Ministr spravedlnosti Pavel Blažek podal kompetenční žalobu na ministra vnitra Víta Rakušana. Ve sporu jde o to, kterému ze služebních funkcionářů náleží pravomoc rozhodovat v záležitostech služebního poměru v případě přechodu příslušníků mezi jednotlivými bezpečnostními sbory. Žalobu posoudí zvláštní kompetenční senát při Nejvyšším správním soudu (NSS).
Zápornou kompetenční žalobu podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek na svého vládního kolegu, místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana. Jde o to, že podle ministra Blažka není ze zákona zřejmé, kdo má kompetenci rozhodovat o záležitostech služebního poměru v případech, kdy příslušníci bezpečnostních složek přecházejí mezi sbory.
V tomto konkrétním případě, který vyústil v kompetenční žalobou mezi resorty, se jedná o příslušníka policejního sboru, který k policii před třemi lety přešel z pozice strážného Vězeňské služby. A nyní se domáhá doplatku mzdy za dobu, kterou musel strávit v pohotovosti, ačkoliv ta byla určena pro pauzu na stravování. Zmíněný návrh na zahájení řízení ovšem nesměřoval k příslušnému policejnímu funkcionáři, ale ke svému bývalému nadřízenému ve Vězeňské službě.
Ten ovšem konstatoval svoji nepříslušnost a návrh postoupil krajskému ředitelství policie. Věc měsíce putovala mezi jednotlivými funkcionáři, až nakonec skončila sporem mezi ministry vnitra a spravedlnosti a kompetenční žalobou.
Systémový problém
V ní ministr Blažek konstatuje, že předmětný kompetenční spor je sice první věcí, v níž podává kompetenční žalobu, „avšak výše popsaná nejistota představuje systémový problém řešený ve věcech více příslušníků s více bezpečnostními sbory“. A v případě, že by NSS měl za to, že žalobu nelze projednat, požádal Blažek alespoň o vyslovení názoru nad rámec řešeného, tedy o tzv. obiter dictum.
V odůvodnění žaloby pak ministr Blažek odkazuje na znění zákona o služebním poměru, v němž je podle něho uvedeno, že o záležitostech služebního poměru rozhoduje vždy příslušný funkcionář bezpečnostního sboru, jehož je příslušník členem. Zákon podle Blažka neumožňuje, aby rozhodovalo více služebních funkcionářů, ani neupravuje speciálně tuto kompetenci v případě přechodu mezi sbory.
„Je třeba rovněž zdůraznit, že pokud by ve věci rozhodoval původní služební funkcionář Vězeňské služby i přesto, že to služební zákon dle názoru žalobce vůbec nepředpokládá a nepřipouští, lze se důvodně domnívat, že jeho rozhodnutí by bylo nicotné pro absolutní nedostatek příslušnosti. S tím pak souvisí i případnou odpovědnost za náhradu újmy, kterou stát v důsledku vadně aplikované příslušnosti ponese. Předestřený problém se pak dotýká všech typů řízení, jejichž účastníci se přesunuli mezi jednotlivými bezpečnostními sbory, a to bez ohledu na jejich povahu (ať už se jedná o finanční plnění, nebo např. disciplinárních řízení, ve kterých je problém ještě palčivější vzhledem ke všem okolnostem, které by měl funkcionář vzít při rozhodování v potaz – např. chování pachatele po činu) – počet takto vzniklých případů do budoucna přitom nelze předvídat, neboť již nyní se tyto případy napříč systémem objevují a přibývá jich. Je proto naprosto nezbytné postupovat ve všech případech v souladu se zákonem a stejně ve smyslu zásady rovnosti přístupu ke všem příslušníkům,“ uvádí se v textu žaloby, s níž se měla možnost Česká justice seznámit.
Žalobu posoudí kompetenční senát NSS, který posuzuje kompetenční spory uvnitř veřejné správy.
Petr Dimun
