Sedm soudců Okresního soudu v Děčíně (OS) podalo žalobu na vedení soudu. Nesouhlasí s tím, že předseda OS Jan Tichý podmínil vyplácení stravovacího příspěvku elektronickou evidencí jejich přítomnosti v budově soudu. „Naše argumentace spočívá v tom, že soudci nemají povinnost vést elektronickou evidenci své docházky, jakož i v tom, že předseda soudu nesmí zasahovat do hmotného zabezpečení soudců, což obojí vyplývá zejména z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,“ uvádí soudci ve svém prohlášení pro Českou justici.
Je předseda soudu coby orgán státní správy oprávněn podmínit realizaci nároku soudce evidencí jeho docházky na soud? Sedm soudců OS v Děčíně se domnívá, že nikoliv. A že jim předseda soudu upírá nezákonně jejich nároky schválně. Aby je donutil k tomu, že přijmou podle nich další nezákonnost, totiž elektronickou evidenci jejich docházky. A proto podali žalobu na vedení soudu, kterou má projednat OS v Lounech.
Konkrétně se jedná o to, že předseda děčínského soudu Jan Tichý podmínil připsání stravenek soudcům a zaměstnancům soudu tím, že osvědčí svoji přítomnost na pracovišti prostřednictvím elektronické evidence docházky. Jeho logika je jednoduchá: stravenka je zaměstnanecký benefit, který se opírá o zákoník práce a soudcům je poskytován na základě vnitřního předpisu. A protože nárok na stravenky se má odvíjet od minimálně tří hodin strávených na pracovišti, tedy v budově soudu, je třeba tuto skutečnost také osvědčit, proto elektronická evidence docházky.
Zmíněných sedm soudců v tom naopak vidí záminku, jak je donutit k tomu, aby akceptovali podle nich nezákonnou praxi kontroly docházky soudců do budovy soudu.
Tři hodiny denně na pracovišti
„Před zavedením tohoto opatření jsme od předsedy soudu slyšeli odůvodnění elektronické evidence docházky bezpečnostními důvody, což považujeme za absurdní již jen z tohoto důvodu, že toto opatření nebylo doposud potřeba. Jelikož při poradě soudců se k jejímu zavedením vyjádřila drtivá většina soudců odmítavě, rozhodl se předseda, aby zajistil, že jeho rozhodnutí bude respektováno, podmínit připsání kreditu na elektronickou stravovací kartu elektronickou evidencí tří hodin denně strávených na pracovišti,“ uvedli soudci ve stanovisku pro Českou justici.
Předseda soudu se podle nich snaží jejich iniciativu vysvětlit tak, že se soudí o to, aby nemuseli chodit do práce. To však soudci odmítají.
„Nejenže většina z nás do své kanceláře v budově soudu pravidelně chodí, ale skutečnost, že neevidujeme docházku, se nikterak nedotkla naší výkonnosti v porovnání s ostatními kolegy. Ostatně kdybychom nechtěli pracovat, jak to podává předseda soudu, chodili bychom si evidovat docházku do budovy soudu každý den na požadované tři hodiny a neměli s předsedou žádný konflikt. K neevidování docházky jsme se rozhodli především proto, abychom se vymezili proti dle našeho právního názoru nezákonnému postupu předsedy soudu,“ uvedli soudci.
A ve své argumentaci odkazují na judikaturu kárných senátů při Nejvyšším správním soudu (NSS), konkrétně 16 Kss 10/2013, 13 Kss 6/2014, 16 Kss 3/2019. Z nich vyplývá, že soudci nejsou zaměstnanci, pravidla plynoucí ze zákoníku práce se na ně používají jen přiměřeně. Soudce totiž vykonává ústavní funkci a nemá pracovní dobu v běžném slova smyslu. Zásadní je přitom rozhodnutí, v němž kárný senát rozhodl v případu někdejší předsedkyně OS v Liberci Ivany Šoljakové, která snížila plat soudci Ondřeji Matouchovi, protože podle ní neodpracoval předepsaný počet hodin.
