Poslanecká sněmovna dnes do dalšího projednávání postoupila několik zákonů z dílny Ministerstva spravedlnosti. Konkrétně dnes ministr Pavel Blažek (ODS) představil návrh zákona o státním zastupitelství, změnu zákona o výkonu trestu odnětí svobody, o výkonu vazby, o výkonu zabezpečovací detence, návrh zákona o hromadném řízení a návrh zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení.
Sněmovna možná uzákoní sedmileté funkční období pro nejvyššího státního zástupce. V dnešním úvodním kole podpořila vládní novelu, která také stanoví požadavky na jeho odborné a manažerské schopnosti a pravidla pro odvolání. Úpravy by měly podle předkladatelů pomoci k zamezení případného politického vlivu nebo tlaku na činnost státního zastupitelství. Předlohou se budou zabývat poslanci z ústavně-právního výboru.
Cílem předlohy je podle zdůvodnění zejména stanovení jasnějších pravidel pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a také zavedení jejich funkčních období. V současné době je funkce vedoucích státních zástupců časově neomezená. Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti, bližší požadavky na kandidáta zákon nestanoví. Kabinet může nejvyššího žalobce odvolat na návrh ministra spravedlnosti i bez udání důvodu.
Soudní judikatura podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) možnost odvolávání vedoucích státních zástupců omezila. V současnosti tak mají podle něho velkou jistotu setrvání ve funkci, pokud se nedopustí závažných prohřešků. Zpravodajka Helena Válková (ANO) označila novelu za velmi úzkou. Míní, že nepovede dostatečně k rozptýlení podezření z toho, že vláda by mohla nejvyššího státního zástupce odvolat libovolně. Ohlásila pozměňovací návrhy. Blažek podotkl, že pokud by byla novela široká, mohla by ve Sněmovně zůstat neprojednaná do konce volebního období.
Mohlo by vás zajímat
Předloha je podle předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka protikorupční a rozhodně není jen kosmetická. „Nejvyšší státní zástupci získá určité záruky nezávislosti na vládě,“ zdůraznil. Návrh ale zachovává princip, že vláda nese za fungování soustavy státního zastupitelství odpovědnost, podotkl. Za protikorupční označila navrhované změny také poslankyně SPD Iveta Štefanová, hnutí by je mohlo podpořit.
Vedoucí státní zástupci mají být odvolatelní v kárném řízení. Nejvyššího státního zástupce bude moci nadále odvolat i vláda, zákon ale stanoví, jaké k tomu musí nastat důvody. Válková se nad ponecháním této „dvojkolejnosti“ pozastavovala. „Nemůžeme vytvářet nikomu neodpovědné instituce,“ zdůraznil Blažek.
Nejvyšší státní zástupce i ostatní vedoucí státní zástupci mají být do funkce jmenováni podle novely na sedm let. Aby všichni vedoucí funkcionáři státních zastupitelství nenastoupili ve funkčním období jedné vlády, výběrová řízení by se konala postupně v několika letech.
Nejvyšší státní zástupce by podle novely nesměl být jmenovaný do této funkce opakovaně, Šéfem žalobců by se nemohl stát státní zástupce s pravomocným kárným opatřením, pokud nebylo zahlazeno. Předloha zavádí také požadavky na odborné znalosti, profesní zkušenosti a morální vlastnosti vedoucích státních zástupců. Uchazeči budou muset splnit požadovanou dobu praxe.
Dlouho očekáváné hromadné žaloby
Spotřebitelé také možná dostanou právo vymáhat své nároky společně. I návrh zákona o hromadných řízeních poslanci podpořili. Míří na případy, kvůli kterým by se samostatně nevyplatilo lidem soudit. Podle některých poslanců ale nemusí být navrhované řešení funkční. Předlohu i související novelu o změně některých dalších zákonů nyní projednají poslanci z ústavně-právního výboru.
Hromadná žaloba pomáhá lidem společně vymáhat nároky, o které by často jako jednotlivci neusilovali, protože by se jim to kvůli nákladům soudního řízení nevyplatilo. Spor se vyřeší jediným rozsudkem, což je výhodné i pro soudy a zrychluje to řízení. V Česku zatím možnost hromadných řízení neexistuje a o jejich úpravě se dlouhodobě vedou diskuse. K zavedení kolektivních žalob pro lepší vymáhání práv spotřebitelů nutí Česko unijní směrnice z listopadu 2020.
Ministr spravedlnosti uvedl, že předloha představuje minimalistické začlenění směrnice do právního řádu. Umožňuje hromadná řízení jen u společného vymáhání většího množství spotřebitelských nároků vůči podnikatelům. Spotřebitel se bude muset přihlásit, žaloby budou podávat k Městskému soudu v Praze oprávněné neziskové organizace. Ve většině evropských států lze takto vznášet i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů.
Poslanec opozičního hnutí ANO Patrik Nacher míní, že zákon nebude v předložené podobě použitelný. Nezajistí tak podle něho ani prevenci před případným nepoctivým jednáním některých podnikatelských subjektů. Poslanec koaličního hnutí STAN Josef Flek označil vládní návrh za „osekanou verzi, která je odsouzena k nefunkčnosti“. Ve Sněmovně může doznat změn, což připustil i Blažek. Uvedl, že je zastánce „útlé varianty“, ale uvědomuje si, že s tímto názorem není v nynější Sněmovně ve většině.
Prošel i vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o výkonu trestu odnětí svobody, o výkonu vazby, o výkonu zabezpečovací detence a další související zákony. Návrhem dochází ke zcela nové úpravě nakládání s penězi osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu zabezpečovací detence.
(čtk, epa)
