Úřední hodiny podatelny Ministerstva spravedlnosti jsou protizákonné, argumentoval muž v kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze. Chtěl podat žádost o odškodnění v pátek ve 14:10 hodin, kdy je zavřeno. Považuje to za zásah do svých práv. Nejvyšší správní soud stížnost zamítl.
Nezákonný zásah spatřuje žalobce v tom, že v pátek dne 30. 9. 2022 ve 14:10 hodin nepřijala podatelna ministerstva spravedlnosti jeho podání. Úřední hodiny pro příjem dokumentů jsou totiž pouze v pondělí a ve středu od 08:00 do 16:00 hodin. Muž s iniciálami JUDr. PhDr. M. Š., Ph.D., to považuje za nezákonné. Ministerstvo spravedlnosti podle něj udržuje protiprávní stav.
Žalobce chtěl v uvedený den podat žádost podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Tato žádost je úkonem, kterým se přerušuje běh šestiměsíční promlčecí doby. Běh promlčecí doby se přerušuje teprve doručením žádosti, nikoli pouhým odesláním poštou či e-mailem, shrnuje fakta Nejvyšší správní soud.
Úřední hodiny upravuje usnesení vlády
Podle rozsudku si žalující muž si už 29. června 2022 stěžoval a žádal, aby podatelna ministerstva spravedlnosti otvírací dobu rozšířila, což se nestalo. Jak dále z rozsudku vyplývá, od tohoto data znal žalobce otevírací hodiny podatelny ministerstva. Ty ovšem považuje za protiprávní a podal proto žalobu.
Žalobu na nezákonné úřední hodiny podatelny ministerstva spravedlnosti zamítl Městský soud v Praze. „Poukázal na to, že neexistuje žádný právní předpis, ve kterém by byla stanovena úřední doba pro veřejnost. Obecnou úpravu úředních hodin obsahuje pouze usnesení vlády ze dne 25. 10. 1995, č. 595/1995, které stanoví úřední hodiny pro styk s veřejností v pondělí a ve středu od 8:00 do 17:00 hod. Takto stanoveným termínům sice zcela neodpovídají úřední hodiny podatelny žalovaného, nicméně k zásahu mělo dojít v pátek ve 14:10 hod,“ cituje Nejvyšší správní soud z rozhodnutí Městského soudu v Praze.
Nezákonnost v pondělí a ve středu od 16:01 do 17:00
S takovým výkladem ovšem nesouhlasil žalobce, který podal k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost: „Dle stěžovatele nelze argumentovat tím, že není v právním předpise stanovena povinnost umožnit styk s veřejností v konkrétní termín, neboť není nikde stanovena ani povinnost mít vůbec zřízenou podatelnu. Jinak by se totiž stalo právo doručit správnímu orgánu podání iluzorním. To, že orgán veřejné moci přijímá podání a činí tak v obvyklou dobu, je tedy pravidlem, které se má dodržovat, byť není kodifikováno,“ shrnuje jeho argumentaci Nejvyšší správní soud.
Podle žalobce jsou úřední hodiny ministerstva vnitra vstřícnější než úřední hodiny ministerstva spravedlnosti. „Chybná je rovněž argumentace městského soudu, že k zásahu by mohlo dojít jen v okamžik, který se kryje s termíny, kdy má být podatelna žalovaného otevřena veřejnosti dle usnesení vlády. To by dle stěžovatele vedlo k absurdnímu závěru, že žalovaný zásah by mohl být nezákonný pouze v pondělí či ve středu mezi 16:01 a 17:00 hod.,“ vysvětlil žalobce v kasační stížnosti.
Praxe: Podatelnu kontaktuje justiční stráž
Jak dále vyplývá z rozsudku, stěžovatel neměl povinnost mít datovou schránku či zaručený elektronický podpis. Podle stěžovatele je rovněž nesprávná argumentace, že stěžovateli nebyla způsobena újma. Musel totiž na podatelnu znovu, což „znamenalo ztrátu času a navýšení nákladů na dopravu“.
„Závěrem stěžovatel odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 23. 6. 1994, sp. zn. I. ÚS 21/94, ze kterého vyplývá povinnost přijmout petici, což v případě takto omezené úřední doby podatelny nelze,“ cituje NSS argumenty žalobce.
