Kromě češtiny bude možné uzavřít manželství nebo partnerství v jazyce národnostní menšiny za přítomnosti tlumočníka. Podmínkou je, že počet členů menšiny v příslušném územním obvodu dosáhl dvě sčítání lidu po sobě alespoň 10 procenty, o obřad požádají oba snoubenci a oddávající a matrikář ovládají jazyk. Vyplývá to z návrhu novely zákona o matrikách, jménu a příjmení, kterou navrhuje ministerstvo vnitra.
Ústavně-právní výbor před druhým čtením příslušnou vládní novelu tento týden podpořil hlasy všech přítomných členů z koalice i z opozice.
Příslušníkem národnostní menšiny je podle zákona o národnostních menšinách občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti. Současně musí projevit vůli být považován za menšinu za účelem zachování svébytnosti, kultury, jazyka a ochrany zájmů. Vyplývá to z definice na webu Rady vlády pro národnostní menšiny.
Státy pak mají podle mezinárodních úmluv závazek uznávat práva menšin To je i případ možnosti uzavřít manželství nebo partnerství v jiném jazyce než češtině.
„Jde především o to, aby se dodržoval závazek ve vztahu k národnostním menšinám spočívající v umožnění užívání menšinového jazyka. Také je pamatováno na osoby neslyšící, hluchoslepé, němé a osoby, které nerozumí jazyku, v němž činí prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do registrovaného partnerství. Nově bude možnost uzavřít manželství nebo vstoupit do registrovaného partnerství v jazyce národnostních menšin, ale za zákonem stanovených podmínek,“ uvádí k novele zákona o matrikách, jménu a příjmení důvodová zpráva.
Úplná návrh novely zákona o matrikách je zde.
Oddávající učiní prohlášení v cizí řeči, zapíše česky
Zákonem stanovené podmínky však nejsou jednoduše splnitelné. Kromě dlouhodobého procentuálního zastoupení menšiny v obci musí oddávající i matrikář ovládat jazyk této menšiny, vyplývá z návrhu.
Takto má vypadat nová úprava podmínek vstupu do manželství nebo partnerství v cizím jazyce:
§ 39
(1) Prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství se činí v a) českém jazyce, nebo b) jazyce národnostní menšiny, jestliže se v posledních dvou sčítáních lidu hlásilo k této národnosti vždy alespoň 10 % občanů obce, v jejímž územním obvodu se prohlášení činí, a pokud o to souhlasně požádají oba snoubenci nebo osoby, které chtějí vstoupit do partnerství, a oddávající a matrikář ovládají jazyk této národnostní menšiny; protokol o uzavření manželství a protokol o vstupu do partnerství se vyhotovuje vždy v českém jazyce.
(2) Pokud je snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, neslyšící, hluchoslepý, němý nebo nemluví nebo nerozumí jazyku, v němž se činí prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství, je nutná při prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství přítomnost tlumočníka; § 14 odst. 6 věta druhá a třetí se použijí obdobně.
Snoubenci si tlumočníka musí zaplatit
Odkaz na §14 odst. 6 je odkazem na ustanovení o Knize narození, kde je už nyní vyžadována při oznámení přítomnost tlumočníka v případě osoby hluché, němé nebo cizojazyčné: „Přítomnost tlumočníka je nutná také v případě oznámení narození dítěte, pokud je oznamovatel neslyšící, hluchoslepý nebo němý nebo pokud učiní oznámení v jiném než českém, nebo slovenském jazyce nebo v kombinaci uvedených případů,“ vysvětluje se v důvodové zprávě.
Také toto ustanovení § 14 bude nyní novelizováno a rozšířeno o vstup do manželství. Nově bude vypadat takto:
(6) Je-li oznamovatel neslyšící, hluchoslepý nebo němý, popřípadě činí-li oznámení v jiném než českém nebo slovenském jazyce, je nutná přítomnost tlumočníka32) nebo prostředníka33) (dále jen „tlumočník“). Neslyšícímu, hluchoslepému nebo němému oznamovateli zajistí přítomnost tlumočníka matriční úřad; ustanovení správního řádu o právech osoby neslyšící nebo hluchoslepé se použijí obdobně. V ostatních případech zajišťuje přítomnost tlumočníka oznamovatel na vlastní náklady.
„Toto se vztahuje také na uzavření manželství nebo vstup do registrovaného partnerství. Přítomnost tlumočníka má zajistit srozumitelnost obřadu tak, aby snoubenec nebo osoba, která hodlá vstoupit do manželství nebo partnerství porozuměla všem částem obřadu. Činnost tlumočníka upravuje zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění zákona č. 166/2020 Sb.,“ uvádí k tomu důvodová zpráva vnitra.
Podle sčítání lidu jsou největší menšinou Slováci
Podle Rady vlády pro národnostní menšiny byly při posledním sčítání lidu v roce 2021 největší národnostní menšinou Slováci. „Podle výsledků sčítaní lidu, domů a bytů v roce 2021 se ke slovenské národnosti přihlásilo 162 578 obyvatel České republiky,“ uvádí Rada. Slováků se ovšem přidělení tlumočníka netýká, jak vyplývá ze zákona.
Podle výsledků sčítaní lidu, domů a bytů v roce 2021 se přihlásilo 92 892 obyvatel České republiky k ukrajinské menšině. Hlavními místy jejich usídlení jsou Praha, Karlovy Vary, Děčín, Brno, Přerov a Ostrava.
Přibližně stejné počty pak tvoří vietnamská menšina, ruská a polská menšina, které mají 34 tisíc až 38 tisíc členů. Pouze 21 691 členů má romská menšina v České republice.
Matriky budou digitalizovány
Matriky by měly být podle návrhu co nejvíce digitalizovány. Vznik systému eMatrika by měl podle odhadů v důvodové zprávě stát zhruba 364,5 milionu korun. Roční provozní náklady mají činit zhruba 35 milionů korun.
Novela zákona zahrnuje i další novinky. Stejnopohlavní páry by mohly vstoupit podle předlohy do registrovaného partnerství na jakémkoli matričním úřadu, nejen na 14 z nich jako nyní. Poslanec TOP 09 Ondřej Kolář se obává toho, že by se z rozšíření mohl stát argument pro zamítnutí uzákonění možnosti manželství i pro homosexuály, jak to navrhla skupina poslanců v novele, která čeká možná na podzim druhé sněmovní čtení. Petr Vokáč za ministerstvo vnitra ale takový záměr odmítl.
Předloha také umožní určení otcovství takzvanou trojdohodou, tedy souhlasným prohlášením matky, jejího manžela, který není otcem, a skutečného otce dítěte po zahájení rozvodového řízení. Do matriční knihy by také mělo být možné nově zapsat domácí či zdrobnělá jména, čehož se podle zdůvodnění dosud rodiče v mnoha případech domohli soudně. Z nynějších 15 na 12 let snižuje novela věkovou hranici, od které je pro změnu jména či příjmení dítěte vyžadován jeho souhlas. Neslyšícím, němým a hluchoslepým lidem bude muset matriční úřad bezplatně zajistit tlumočníka či prostředníka pro úkony, pro něž to zákon vyžaduje.
Snazší má být oddávání snoubenců. Novela ruší podmínku trvalého pobytu alespoň jednoho ze snoubenců v obci bez matriky pro možnost uzavření manželství před oddávajícím z této obce. Pokud ani jeden ze snoubenců v dané obci trvalý pobyt nemá, v současnosti je musí oddat starosta z takzvané matriční obce.
Irena Válová
