Navrhovaná úprava výpočtu platů soudců v konsolidačním balíčku veřejných financí není v souladu s Ústavou a stát bude zahrnut žalobami. Myslí si to exministryně spravedlnosti a poslankyně Helena Válková (ANO). Z tohoto důvodu na dnešní jednání podvýboru pro justici pozvala zástupce justice i státního zastupitelství. Dnes odpoledne pak ke druhému čtení návrhu zákona společně s poslankyní Zuzanou Ožanovou (ANO) načetla pozměňovací návrh, který koeficient výpočtu platů pro soudce a státní zástupce ponechává na současné úrovni. „Já si myslím, že politicky je rozhodnuto,“ řekl České justici po jednání předseda NSS Karel Šimka.
Jednání se kromě zástupců vlády účastnil kromě Šimky například místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk, předsedové krajských soudů nebo prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna. Válková v roce 2015 se zástupci justice z pozice ministryně vyjednala dohodu o částečném narovnání platů. Jednalo se o ústupek soudců a státních zástupců za to, že na základě verdiktu Nejvyššího soudu nechtěli náhradu i za to, že jim předchozí kabinet kromě špatného výpočtu platové základny plat ještě navíc snížil. „Dnes mi někteří připomněli, že tehdy jsem jim slíbila, že se za jejich platy postavím i v budoucnu. A to ať už budu v jakékoliv funkci,“ řekla poslankyně České justici.
Zástupci justice dlouhodobě odkazují na nález Ústavního soudu z roku 2013 ale i další nálezy, podle kterých musí být změny v platech soudců s justicí projednány, musí jít o opatření, které míří na všechny a ne jen na část obyvatelstva a musí být přiměřené a neohrožovat soudcovskou nezávislost. Vláda podle Ústavního soudu nemůže s platy zacházet jen podle aktuálních rozpočtových potřeb. Některé zásahy ale uznal jako možné a důvodné, například po ničivých povodních. „Ačkoliv lze v obecné rovině souhlasit s potřebou celospolečenské reakce na nepříznivou rozpočtovou situaci platovými restrikcemi v případě platu poskytovaného za výkon funkce podle zákona č. 236/1995 Sb., nelze současně odhlížet od dřívější judikatury Ústavního soudu, která podobné zásahy státu do platu soudců označila za protiústavní. Mutatis mutandis lze tyto závěry použít i pro státní zástupce,“ stojí nyní v návrhu poslankyň Válkové a Ožanové. Pozměňovací návrh proto cílí na zachování koeficientu výpočtu platu soudců ve výši 3násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok, jako je tomu dle současné právní úpravy. Aby však při této změně došlo k redukci platu u představitelů, navrhuje se současné snížení pevně stanoveného poměru jejich platu k platu soudců z vládou navrhovaných 83,3 % na 78,36 %, což odpovídá stejné výsledečné hodnotě.
Eroze hmotného zabezpečení soudců
„Žádný závěr přijat nebyl, ostatně to nebylo cílem. Smyslem bylo, aby se poslanci seznámili s názory představitelů justice na navrhované snížení základny pro výpočet platů ústavních činitelů,“ uvedl pod jednání místopředseda Nejvyššího soudu Šuk. „Zásahy do platové sféry soudců jsou z dlouhodobého hlediska nebezpečné, protože jakmile je připustíme, otevíráme cestu k postupné erozi hmotného zabezpečení soudců, jehož výše je politikům dlouhodobě trnem v očích. Snadno se pak může stát, že platy soudců v důsledku opakovaných zásahů klesnou natolik, že soudcovské povolání přestane být lákavé a kvalita soudcovského stavu bude upadat. Je to nebezpečná hra o nezávislé soudnictví,“ řekl v nedávném rozhovoru pro ČTK.
Přehledně: Jak Ústavní soud rozhodoval o zásazích do platů soudců?
Platy představitelů státní moci vycházejí z takzvané platové základny. V případě soudců je nyní součinem průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství vždy za předloňský rok a zákonného koeficientu tři. Nově se má koeficient snížit na 2,82. Náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav už Stanislav zdůraznil, že úprava výpočtu platů nebude znamenat jejich snížení a na druhou stranu nevzrostou natolik razantně, jak by tomu bylo podle nynějšího vzorce. „Nedojde ani ke zmrazení, malý růst nastane,“ uvedl. Snížení platů navíc bude podle něj týkat celého veřejného sektoru, úprava ohledně soudců je objektivně zdůvodněná a byla podle Stanislava se zástupci justice několikrát projednána. Ti to rozporují s tím, že jim bylo snížení pouze oznámeno.
Stát zmrazil platy soudců, státních zástupců a ostatních ústavních činitelů v roce 2021 i 2022. U soudců tehdy základna klesla ze 106.986 korun na 100.872 korun. Letos jsou platy opět vyšší, počítají se podle normálního mechanismu a k 1. lednu vzrostly zhruba o 12,7 procenta, přičemž razantní zvýšení souviselo právě s dlouhodobým zmrazením. Nejnižší měsíční hrubý plat soudce tak překročil 100.000 korun a nejnižší plat státního zástupce 90.000 korun. Právě kvůli předchozím zmrazením platů už vláda žalobám čelí. Jednu z nich má jako soudce zpravodaj na starosti nový předseda Josef Baxa. Návrh vzešel z ústeckého soudu na základě žaloby jednoho ze soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem (KS) Romana Buchala. Na ÚS se obrátil s obdobným návrhem, jako ústecký okresní soud, ještě Obvodní soud pro Prahu 5. Jeho podání však na loni na konci června plénum odmítlo, a to právě z důvodu, že již přijalo a řeší návrh z OS v Ústí nad Labem. Po dalším zásahu do platové základny přijde podle Válkové žalob řádově více.
Evropský soud pro lidská práva nedávno jednomyslně rozhodl, že Česko neporušilo práva soudců, když v letech 2011 až 2014 zasáhlo do jejich platů. Šestice českých soudců si ve Štrasburku stěžovala na porušení práva na spravedlivé řízení, vlastnického práva a zákazu diskriminace.
Bývalý předseda Sněmovny a předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) vložil do systému svůj návrh, v němž chce změnit zákon o advokacii. Chce zúžit povinnost advokátů postupovat tak, aby nesnižovali důstojnost advokátního stavu, pouze na advokátní činnost. Současný zákon říká, že „advokát postupuje zejména při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu“ a Vondráček chce vypustit slovo „zejména“. Zdůvodňuje to tím, že Česká advokátní komora se snaží kárně posuzovat politické aktivity advokátů, což je podle něj zcela ojedinělé jednání profesní komory zřízené ze zákona. Uvádí, že jiné profesní komory takto nepostupují.
Eva Paseková, čtk