Žalované ministerstvo spravedlnosti k tomu ovšem uvedlo, že v dotčené době bylo možné učinit podání, protože v podatelně byly přítomny tři pracovnice. Ministerstvo to doložilo výpisem evidence docházky. „Běžná praxe je taková, že justiční stráž v případě potřeby kontaktuje podatelnu, načež může dojít k převzetí podání. Úřední hodiny jsou navíc zveřejněny na webových stránkách žalovaného. Nadto mohl stěžovatel své podání učinit e-mailem, což se nakonec i stalo,“ uvedlo doslova žalované ministerstvo spravedlnosti.
Poměry znal, přesto tam druhého poslal
Podle Nejvyššího správního soudu nejsou úřední hodiny od 08:00 do 16:00 hodin přímým zkrácením práv. „Jinak tomu je ovšem v případě zásahu, který stěžovatel vymezil tak, že žalovaný od něj dne 30. 9. 2022 nepřevzal písemné podání, které hodlal osobně odevzdat na podatelně. Ve vztahu k tomuto zásahu je podmínka přímosti bezesporu splněna,“ uvedl Nejvyšší správní soud s tím, že opatření zasáhlo do jeho práva na podání žádosti o odškodnění.
Jak ovšem vyplývá z dalších skutečností, příběh se odehrál trochu jinak: „Stěžovatel věděl nejméně od 29. 6. 2022, kdy podal žalovanému stížnost, že úřední hodiny podatelny žalovaného jsou pouze v pondělí a ve středu od 8:00 do 16:00 hod. a že tento stav je podle žalovaného v pořádku (viz odpověď žalovaného ze dne 26. 7. 2022),“ stojí v rozsudku.
Přesto podle rozsudku požádal muž další osobu, aby odnesla osobně v pátek 30. září 2022 na podatelnu žádost o odškodnění. Dotyčný se o to neúspěšně pokusil ten den ve 14,10 hodin. „To vše za situace, kdy stěžovateli bylo známo, že promlčecí doba pro uplatnění nároku na náhradu újmy za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup činí 6 měsíců,“ uvádí k tomu Nejvyšší správní soud.
Stěžovatel tam musel znovu na vlastní náklady a MHD ani benzín nejsou zadarmo, uvedl Soud. Další argumenty označil za hypotetické a nevzal je v úvahu, neboť se tohoto případu netýkají.
Zásada de minimis non curat praetor
Uvedené okolnosti zohlednil NSS: „Vzhledem k výše uvedeným okolnostem, za nichž k nezákonnému zásahu došlo, a k jeho dopadům do práv stěžovatele je zcela na místě aplikovat na posuzovaný případ koncept vycházející ze zásady de minimis non curat praetor. Podle něj nelze označit za nezákonný zásah jakýkoli nezákonný postup správního orgánu, ale pouze ten, který dosáhne určité intenzity,“ uvedl soud.
Podle soudu stěžovatel netvrdil, že by „zásah žalovaného měl jakýkoliv dopad do jeho hmotných práv, která u něj hodlal prostřednictvím osobně podané písemnosti uplatnit (nárok na náhradu újmy se v jeho důsledku nepromlčel)“.
Na uplatnění nároku je šest měsíců, otevírací hodiny podatelny znal. „Přesto se rozhodl vyzkoušet, zda nebude možné předat podatelně podání v pátek 30. 9. 2022 ve 14:10 hod.,“ shrnul Nejvyšší správní soud.
„Stěžovatel tak šel zásahu jednoznačně vědomě naproti. Nevysvětlil, proč nemohl podání osobně předat na podatelně žalovaného některé pondělí či středu (v rámci promlčecí doby v délce 6 měsíců),“ uvedl Soud doslova.
Debata o protiprávnosti události ve 14:10 je akademická
Je-li podle soudu důsledkem zásahu to, že stěžovatel musel jít na podatelnu ještě jednou v jiný den, což ho stálo nějaký čas a drobné náklady na dopravu v Praze, je dopad zásahu do sféry stěžovatele mizivý. Proto jde o zásah zanedbatelný a rozsudek Městského soudu v Praze je správný.
„Za této situace nemá význam vést akademickou debatu o tom, zda samotná skutečnost, že stěžovateli nebylo žalovaným umožněno předat dne 30. 9. 2022 ve 14:10 hod. na podatelně písemné podání, představuje rozpor s právem, tedy zda je naplněn prvek nezákonnosti zásahu. Na výše uvedeném závěru, že žalobě nemohlo být vyhověno pro zcela zanedbatelnou intenzitu zásahu, by to nic nezměnilo,“ uzavřel Nejvyšší správní soud.
Irena Válová
