Veřejný ochránce práv ve vyjádření pro Ústavní soud (ÚS) podpořil návrh na zrušení části občanského zákoníku, která umožňuje odškodňování nemajetkové újmy na zdraví pouze podle „zásad slušnosti“. Zrušení příslušné věty navrhl Ústavnímu soudu Okresní soud ve Vyškově. Ombudsman má stejně jako vyškovský soud za to, že příslušná věta je v rozporu s principem právní jistoty a předvídatelnosti práva. Ombudsman o tom dnes informoval na svém webu.

Do řízení u ÚS vstoupila i vláda, před ÚS bude naopak navrhovat, aby ústavní soudci návrh vyškovského soudu zamítli.

Napadené ustanovení stanovuje, že při ublížení na zdraví má škůdce odčinit újmu poškozeného peněžitou náhradou, která vyváží plně vytrpěnou bolest a další nemajetkové újmy. „Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti,“ stojí v příslušném paragrafu. Podle návrhu vyškovského soudu však taková formulace odporuje zásadám právního státu, který má zajistit předvídatelné rozhodování.

I podle ombudsmana je příslušná věta v rozporu s principem právní jistoty a předvídatelnosti práva. „Domnívám se, že primárním zájmem poškozeného v situaci, kdy mu jednáním jiného byla způsobena újma na zdraví, je získat odškodnění v alespoň minimální určité výši a získat je relativně rychle. Stávající právní úprava nenabízí poškozenému ani jedno, ani druhé,“ shrnul ombudsman Stanislav Křeček ve vyjádření pro Ústavní soud.

Mohlo by vás zajímat

Podle ombudsmana věta navíc přímo umožnila vznik sporné Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví a s ní spjatého znaleckého odvětví ´stanovení nemateriální újmy na zdraví´. Současná podoba předpisů podle Křečka negativně dopadá na poškozené a oběti trestných činů.

Vláda rozhodla o vstupu do řízení u ÚS na konci srpna, kabinet bude v řízení prosazovat naopak zamítnutí návrhu. Odkazuje na stanovisko Nejvyššího soudu, podle kterého metodika k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění nemůže mít závazný charakter. Nejvyšší soud doporučil řídit se metodikou publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a svůj postup zdůvodňoval podle pravidel, která nastavuje. Podle navrhovatelů ale není metodika právní předpis a ve sbírce se vůbec neměla objevit.