Nejvyšší soud (NS) je vrcholným orgánem soudní moci. Po okresních, krajských a vrchních soudech je čtvrtým a nejvyšším stupněm českého soudního systému. Zahájil činnost před 30 lety, 10. září 1993 a letos tedy slaví 30 let své existence. Náplní jeho činnosti je především rozhodování o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutí odvolacích soudů, rozhodování o stížnostech pro porušení zákona a dovoláních, kdy přezkoumává, zda nižší soudy postupovaly v souladu se zákony.
Nejdůležitějším úkolem NS je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe soudů v trestním i občanském soudním řízení, a to jak rozhodováním o verdiktech nižších soudů, tak zaujímáním sjednocujících stanovisek. NS rozhoduje i o určení místní příslušnosti v soudnictví, uznávání verdiktů z ciziny, povolení průvozu osoby na základě evropského zatýkacího rozkazu nebo přezkoumává příkazy k odposlechu či v pochybnostech o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.
Nejvyšší soud rozhoduje zpravidla v senátech složených z předsedy a dvou soudců, řidčeji pak ve velkých senátech kolegií, které se skládají nejméně z devíti soudců příslušného kolegia (tedy občanskoprávního nebo trestního). Velký senát kolegia rozhoduje tehdy, pokud mu postoupil věc některý ze senátů proto, že při svém rozhodování dospěl k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného ve starším rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Soud se skládá z předsedy a místopředsedy jmenovaných prezidentem, dále předsedů kolegií, předsedů senátů a soudců. Od počátku sídlí soud v Brně, v současnosti má 70 soudců rozdělených do dvou kolegií – občanskoprávního a obchodního (47 soudců) a trestního (23 soudců). Počet soudců se v průběhu let měnil, na počátku jich bylo jen 23, v následujících letech jejich počet postupně rostl, po deseti letech práce už měl Nejvyšší soud šest desítek soudců.
Motejl jako první předseda
Prvním předsedou NS byl někdejší advokát disidentů Otakar Motejl, který už předtím předsedal federálnímu Nejvyššímu soudu. Po Motejlovi, který se stal v létě 1998 ministrem spravedlnosti ve vládě Miloš Zemana, stanula v čele soudu Eliška Wagnerová, jež byla ve funkci čtyři roky, než byla jmenována do Ústavního soudu. V letech 2002 až 2015 vedla Nejvyšší soud Iva Brožová, po jejíž překvapivé rezignaci v lednu 2015 jmenoval prezident Zeman do čela NS Pavla Šámala. Po Šámalově odchodu k Ústavnímu soudu byl v květnu 2020 do čela NS jmenován současný šéf Petr Angyalossy
– Mandát nejdéle sloužící šéfky NS přitom poznamenal její spor s tehdejším prezidentem Václavem Klausem, který v únoru 2006 Brožovou odvolal, protože prý neplnila dobře svou funkci a jí vedený soud selhával. Brožová se ale obrátila na Ústavní soud, který zrušil ustanovení zákona, na jehož základě byla odvolána, a také ji potvrdil ve funkci. Brožová se s Klausem střetla též kvůli jmenování Jaroslava Bureše místopředsedou Nejvyššího soudu, i také v tomto případě ji podpořil ÚS.
Kvůli jednomu z kontroverzně vnímaných rozhodnutí NS se Brožová stala terčem kritiky Klausova nástupce na Pražském hradě Miloše Zemana. Ten koncem srpna 2013 prohlásil, že ztratil v Brožovou důvěru, protože se nedistancovala od verdiktu, kvůli kterému státní zastupitelství zastavilo trestní stíhání tří exposlanců ODS kvůli korupci. NS tehdy dospěl k závěru, že jsou kvůli indemnitě vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení a nelze je tedy trestně stíhat.
Tento verdikt byl jen jedním z desítek tisíc rozhodnutí, které Nejvyšší soud za čtvrtstoletí činnosti vynesl, zasáhl třeba do důležitých restitučních kauz včetně například vlastnictví Svatovítské katedrály. Velký ohlas vyvolalo také, když NS v červenci 2018 vyhověl dovolání správce konkurzní podstaty vytunelované společnosti H-System Josefa Monsporta a rozhodl, že bytové družstvo Svatopluk musí do měsíce vyklidit byty v osmi domech v Horoměřicích.
Otevření za Šámala
V tomto případě se Nejvyšší soud stal terčem kritiky ze strany řady politiků a výhrady opět vznesl i prezident Zeman, který se dokonce sešel s jeho předsedou Šámalem. Zároveň ovšem soudce Zdeněk Krčmář podrobně vysvětlil svůj verdikt a potvrdil tak změnu přístupu Nejvyššího soudu, který byl v minulosti často kritizován za přílišnou uzavřenost směrem k veřejnosti. Od nástupu Šámala se ovšem přístup soudců k prezentaci svého rozhodování postupně měnil.
– V posledních pěti letech NS například dvakrát zasáhl do kauzy související s policejním zásahem na Úřadu vlády v červnu 2013. Nejprve roce 2020 označil v případu zneužití Vojenského zpravodajství za nezákonné odposlechy Jany Nečasové (dříve Nagyové), protože byly u soudů použity u posuzování jiné trestné činnosti, než ke které byly povoleny. V květnu 2021 nicméně dospěl jiný senát Nejvyššího soudu k závěru, že použití odposlechů jako důkazů v kauze bylo oprávněné a v pořádku. Nečasová a tři bývalí zpravodajci tak nakonec dostali podmíněné tresty a zákazy činnosti.
Nejvyšší soud se vyjadřoval také k případu kolem dotace pro Farmu Čapí hnízdo, kvůli níž stanul před soudem šéf hnutí ANO a bývalý předseda vlády Andrej Babiš. Expremiér zpochybňoval způsob, jakým byl zbaven imunity, u NS ale neuspěl. Babiš namítal, že znění žádosti o jeho vydání k trestnímu stíhání se výrazně liší od toho, co napsal do obžaloby žalobce Jaroslav Šaroch. Nejvyšší soud v červnu 2022 návrh zamítl s vysvětlením, že se v tuto chvíli a v tomto typu řízení podobnými námitkami zabývat nemůže.
Přehled předsedů Nejvyššího soudu ČR:
Otakar Motejl, 1993-1998 (předtím 1990-1992 předseda čs. Nejvyššího soudu)
Eliška Wagnerová, 1998-2002
Iva Brožová, 2002-2015
Pavel Šámal, 2015-2020
Petr Angyalossy, od 2020
(čtk, epa)
