Průměrná délka řízení u okresních i krajských soudů se loni opět snížila, mezi jednotlivými soudy ale v rychlosti práce panují značné rozdíly. Vyplývá to z výroční zprávy o stavu justice, kterou dnes představilo ministerstvo spravedlnosti. Ministr Pavel Blažek (ODS) označil situaci v českém soudnictví za stabilní. Vyzdvihl zlepšení situace u správních soudů, častější ukládání peněžitých trestů a využívání dohody o vině a trestu. Jeho náměstek Karel Dvořák na dnešní tiskové konferenci zmínil jako problematické vyřizování elektronických platebních rozkazů a přetíženost soudců v opatrovnických věcech.
Dvořák míní, že ohledně rychlosti soudních řízení ještě existuje prostor pro zlepšení. „Zásadní je, jak fungují elektronické systémy. Na 21. století je pořád kostrbaté to, jak se spis dostane od okresního soudu ke krajskému, a to, že máme jiný systém vedení spisu u okresního soudu než u krajského soudu. Tam si myslím, že zkrácení možné je čistě z hlediska vnitřní organizace toho, jak pracuje justice,“ uvedl na dotaz ČTK.
Občanskoprávní řízení u okresních soudů trvalo loni v průměru 269 dní, o dva dny méně než předloni. Nejrychlejší instituce většinou spadají pod českobudějovický a středočeský krajský soud, nejpomalejší pod krajské soudy v Ústí nad Labem a Brně a pod pražský městský soud. Autoři výroční zprávy zdůraznili, že za délkou řízení často nestojí neefektivnost daných soudů, ale zátěž případů z minulých let.
Civilní řízení se často týkají elektronických platebních rozkazů, které nenabyly právní moci ve zkrácené formě řízení, tedy bez slyšení žalované strany. Podle Dvořáka se to děje ve více než 60 procentech případů. „Je zjevné, že je tady určitý systémový nedostatek a týká se doručování elektronických platebních rozkazů,“ zmínil s tím, že změnu by mohla přinést chystaná novela občanského soudního řádu.
Trestní řízení u okresních soudů zabralo v průměru 183 dní, předloni to bylo 205. Ke zkrácení řízení mohl přispět mimo jiné právě i stále rostoucí počet uzavřených dohod o vině a trestu. Statistiky ukazují i to, že k okresním soudům míří méně trestních kauz než dříve.
U krajských soudů zůstávají délky řízení výrazně vyšší než u okresních, což souvisí se složitostí vyřizovaných případů. Prvostupňové – tedy neodvolací – občanskoprávní řízení tam loni průměrně trvalo 978 dní, předloni to podle statistik bylo 1305 dní. Tento výrazný rozdíl zapříčinilo podle Dvořáka i to, že se soudy zbavují případů z covidových roků. Trestní řízení zabralo 517 dní namísto předloňských 562, správní řízení 439 dní místo předloňských 511. „Správní soudnictví se dostává do stále lepší kondice. Daří se již vyřizovat více věcí, než kolik věcí napadá. To znamená, že soudy jsou schopny likvidovat nedodělky,“ komentoval to Dvořák. Ministerstvo v předchozích letech přidělilo ke správním úsekům více soudců.
Podle ekonomického náměstka Radomíra Daňhela stojí za zrychlením rozhodování soudů rovněž to, že u nich nyní pracuje nejvíce soudců za posledních několik let – jejich počet se od loňska zvýšil z 2099 na 3063, což je plný plánovaný stav.
Loni působilo u celkem 86 okresních soudů 1819 soudců, z toho 1213 žen. U krajských soudů pracovalo 937 soudců. I zde převažovaly ženy, kterých bylo 508. Poměr žen a mužů v talárech se tradičně obrací u soudů vyšších stupňů, a tak tomu bylo i loni. U dvou vrchních soudů působilo 128 soudců, z toho 76 mužů. U Nejvyššího soudu rozhodovalo 59 mužů a 12 žen a u Nejvyššího správního soudu 22 mužů a 13 žen.
K problému elektronizace justice Daňhel uvedl, že se o ní léta jen hovořilo a první reálné kroky ministerstvo podniklo až loni, kdy uzavřelo smlouvu na dodání systému, jehož součástí bude i elektronický soudní spis. „Na něj budou navazovat všechny další systémy v dalších agendách. Insolvenční agendu chceme převést do konce letošního roku, další agendy by měly následovat v dalších letech,“ popsal.
V současné době existuje v justici více než 50 informačních systémů. „Co se týče jejich konstrukce, aktuálně se nacházíme v minulém století,“ podotkl náměstek. Krok ke změně podle něj umožnilo to, že se pro IT oblast podařilo v letošním rozpočtu ministerstva vyjednat přes 1,2 miliardy korun. Peníze na elektronizaci chce úřad čerpat i z evropských programů, kde má zažádáno o více než miliardu korun.
Průměrná délka řízení u okresních soudů (dny):
| Rok | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
| Občanskoprávní řízení | 276 | 263 | 281 | 271 | 269 |
| Trestní řízení | 202 | 195 | 201 | 205 | 183 |
Zdroj: Výroční statistická zpráva Ministerstva spravedlnosti ČR
(čtk)
