Sněmovní ústavně-právní výbor přerušil projednávání sporného vládního návrhu na snížení podílu hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny obchodních společností a družstev. Stát by mohl změnu využít při restrukturalizaci společnosti ČEZ kvůli posílení kontroly nad energetickou infrastrukturou, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil. Výbor se k předloze vrátí pravděpodobně ve druhé polovině října.
„Vládní koalice není připravena o vládním návrhu v této podobě teď hlasovat,“ zdůvodnil požadavek na přerušení projednávání předlohy předseda poslanců ODS a místopředseda výboru Marek Benda. Poslanecká diskuse se vedla zejména kolem ústavnosti navrhované změny. Zatímco zejména zástupci opozičního hnutí ANO vyjadřovali pochyby, náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav se je snažil rozptýlit.
Pro rozdělení firem by podle předlohy místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Současně by ale museli být přítomni držitelé aspoň dvou třetin základního kapitálu. Stanislav obecně poukazoval na vysoké podíly investorů a na malou účast drobných akcionářů na valných hromadách. Evropská směrnice požaduje podle něho minimální kvorum dvě třetiny přítomných, navrhované v předloze je vyšší. Předseda výboru Radek Vondráček (ANO) ale naopak mluvil o možné protiústavnosti a o nebezpečí mezinárodních arbitráží. Stanislav řekl, že názor o protiústavnosti respektuje, když jde o věc právního názoru. Ministerstvo si podle něho nechalo zpracovat podrobný rozbor s cílem vypořádat všechny problematické body předlohy.
V případě jejího přijetí by o přeměně ČEZ mohl podle odborníků rozhodnout pouze stát, který vlastní zhruba 70 procent akcií energetické firmy, a na její valnou hromadu všichni akcionáři obvykle nedorazí. Přijetí návrhu vládou vedlo letos před létem k propadu akcií ČEZ na pražské burze o více než 300 korun pod hranici 900 korun za akcii. Novela podle analytiků otevírá cestu k rozdělení klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část, přičemž propad akcií může pomoci k vytěsnění menšinových akcionářů.
Mohlo by vás zajímat
Premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) už dříve obhajovali vládní novelu jako obecnou úpravu, která není zacílena na konkrétní firmu a je běžná v ostatních zemích EU. Podle expertů ale nikde jinde v Evropě podobně nízké kvorum pro rozdělení společnosti s nerovnoměrným poměrem neexistuje. Přeměnami obchodních korporací se rozumí fúze, rozdělení, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla.
