Vláda vstoupí do dvou řízení u Ústavního soudu, která se týkají zrušení části občanského zákoníku a předpisu o pedagogických pracovnících. Rozhodla o tom na svém dnešním zasedání, vyplývá z výsledků jednání. V obou případech kabinet bude před Ústavním soudem navrhovat, aby soud návrh zamítl.
Část občanského zákoníku navrhuje zrušit Okresní soud ve Vyškově. Návrh sepsal soudce Pavel Vrcha, který dlouhodobě kritizuje metodiku navazující právě na občanský zákoník. V návrhu píše Vrcha o právním chaosu, blamáži a nestandardním vzniku metodiky.
Napadené ustanovení stanovuje, že při ublížení na zdraví má škůdce odčinit újmu poškozeného peněžitou náhradou, která vyváží plně vytrpěnou bolest a další nemajetkové újmy. „Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti,“ stojí v příslušném paragrafu.
Podle návrhu však taková formulace odporuje zásadám právního státu, který má zajistit předvídatelné rozhodování. „Navrhovatel tvrdí, že bez existence závazného prováděcího předpisu stanovícího alespoň základ pro vyčíslení nemajetkových újem (…) je zcela nemožné docílit toho, aby napadená právní úprava (…) byla slučitelná s principy předvídatelnosti práva a právní jistoty, a aby v tomto směru bylo také předvídatelné rozhodování soudů,“ shrnuje vláda.
Podle Vrchy nejde v otázce odškodňovaní nejde o metodiku Nejvyššího soudu, ale – ve spojení s placenými školeními pro znalce – spíše o komerční počin. Odbornou i laickou veřejnost prý uvádí v omyl. Metodiku v minulosti kritizoval také ombudsman Stanislav Křeček.
Kabinet bude v řízení prosazovat zamítnutí návrhu. Odkazuje na stanovisko Nejvyššího soudu, podle kterého metodika k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění nemůže mít závazný charakter. Nejvyšší soud doporučil řídit se metodikou publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a svůj postup zdůvodňoval podle pravidel, které nastavuje. Podle Okresního soudu ve Vyškově není metodika právní předpis a ve sbírce se vůbec neměla objevit.
Ve druhém řízení navrhuje skupina senátorů zrušit některá ustanovení zákona o pedagogických pracovnících. „Navrhovatelé namítají, že napadená úprava legalizuje ‚dlouhodobě trpěný protiprávní stav‘, kdy speciální pedagogové provozují mimo školská zařízení logopedické poradny zaměřené téměř výlučně na ‚léčení‘ logopedických vad,“ uvádí předkládací zpráva pro vládu.
Úprava podle navrhovatelů tento stav legalizuje, protože umožňuje, aby zdravotnický obor vykonával absolvent pouze magisterského pedagogického programu, a to okamžitě po ukončení pedagogického studia, bez praxe, bez dalšího povinného vzdělávání, bez povinných zkoušek, bez kontroly státních orgánů, bez vázanosti na zdravotní pojišťovny a za úplatu.
Podle ministerstva školství je však úprava účelná a v souladu s ústavním pořádkem. Kabinet tak nakonec i v tomto řízení bude navrhovat, aby soud návrh na zrušení části předpisu zamítl.
(epa, čtk)