Eviduje se jen přítomnost
Podle předsedkyně KS v Ústí nad Labem Lenky Ceplové je však postup předsedy děčínského soudu v pořádku. Poukazuje na to, že u děčínského soudu se dříve evidovala celá pracovní doba soudců, kteří se zapisovali do docházkové knihy. Nyní se eviduje jen jejich přítomnost v budově soudu, a to elektronicky. A elektronická evidence má navíc bez problémů podle Ceplové fungovat u Okresních soudů v Ústí nad Labem, Teplicích, Lounech, Litoměřicích, Jablonci nad Nisou a v Chomutově.
A v rozhodnutí kárného senátu v případu Šoljaková odkazuje Ceplová na bod 27, v němž se uvádí, že „kárný senát proto nikterak nezpochybňuje samotnou skutečnost, že je prováděna evidence soudců na jejich pracovišti, tedy v budově soudu, jakkoliv ji nepovažuje za nezbytnou“.
„Vedení (správa) Okresního soudu v Děčíně – zcela v souladu s citovaným judikátem – neeviduje a nekontroluje pracovní dobu soudců. Evidována je pouze jejich faktická přítomnost v soudní budově, resp. ta část jejich pracovní doby, kterou odpracují v soudní budově, a to z důvodů výše popsaných, tj. bezpečnostních, organizačních a správních. Nastaven je také systém evidence práce soudců z domova, které soudci (po dohodě s předsedou soudu) využívají dle své potřeby,“ sdělila České justici Ceplová.
Zmíněných sedm soudců ve svém prohlášení také kritizuje, že v obvodu KS v Ústí nad Labem má docházet k obcházení nálezu Ústavního soudu, který zapověděl opakovaní mandátu soudního funkcionáře u téhož soudu. Jedná se konkrétně o praxi „kočovných předsedů“, profesionálních soudních funkcionářů, kteří putují ve funkcích po jednotlivých soudech.
Obcházení nálezu
„Domníváme se, že zhoršená atmosféra na našem soudu je mj. důsledkem obcházení nálezu Ústavního soudu o zákazu opakování mandátu funkcionářů v našem soudním kraji, kdy funkcionáři na místo toho, aby zůstali na svém domovském soudu, jsou jmenováni do funkcí na jiných soudech a takto rotují jako funkcionáři po soudech v Ústeckém kraji. Logicky tak nemají žádný vztah k soudu, kde aktuálně působí, neznají jej, ani osoby na tomto soudu působící a nemají tak žádnou potřebu přispět k vytvoření příznivého pracovního prostředí jak pro soudce, tak pro administrativní personál. Navíc po skončení mandátu nejsou nuceni zůstat na soudě a dále korektně vycházet se svými kolegy,“ napsali soudci České justici.
Ani s tím předsedkyně Ceplová nesouhlasí a poukazuje na to, že se na místa soudních funkcionářů konají výběrová řízení. A postavila se konkrétně i za předsedu OS v Děčíně Tichého s tím, že situace na zdejším soudu je dlouhodobě problematická.
„Mgr. Tichý spolu se svým týmem, kde je i vlastně i jeho konkurentka z výběrového řízení Mgr. Darina Kučerová, civilní místopředsedkyně a trestní místopředseda JUDr. Luboš Hrbek (úspěšný bývalý předseda OS v Ústí nad Labem) revidovali děčínská interní pravidla, přičemž ve výsledku byla zmírněna. Byla probrána na poradě soudců, se soudcovskou radou, soudci byli dopředu informování. Zaznamenala jsem poctivou a trpělivou snahu předsedy soudu reagovat na oponentní stanoviska.
Vedení okresního soudu v Děčíně je nyní mixem zkušených soudních funkcionářů se znalostmi a zkušenostmi z jiných soudů i se znalostmi místních poměrů,“ uvedla Ceplová.
Petr Dimun