Za tři dekády, kdy Nejvyšší soud (NS) působí v Brně, se obměnila prakticky celá sestava soudců, sídlo v Burešově ulici zůstává stejné. Soud je podle vedení v relativně dobré kondici, délka řízení se zkracuje, uvedl místopředseda Petr Šuk. Do budoucna vedení usiluje o změnu právní úpravy, která by na jedné straně otevřela možnost podat dovolání i v agendách, kde to zatím není možné, třeba v rodinném právu, ale zároveň by soud mohl část dovolání snáze a rychleji odmítat.
„Je to věc, o které už delší dobu jednáme, studujeme zahraniční vzory a rádi bychom v horizontu jednotek let dosáhli změny dovolacího řízení tak, abychom byli schopni čelit výzvám 21. století,“ řekl Šuk. V časech obecné nestability, rozbujelého právního řádu a technologického rozvoje společnost potřebuje pevnou a efektivní justici. Proto by se NS podle Šuka měl změnit ze „soudu třetího stupně“ na instituci, která se více zaměří na sjednocování judikatury. „To znamená otevřít možnost filtrace nápadu, ale současně otevřít dovolání úplně ve všech agendách,“ uvedl Šuk.
Nejvyšší soud ČR vznikl k 1. lednu 1993 po rozpadu Československa jako nástupce někdejšího federálního Nejvyššího soudu ČSFR. Z Prahy do Brna, kde sídlil už za první republiky, se stěhoval během roku 1993. Poměrně složitá administrativní i logistická akce se definitivně završila 10. září 1993, kdy se sídlo NS v Burešově ulici slavnostně otevřelo po částečné rekonstrukci. K výročí připravuje NS na příští týden mezinárodní konferenci za účasti předsedy Soudního dvora EU Koena Lenaertse a dalších osobností.
Na 70 soudců
U NS působí sedm desítek soudců. Jen dva z nich soudili u nejvyšší instance už v roce 1993, jde o Jiřího Spáčila z civilního kolegia a Františka Púryho z trestního kolegia. Spáčil letos kvůli dovršení věku 70 let ve funkci končí, stejně jako Kateřina Hornochová, Pavel Příhoda a Pavel Šilhavecký. Bude tak pokračovat personální obměna soudu.
„Momentálně nemáme obsazená ani všechna místa po kolezích, kteří skončili loni, protože nad každým, koho máme natrvalo přeložit, hodně pečlivě přemýšlíme, vědomi si toho, že to je na dlouho, že nechceme šlápnout vedle,“ řekl Šuk. Nové posily hledá soud primárně uvnitř justice. Soudci přicházejí nejprve na dlouhodobou stáž, a když se osvědčí, mohou u nejvyšší instance zůstat. Případní adepti z jiných právních profesí by přicházeli rovnou natrvalo, bez garance, že práci zvládnou a zapadnou do kolektivu.
Mohlo by vás zajímat
Jednu posilu mimo obecnou justici ale přesto NS získá. Jak již Česká justice informovala, novým členem se patrně stane Jaroslav Fenyk, původní profesí státní zástupce a vysokoškolský pedagog, jenž posledních deset let působil jako místopředseda Ústavního soudu.
Komplikaci při výběru nových soudců představuje skutečnost, že NS sídlí mimo Prahu. „Je řada excelentních soudců, kteří k nám nepřijdou prostě proto, že nechtějí dojíždět a nechtějí přesunovat své rodiny,“ uvedl Šuk a doplnil, že poměrně často jde o ženy-soudkyně. „Jedním z důsledků je to, že máme ve svém středu poměrně málo kolegyň. Ne že bychom je neoslovovali, ale častěji než muži odmítají,“ doplnil Šuk. Brněnské sídlo je ale podle něj nutné brát jako danost, soud už ve městě „zakořenil“ a těží třeba ze spolupráce s místní právnickou fakultou.
Judikaturu má sjendocovat NS
Od roku 1993 pracuje NS ve stejné budově, ačkoliv se mnohokrát hovořilo o potřebě získat reprezentativnější sídlo. Nedostatek prostoru částečně vyřešila přístavba v Bayerově ulici, která je v provozu od roku 2019. Vedení NS momentálně nepočítá s tím, že by se v nejbližších letech otázka sídla znovu otevírala, protože na investici ve státním rozpočtu chybí peníze. Některé soudy, například krajský v Ústí nad Labem, jsou na tom ještě mnohem hůře.
Momentálně se nelze na NS obracet s dovoláními v záležitostech rodinného práva, ale také v agendě nákladů řízení. Čas od času se tak sjednocování výkladu práva v těchto oblastech ujme Ústavní soud. Tento týden ale sám Ústavní soud v nálezu, který se týkal péče o dítě, řekl, že sjednocování judikatury by měl spíše zajišťovat NS, který je k tomu jako dovolací soud v občanskoprávních věcech povolanější.
I proto by se podle Šuka měla otevřít možnost dovolání i v rodinných věcech a dalších agendách. „Aby to NS vůbec byl schopen zvládat, aby se s tím mohl vypořádat a fungoval racionálně, tak musíme zároveň zavést filtraci nápadu, to znamená dovolání, která nebudou přípustná, prostě nebudeme složitě odmítat, místo toho bude k dispozici nějaké formulářové řešení, tak jak to dělá třeba Evropský soud pro lidská práva,“ uvedl Šuk. O změně právní úpravy jedná vedení NS s ministerstvem spravedlnosti i s politiky.
