Stoprocentní krácení dotace, tedy v podstatě její odejmutí, by mělo být krajním prostředkem pro nejzávažnější případy. Poskytovatel dotace musí vždy zohledňovat intenzitu porušení pravidel, plyne z nového nálezu dostupného na webu Ústavního soudu (ÚS). Nález zdůrazňuje zásadu přiměřenosti postihu v dotačním právu.

ÚS konkrétně vyhověl stížnosti firmy, která přišla o celou evropskou dotaci na výměnu kotlů a rekonstrukci tepelných rozvodů. Dosud se neúspěšně soudila s ministerstvem průmyslu a obchodu. Nyní musí znovu rozhodovat Nejvyšší správní soud.

„V podmínkách právního státu má být v každém konkrétním případě pečlivě zvažována intenzita nesplnění právní povinnosti,“ stojí v nálezu. Poskytovatelé dotace mají podle ÚS provádět takzvané správní uvážení a zvolit vždy takovou sankci, „aby postihy příjemců dotací nebyly nepřiměřeně tvrdé a nevedly k nim důvody, které jsou marginální“.

Nález se konkrétně týká dotace pro rodinnou firmu Kolovrat, ČM z Chýnova na Táborsku, která vyrábí žakárové látky pro čalounění a dekorace. V operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost požádala o peníze na ekologizaci zdroje tepla. Rozpočet projektu podle portálu evropských fondů činil zhruba tři miliony korun, dotace z EU přibližně polovinu částky.

Dotaci ale provázely komplikace. První žádost firma sice podala včas, nicméně ministerstvo řízení zastavilo a firma podala správní žalobu. Vzala ji zpět poté, co průběžnou komunikaci s ministerstvem pochopila jako doporučení k opakovanému podání žádosti, což učinila a ministerstvo jí dotaci také přiznalo. Teprve později dotaci zkrátilo o 100 procent, tedy fakticky odňalo, a to kvůli nesplnění časové podmínky ve vztahu ke způsobilým výdajům. Firma totiž všechny uplatněné výdaje vynaložila ještě před podáním druhé žádosti, s předpokladem, že vše je na dobré cestě.

ÚS poukázal na specifické okolnosti, nestandardní postup i do jisté míry zavádějící komunikaci ministerstva, což jsou všechno faktory, které měly správní soudy vzít v potaz.

„Součástí správního uvážení by mělo být rovněž posouzení, zda šlo ze strany stěžovatelky o zneužití dotace, jak poskytovatel hodnotil závažnost porušení podmínek a jeho vliv na dodržení účelu dotace, respektive zda by byl vyplacením dotace popřen smysl a účel dotačního programu. O rozsahu krácení dotace by pak mělo být rozhodováno s ohledem na zásadu přiměřenosti postihů v dotačním právu,“ rozhodl ÚS.

(čtk)