Ministerstvo spravedlnosti zaslalo ke schválení vládou návrh na omezení přísedících. Návrh zákona o soudech a soudcích má podle resortu za cíl zefektivnit soudní rozhodování a přináší změny v oblasti účasti laického prvku na soudním rozhodování. „Navrhovaná úprava je reakcí na praktické problémy spojené s účastí laických přísedících v soudním rozhodování. Administrativní zátěž soudů, nedostatečná účast přísedících na projednání a rozhodování, komplikace spojené se sestavováním soudního senátu a často nepřiměřeně dlouhé soudní řízení jsou výzvami, kterým čelí současný systém,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí Vladimír Řepka.
Hlavním cílem předkládaného návrhu zákona je opuštění podílu laických přísedících na rozhodování soudů v pracovněprávních sporech v občanském soudním řízení a v trestních řízeních před okresním soudem. Rozhodování v senátu za účasti přísedících bude do budoucna v trestním řízení před krajským soudem omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž zůstávají především násilné trestné činy.
U okresních soudů přísedící přestanou působit a rozhodovat bude samostatně soudce. Při zrušení přísedících u okresních soudů a omezení jejich zapojení do rozhodovací činnosti krajských soudů v trestních věcech stát podle odhadů ministerstva ušetří zhruba osm milionů korun ročně.
Přísedícími se mohou stát svéprávní a bezúhonní čeští občané, kterým je nejméně 30 let. Volí je zastupitelstva obcí, respektive krajů, a to na dobu čtyř let, přičemž přísedící může být zvolen i opakovaně. Počet přísedících, kteří mají být zvoleni, si stanoví podle potřeby daného soudu jeho předseda.
U českých soudů loni působilo 5017 přísedících, z toho 4025 u okresních a 992 u krajských. Převažují mezi nimi ženy a také lidé důchodového věku – zhruba třetině přísedících je přes 70 let. Celkový počet přísedících se postupně snižuje, například v roce 2008 jich bylo 7102. Celková výše vyplacených náhrad přísedícím se dlouhodobě pohybuje okolo 13 milionů korun ročně, loni to bylo 12,5 milionu.
Problematika přísedících byla konzultována na sérii tzv. kulatých stolů se zástupci justice, Kanceláře veřejného ochránce práv a Ústavu pro otázky soudnictví. Návrh zrušit přísedící v určitém rozsahu je rovněž jedním z opatření tzv. Antibyrokratického balíčku – justice předloženého ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády, který byl vládou projednán dne 14. června 2023.
(epa)
