Ústavní soud (ÚS) se zastal sedmnáctileté dívky, jejíž matka zůstala po dopravní nehodě osm měsíců ve vegetativním stavu, soudy nicméně její dceři, která v té době studovala střední školu, nepřiznaly náklady na výživu. ÚS dnes zrušil vyhlášeným nálezem rozsudky soudů nižších instancí s tím, že porušily práva stěžovatelky.
Matka stěžovatelky utrpěla závažná zranění při dopravní nehodě v roce 2019, a až do roku 2020, kdy zemřela, zůstala ve vegetativním stavu. Viníka nehody soudy potrestaly. Stěžovatelka se v civilním řízení domáhala náhrady nákladů na výživu. Soudy ale zamítly návrh stěžovatelky na vydání předběžného opatření, které by žalované provozovatelce vozidla uložilo povinnost hradit žalobkyni měsíčně náklady na její výživu.
„V době dopravní nehody byla stěžovatelka jako studentka posledního ročníku střední školy odkázána na výživu své matky, která pobírala invalidní důchod,“ sdělil soudce zpravodaj Ludvík David.
Peníze chodily za matčina života na její účet a z trvalého příkazu měla stěžovatelka zajištěny jen platby spojené s bydlením. V rozhodné době nezískala přístup k účtu, a nemohla tak z něj hradit své osobní potřeby, spojené zejména s výukou. Ty v žalobě podrobně vyčíslila. Šlo o 24.000 korun, které představovaly náhradu nákladů její výživy od podání žaloby do doby matčina úmrtí o osm měsíců později. „Tento její tvrzený nárok nebyl při odškodnění dopravní nehody uspokojen ani žalovanou, ani pojišťovnou,“ uvedl David.
Ústavní soud zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 z června 2021 a rozsudek Městského soudu v Praze z listopadu 2021. Soudce zpravodaj David uvedl, že porušily základní práva stěžovatelky na soudní ochranu a na respektování soukromého a rodinného života.
„Obecné soudy nevzaly v úvahu, že matka stěžovatelky nebyla po dopravní nehodě do své smrti schopna plnit vyživovací povinnost vůči své dceři. Soudy dostatečně nezohlednily fakt, že skutečný život nepokračuje, neexistují-li již ty základní biologické funkce, jež činí tento život lidským,“ uvedl soudce. V nálezu ÚS upozornil i na německou právní úpravu tohoto druhu odškodnění, která pro obdobné případy umožňuje náhradu této materiální újmy už od zranění poškozené osoby.
(čtk)
