Německá vláda schválila návrh zákona na zrychlení a usnadnění deportací neúspěšných žadatelů o azyl a cizinců bez potřebných dokladů k pobytu. Na tiskové konferenci to dnes oznámila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, která potřebu rychlejšího vyhošťování zdůvodnila mimo jiné současnou zátěží péče o migranty, která Německu komplikuje jeho humanitární závazky. Právní předpis nyní posoudí Spolkový sněm.
„Kdo nemá právo zůstat v této zemi, musí odejít,“ řekla Faeserová. „Je to důležité, abychom dál mohli poskytovat humanitární pomoc lidem, kteří na ni mají nárok a které musíme chránit před válkou a terorismem. Příkladem je 1,1 milionu ukrajinských válečných uprchlíků,“ uvedla.
Podle Faeserové je rovněž nezbytné co nejvíce omezit nelegální migraci, aby Německo právo na azyl ochránilo. V boji proti převaděčům Německo před týdnem obnovilo hraniční kontroly s Českem, Polskem a Švýcarskem a pokračuje v kontrolách na hranici s Rakouskem.
Schválený návrh zákona počítá s tím, že maximální doba takzvané vyhošťovací vazby se prodlouží ze stávajících deseti na 28 dnů. Tato vazba slouží tehdy, pokud hrozí, že deportovaný se bude odjezdu vyhýbat.
Mohlo by vás zajímat
Vláda chce také urychlit a zjednodušit deportace zločinců a převaděčů. Policie v takových případech získá více pravomocí, kdy bude moci například prohledat v bytech datové nosiče a dokumenty, aby zjistila státní příslušnost.
Cílem návrhu je i snížit zátěž úřadů, proto bude možné prodloužit pobyt v azylových zařízeních ze stávajících třech na šest měsíců.
Německá média nevylučují, že návrh v parlamentu projde změnami, neboť proti aktuální podobě mají výhrady koaliční Zelení. Důraznější deportační politiku naopak podporuje sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz. „Musíme konečně vyhošťovat ve velkém,“ řekl v rozhovoru v magazínu Der Spiegel.
Od ledna do června bylo z Německa podle vládní bilance deportováno 7861 lidí, nejčastěji do Rakouska, Gruzie a Severní Makedonie. Vládní statistika z konce června uvádí, že k tomuto termínu muselo zemi opustit 279.000 lidí. Deportace ale skutečně hrozí jen části z nich, neboť zhruba 225.000 lidí je v takzvaném režimu strpění, kdy v Německu mohou dočasně zůstat.
