Kandidáti na soudce Ústavního soudu (ÚS) jsou veřejně důkladně rozebíráni, jako tomu nebylo nikdy předtím, dokonce ani u některých skutečně kontroverzních kandidátů. Senátorům to dnes v projevu řekl prezident Petr Pavel, který na plénum horní parlamentní komory přišel obhájit svého kandidáta na ústavního soudce Pavla Simona. Soudce Nejvyššího soudu má z dosavadních nominantů nejhorší vyhlídky na získání souhlasu senátorů, jako prvního z Pavlových adeptů ho odmítly oba výbory, které se návrhem zabývaly.
„Opakovaně jsme svědky toho, že kandidáti na ústavní soudce jsou veřejně tak důkladně rozebíráni, jako tomu nebylo nikdy předtím. A to dokonce detailněji než u některých skutečně kontroverzních kandidátů, které navrhovali moji předchůdci,“ řekl Pavel. Klade si otázku, proč je „grilování“ nominantů tak detailní a jde i hluboko do jejich osobního života, uvedl.
„Je to jen nově pojatým detailním zájmem o jejich osobnost? Nebo je to nějaký vzkaz? Za nejdůležitější však považuji otázku, kde je hranice veřejného zájmu?“ tázal se prezident. Otázkou podle něj je, kde je hranice, která umožní ověřit předpoklady kandidátů a požadavky na ně kladené, na druhé straně ale nepovede k tomu, že se kvalitní a slušní právníci začnou nominací obávat a raději je nepřijmou.
Ohrožení nezávislosti?
„Od špiček české justice jsem již několikrát slyšel i názor, že v případě trvání takového trendu se obávají o nezávislost soudního rozhodování. Věřím, že tak daleko nejsme. Ale jsem přesvědčen, že si podobné otázky musíme klást. Abychom třeba i v dobré víře nezpůsobili škodu, kterou jsme původně ani nezamýšleli,“ dodal Pavel. Několik senátorů se následně ohradilo, že jde o veřejnou diskuzi nad předloženými kandidáty, nikoliv navážení se do rozhodování soudů. Senátorka Hana Kordová Marvanová uvedla, že i předseda Ústavního soudu Josef Baxa uvedl, že soudci se za svá rozhodnutí musí postavit. „Nevím, s kým jste z justice mluvil,“ dodala. Ke způsobu „grilování“ Pavla Simona se kriticky vyjádřila Soudcovská unie.
Simon prezidentovi k výhradám, které se objevily v médiích, předložil své stanovisko a vysvětlení. Bylo přesvědčivé a dostačující, řekl Pavel.
Simon je předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Čelil kritice některých senátorů kvůli svému postoji k tomuto odškodňování. Poukazovali také na to, že část rozhodnutí, na nichž se podílel, v minulosti před ÚS neobstála. Soudce k tomu uvedl, že ÚS nezrušil žádné rozhodnutí, které sám připravoval. Senátoři kritizovali také Simonovo bývalé podílnictví ve společnostech jeho manželky. Soudce uvedl, že ve firmách působil jen jako lektor jógy.
„Specializací Pavla Simona je rozhodování o odpovědnosti za škody způsobené veřejnou mocí, kde se střetávají práva a zájmy jednotlivců se zájmy státu. A to je agenda, která je dobrou průpravou pro to, co dělají soudci Ústavního soudu,“ řekl Pavel.
Součástí úvah o složení ÚS je podle něj i zvažování poměru mezi soudci takzvaně zdrženlivými a aktivistickými. Simon je podle Pavla spíše zdrženlivým, není ale formalistou omezujícím se na mechanické převyprávění právní úpravy. „Jednoduše je soudcem, který důsledněji respektuje vůli zákonodárců. Jako takový je podle mne potřebnou součástí postupně obsazovaného pestrého Ústavního soudu,“ uvedl.
(čtk, epa)
