Vládní návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním (zkráceně hromadných žalobách) je sice dobře připraven, avšak přesto skýtá jistá rizika. Podle vedoucí právního týmu CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ Barbory Kočtářové, odbornice na hromadné žaloby, otevírá totiž návrh cestu k roztříštěnosti rozhodovací praxe soudů.
Uvedla to na semináři, který se ve spolupráci s Advokátní kanceláří Císař, Češka, Smutný konal v úterý na půdě Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny (ÚPV).
Návrh zákona o hromadných žalobách, který Poslanecká sněmovna projednala v prvním čtení a ÚPV ho má na programu v listopadu, je podle Kočtářové minimalistickou transpozicí příslušné evropské směrnice, což považuje za vhodné řešení. Jedná se totiž o nový procesní nástroj, s nímž nemáme dosud zkušenost a teprve praxe ukáže, zda bude nutné jej měnit a rozšiřovat. Touto cestou se navíc vydaly i jiné státy Evropské unie, dodala Kočtářová.
Ta připomněla, že na rozdíl od původního záměru předchozích vlád je návrh postaven na tzv. opt in principu, tedy aktivního přihlášení se účastníků. Počítá dále s výslovným zakotvením důvěrnosti informací v rámci povinnosti předkládat důkazy a také s využitím důkazních prostředků obsažených v občanském soudním řádu. Oproti původnímu návrhu klade i přísnější nároky na organizace, které budou moci hromadné žaloby podávat. Jejich akreditaci a kontrolu bude provádět Ministerstvo průmyslu a obchodu, ověřovat záměr bude v prvním kroku celého řízení i soud.
Mohlo by vás zajímat
Jakkoliv návrh považuje Kočtářová za kvalitně připravený, upozornila i na jeho problematická místa. Jedná se podle ní především o to, že návrh umožňuje vést ve stejné věci i další řízení. To podle Kočtářové povede k roztříštěnosti rozhodovací praxe a popírá to tak smysl celého záměru.
Právně zakotvená zpětná účinnost?
Možným řešením by podle Kočtářové bylo, aby soud vedl řízení v nejdříve podané žalobě a ostatní by do rozhodnutí o ní byly přerušeny.
Dále se jedná o to, že návrh nemá limit ohledně zpětné účinnosti a lze tak žalovat i nároky z minulosti, s výjimkou promlčení nároku. „Mám za to, že by se měl stanovit určitý moment v čase. Například na Slovensku je tříletá zpětná účinnost. Alternativně pak listopad 2020, kdy byla přijata příslušná směrnice,“ dodala Kočtářová.
Na semináři vystoupili i zástupci justice. Ti upozornili na možná rizika návrhu z pohledu justiční praxe.
Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka je sice rozumné, že se počítá se specializací, kdy hromadné žaloby bude v prvním stupni řešit Městský soud v Praze, v odvolacím pak Vrchní soud v Praze, avšak absolutně nerealistické jsou podle Šuka stanovené lhůty.
Nerealistické návrhy
Návrh totiž počítá s tím, že rozhodnutí v rámci tzv. certifikačního řízení, kdy soud ověřuje záměr, má být vydáno do 2 měsíců od zahájení řízení „Rovnou říkám, že Městský soud v Praze ji nebude moci dodržet, je příliš krátká. Stejný problém spatřuji u dvouměsíční lhůty pro rozhodnutí o odvolání. Opět je to nerealistické,“ uvedl Šuk s tím, že by v návrhu neměly lhůty být vůbec.
Podle Šuka není dále vhodné, aby žalovaný subjekt neměl možnost podat odvolání proti certifikaci organizace, která zastupuje žalobce. Nerealistická je podle něho i pětiprocentní hranice pro výši odměny z vysouzené částky, posouzení a stanovení odměny by měl zákonodárce svěřit soudu. Otázkou podle Šuka je i to, proč návrh počítá pouze s povinným zastoupením advokátem a neumožňuje, aby u soudu zastupovaly i osoby s právnickým vzděláním, které jsou například zaměstnanci daného subjektu.
Místopředseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar upozornil, že náročnou agendu hromadných žalob nelze zvládat v současné situaci nedostatečného zajištění odborného soudního aparátu. Stejně tak je nutné urychlit práci na zavedení elektronického soudního spisu, neboť se dá očekávat, že objem spisového materiálu v hromadných řízeních bude mimořádný. Podle Grygara je také otázkou, jak bude v praxi reálné, aby soud splnil zákonem uloženou povinnost zveřejňovat skutkovou podstatu hromadné žaloby.
Petr Dimun
