Ústavní soud při posuzování ústavní stížnosti někdejšího starosty Prahy 2 Jiřího Palusky rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) v dané věci neřešil, kritika mířila na posouzení věci Městským soudem v Praze (MS). České justici to sdělil ústavní soudce Tomáš Lichovník, který byl soudcem zpravodajem dané stížnosti. Lidové noviny (LN) tento týden informovaly, že senát NS, jehož byl členem kandidát na ústavního soudce Pavel Simon, odmítl Palusku odškodnit za nezákonné trestní stíhání. Ten se pak svého nároku domohl až po zásahu ÚS.
Soudce NS a kandidát na ústavního soudce Pavel Simon opět čelí kritice za rozhodnutí senátu NS, jehož byl členem. Tentokrát se jedná o případ odškodnění dlouholetého komunálního politika ODS a někdejšího starosty Prahy 2 Jiřího Palusky.
Starosta Paluska poté, co byl v roce 2012 obviněn ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, sám rezignoval na funkci. Soudy ho posléze pravomocně zprostily obžaloby a on se domáhal odškodnění za nezákonné trestní stíhání.
Jak Obvodní soud pro Prahu 2, tak MS Praze ovšem dospěly k závěru, že mu nenáleží odškodnění za ušlý výdělek, který by měl jako starosta Prahy 2, neboť na funkci sám dobrovolně rezignoval. Soudy konstatovaly, že mezi způsobenou škodou a nezákonným trestním stíháním není příčinná souvislost, respektive že rozhodnutím Palusky na funkci rezignovat došlo k přerušení tzv. kauzálního nexu. Senát NS, v němž byl i soudce Simon, dovolání Palusky odmítl s tím, že otázka příčinné souvislosti je v souladu s judikaturou NS otázkou skutkovou a nikoliv právní, a proto se jí nemůže v dovolacím řízení zabývat.
V lednu 2021 však senát ÚS v čele s Tomášem Lichovníkem dospěl k závěru, že soudy posoudily otázku příčinné souvislosti nesprávně, neboť Paluska rezignoval právě v důsledku trestního stíhání. V daném nálezu však podrobil kritice rozhodnutí primárně odvolacího MS v Praze, nikoliv NS. Na jeho judikaturu se nález naopak odvolává. „Závěr o nedostatku příčinné souvislosti je tak v extrémním nesouladu s provedenými důkazy a odporuje i judikatuře Nejvyššího soudu. Ten se v dovolacím řízení touto otázkou nezabýval s odůvodněním, že se jedná o závěr skutkový a nikoli právní,“ uvádí se v odůvodnění nálezu I. ÚS 4293/18.
Mohlo by vás zajímat
Dobrovolné rozhodnutí
„Podstatou našeho rozhodnutí bylo posouzení prvotní příčiny škody stěžovatele, tedy zda jí bylo nezákonné rozhodnutí o trestním stíhání, anebo jeho rozhodnutí rezignovat. Odvolací soud dospěl k závěru, že se jednalo o dobrovolné rozhodnutí, kterým byla přetržena příčinná souvislost mezi trestním stíháním a způsobenou škodou. Ústavní soud dospěl k závěru, že prvotní příčinou bylo nezákonné trestní stíhání, k žádnému přetržení příčinné souvislosti tedy nedošlo. Nejvyšší soud se otázkou příčinné souvislosti vůbec nezabýval, neboť soustavně judikuje, že je příčinná souvislost otázkou skutkovou, nikoliv právní. Nález se tedy rozhodnutím Nejvyššího soud v dané věci vůbec nezabýval,“ sdělil České justici tehdejší předseda senátu a soudce zpravodaj stížnosti Tomáš Lichovník.
NS je při posuzování dovolání vázán zákonnými podmínkami a důvody, které uvede v podání dovolatel. Z příslušného usnesení NS z října 2018 (30 Cdo 5687/2017) je také zřejmé, že soudce Simon nebyl ani předsedou senátu, ani soudcem zpravodajem v dané věci.
Kriticky se ke způsobu hodnocení soudce Simona za jeho některá jeho rozhodnutí vyslovili zástupci odborné veřejnosti. Učinil tak v rozhovoru pro Českou justici docent Filip Melzer a nedávno i akademik a advokát Petr Bezouška.
Simon včera vystoupil na klubu senátorů ODS, kde vysvětloval své aktivity v soukromí a odpovídal i na dotazy ohledně rozhodovací činnosti v konkrétních věcech, mezi jinými právě i v případu exstarosty Palusky. Dnes bude Simon vystupovat na senátním Ústavně-právním výboru a Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.
Petr Dimun
