Působnost zákona se omezuje pouze na vztahy mezi spotřebiteli a podnikateli. Jiné nároky nebude možné v hromadném řízení uplatňovat. Spotřebitelé se budou muset do hromadného řízení aktivně přihlásit. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) dojde k odbřemenění soudů, úsporám na straně spotřebitelů i žalovaného a zefektivnění soudního řízení. Zástupci justice v minulosti naopak varovali, že změna soudy zatíží. Novelu kritizují i Piráti.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) novelu kritizoval podobně jako pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun. Žádali mimo jiné to, aby se možnost podávat hromadné žaloby vztahovala i na jiné než pouze spotřebitelské spory. Předloha vyvolala i nebývalé množství připomínek od podnikatelů či zástupců advokátů a justice. Podle Bartoše bude koalice ještě o některých prvcích návrhu debatovat při projednávání ve Sněmovně.
Pokud je dnes z jedné protiprávní činnosti zasažena větší skupina spotřebitelů, musí soudy projednávat jednotlivé případy v samostatných řízeních. „Cílem návrhu je transponovat do právního řádu České republiky směrnici EU o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a zavést do českého právního řádu nástroj, který poskytne spotřebitelům efektivní, rychlou a účinnou soudní ochranu a splnili jsme tak další bod z Programového prohlášení vlády,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Současné změní zákona je transpozicí směrnice Evropské unie. Zatímco exministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) neúspěšně prosazoval, aby se hromadné žaloby vztahovaly na široké množství sporů, Blažek od počátku svého působení v čele resortu stojí za co „nejúspornější“ variantou.
Mohlo by vás zajímat
Předpis má být omezen pouze na vymáhání práv spotřebitelů. K podání žaloby je oprávněna jen etablovaná a předem prověřená nezisková organizace, která je zapsaná na seznam vedený Evropskou komisí. Nezisková organizace musí splňovat 7 podmínek, a to např. povinná předchozí aktivita v oblasti ochrany spotřebitele, nezávislost a neziskovost, transparentní informování o financování a organizační struktuře, solventnost atd., které při zápisu zkoumá Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Následně bude MPO zapsané subjekty pravidelně kontrolovat, zda i nadále splňují všechny požadované předpoklady.
Je třeba se aktivně přihlásit
Návrh zákona je vystavěn na modelu opt-in. V řízení se tedy projednávají pouze nároky spotřebitelů, kteří se aktivně do řízení přihlásili, a to pro zjednodušenína předepsaném formuláři. K vedení řízení je potřeba, aby se přihlásilo alespoň 20 spotřebitelů.
Ministerstvo spravedlnosti nyní v předkládací zprávě připustilo, že zásadní připomínky Bartoše se jí nepodařilo vypořádat. Bartošovi legislativci do připomínek napsali, že k úzkému omezení na spotřebitelské spory neexistuje objektivní důvod. Vhodnost použití hromadné žaloby by měl podle nich vždy zhodnotit až soud. Šalomounovi právníci upozornili, že hromadná řízení mají smysl ve všech případech, kdy na druhé straně sporu stojí proti poškozeným výrazně silnější ekonomický subjekt. „Velká část lidí nebude moci i po přijetí tohoto návrhu zákona hromadné žaloby využít a budou odkázáni na stávající neefektivní a neúčinné mechanismy,“ podotkli.
„Model opt-in byl zvolen zejména pro jeho výhody, které oproti opt-out spočívají v tom, že tento model důsledně respektuje volbu každého spotřebitele (zásada bdělým náleží práva), není spojen s rizikem zneužití a také lépe zapadá do českého procesního práva,“ vysvětlil mluvčí resortu Vladimír Řepka.
Všechny procesní povinnosti by tak měly ležet na bedrech žalující neziskové organizace, která také nese náklady a v případě neúspěchu hradí také náklady žalovaného. „Spotřebitelé nemají v řízení žádné povinnosti a nenesou odpovědnost za náhradu nákladů řízení. Pokud bude hromadná žaloba úspěšná, náleží neziskové organizaci za práci, kterou během řízení odvedla, odměna, která by měla saturovat riziko, které tato organizace během řízení nese. Odměnu stanoví na začátku řízení soud, tudíž spotřebitelé při přihlašování již mají informaci o tom, jaká bude její případná výše. Nárok na vyplacení odměny vznikne neziskové organizaci pouze v případě úspěchu žaloby. Odměna je 5 % z přisouzené částky,“ doplnil náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.
Již před přijetím směrnice mělo úpravu hromadného řízení 20 členských států EU. Resort předpokládá, že ročně bude podáno maximálně deset hromadných žalob u krajských soudů. V Německu a Francii jsou ročně podávány jednotky žalob.
(epa)
