oponovali a její výklad si nahráli.
Bednářová vinu odmítá. Při dnešním zasedání nehovořila a nekomentovala ho ani následně. „Promiňte, ale médiím, který nejsou schopný dát dohromady pravdivý ani nadpis článku, nebudu dávat žádné vyjádření,“ řekla žena, která se hájí mimo jiné tím, že její výroky zazněly při hodině mediální gramotnosti. V minulosti také uvedla, že téma zvolila v souladu s pokynem ministerstva školství. Na svých výrocích trvá, novináři podle ní o situaci na Ukrajině lhali. Její advokát Josef Kulhavý míní, že věc vůbec nepatří před trestní soud. „Trestní právo není lék, kterým lze léčit neduhy této společnosti,“ prohlásil.
Obvodní soud pro Prahu 6 ženu letos v červnu osvobodil s tím, že nespáchala trestný čin. Konstatoval tehdy, že Bednářovou nelze soudit za názor, který projevila. Zmínil ústavně zaručenou svobodu slova, která převážila nad tím, že obžalovaná zvolila k ovlivňování svých žáků nevhodné metody.
Podle odvolacího senátu ale bude obvodní soud muset přihlédnout ke skutečnosti, že obžalovaná se skutku dopustila jako učitelka v základní škole a výroky pronesla v hodině povinného předmětu, kterou žáci nemohli opustit. Bude zapotřebí zkoumat celý kontext věci, tedy dění, jež předcházelo pořízení nahrávky, i následný dopad na žáky. Senát rovněž zdůraznil, že Bednářová má vysokoškolské vzdělání, které zahrnuje i to, jakým způsobem si získávat informace.
Státní zastupitelství pro češtinářku původně žádalo podmíněný trest a pětiletý zákaz práce s dětmi. Nyní se domáhá vyslovení viny s tím, že od uložení trestu by bylo možné upustit, pokud by žena projevila nad svým skutkem lítost. „Vybočila z řádného výkonu učitelství, relativizovala válečnou agresi a nepravdivé informace vydávala za pravdivé,“ shrnul státní zástupce Aleš Cimbala, podle nějž poslední dva důvody spadají pod trestní řízení. Dodal, že výrok o vině by měl výchovný efekt.
Daný trestný čin spáchá podle trestního zákoníku člověk, který „veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo nacistické, komunistické nebo jiné zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny nebo zločiny proti míru“. Pachatelům hrozí odnětí svobody na šest měsíců až tři roky.
(čtk)
