V případu více než 120 let starého rozsudku, podle kterého byl židovský mladík Leopold Hilsner odsouzen za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti, se objevily nové informace. Vyplynuly ze dvou podnětů, které Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci obdrželo v souvislosti s přezkumem zamítnuté obnovy řízení ze strany jihlavských žalobců, uvedl dnes na stránkách VSZ Olomouc náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš. Podnět na přezkoumání rozsudku bude muset na pokyn VSZ Olomouc znovu prověřit Krajské státní zastupitelství v Jihlavě.
Podle Bartoše VSZ ve věci odsouzeného Leopolda Hilsnera přezkoumávalo negativní stanovisko Krajského státního zastupitelství v Jihlavě k podání návrhu na obnovu řízení na základě dvou podnětů. „Tyto podněty byly následně doplněny o nové informace, které neměl státní zástupce krajského státního zastupitelství k dispozici a které by mohly být pro posouzení věci podstatné. Vrchní státní zastupitelství proto samo věcný přezkum neprovedlo a věc v souladu se zákonem o státním zastupitelství vrátilo krajskému státnímu zastupitelství k opětovnému posouzení,“ uvedl Bartoš.
O obnovu řízení v případu vraždy v Polné na Jihlavsku, která se stala v roce 1899 a stála na začátku takzvané hilsneriády, požádal v únoru advokát Lubomír Müller, jihlavští žalobci na konci června obnovu odmítli. Müller serveru iROZHLAS.cz řekl, že od roku 1900 je to poprvé, kdy byl ve snaze o obnovu Hilsnerova procesu nařízen přezkum negativního stanoviska. Svůj podnět z počátku roku opřel o archivní materiály, které tehdejší soudy neměly k dispozici a viděl v nich šanci zbavit Hilsnera viny.
Kvůli vraždě Hrůzové byl v roce 1899 zatčen dvaadvacetiletý Žid Hilsner, který se živil potulkou a žebrotou. V Polné propukly protižidovské bouře, antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy. V této atmosféře se konal v září stejného roku v Kutné Hoře proces, při němž byl Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti.
Mohlo by vás zajímat
Rozsudek byl poté zrušen, ale v novém procesu u soudu v Písku v listopadu 1900 byl Hilsner znovu odsouzen, opět na základě nepřímých důkazů, k trestu smrti za spoluúčast na vraždě Hrůzové a navíc na vraždě Marie Klímové, která zemřela v roce 1898 také v lese u Polné.
Soudy později změnily mladíkovi trest na doživotí. Ke zmírnění trestu pomohlo i úsilí Tomáše Garrigua Masaryka. Tehdejší vysokoškolský profesor Masaryk se postavil na Hilsnerovu obranu jako jeden z mála, rituální vraždu označil za pověru a pozadí procesu za antisemitské. Vysloužil si za to nenávistné reakce veřejnosti. Hilsner strávil ve vězení 19 let, v roce 1918 mu udělil poslední rakousko-uherský císař Karel I. milost.
