U zaměstnanců ve služebním poměru by nemělo být v budoucnu nutné provádět pravidelné služební hodnocení. Státní tajemníky by nově místo vlády měl jmenovat i odvolávat nejvyšší státní tajemník, koordinaci státní služby by navíc měl mít na starosti místo ministerstva vnitra úřad vlády. Změny přináší novela zákona o státní službě, kterou dnes vnitro rozeslalo do připomínkového řízení. Podle iniciativy Rekonstrukce státu je návrh nadějný, neřeší ale například neschopnost státu přilákat a udržet odborníky.
Díky přesunu nejvyššího státního tajemníka na úřad vlády lze podle Rekonstrukce státu očekávat snazší koordinaci personální politiky a rozvoj státní služby. „Nejvyšší státní tajemník bude mít možnost dostát názvu své pozice a ovlivňovat směřování státní služby. Jeho místo má být vedle premiéra na úřadu vlády. S tím se ale pojí i jeho jasná odpovědnost směrem k úředníkům i k veřejnosti,“ uvedl Marek Zelenka, předseda spolku Oživení, který je součástí iniciativy.
Novela by podle ministerstva vnitra měla umožnit zaměstnání odborníků, kteří nedisponují formálním vzděláním, v odůvodněných případech bude postačovat maturita. Návrh také zkracuje dobu, na kterou lze z organizačních důvodů státního zaměstnance zařadit mimo výkon služby, a to z půl roku na tři měsíce. Naopak prodlouží odpracovanou dobu, po které má zaměstnanec právo na odbytné, ze tří, šesti a devíti let na pět, deset a 15 let.
Ministerstvo vnitra si od novely slibuje snížení byrokracie, flexibilnější přijímání nových zaměstnanců nebo úsporu veřejných peněz. „Novela služebního zákona je naplněním slibu z programového prohlášení. Chceme, aby úřady fungovaly efektivněji a kompetentněji. Aby byly víc proklientské a otevřené občanům,“ uvedl v tiskové zprávě ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Vláda by podle novely měla nově rozhodovat pouze o zásadních změnách systemizace, které mají dopad na státní rozpočet. Zbylé změny by měl mít na starosti úřad vlády spolu s ministerstvem financí. Služební poměr bude možné nově ukončit dohodou, pokud s tím bude souhlasit ministr. Služební řízení nebude nutné vést v případech, které vyplývají ze zákona. Podle Rekonstrukce státu tak bude proces například při odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou bližší zákoníku práce.
Vzniknout by měla služební komise, která bude rozhodovat o porušení služební kázně a etiky a také o námitkách proti služebnímu hodnocení nejvyšších státních úředníků. Budou v ní lidé, kteří ve státní službě nepůsobí, což má zajistit její nezávislost. „Půjde o pojistku, která bude nejvyšší management chránit před politizací. Komise úředníkům zajistí rychlou a spravedlivou ochranu v případě, že by byla jejich práva porušena,“ uvedl Rakušan.
Dosud o problematice rozhodovali státní zaměstnanci. „Krok přispěje především k nezávislosti vrchních ředitelů, což jsou dnes nejdůležitější, ale současně nejméně chránění státní úředníci,“ uvedl ke vzniku komise Lukáš Kraus, vedoucí analytického týmu Rekonstrukce státu.
Podle iniciativy ale novela nepočítá s umožněním odborného kariérního postupu. Návrh také nemění roli státních tajemníků tak, aby posílil jejich odpovědnost za provozní chod ministerstva a zajišťování priorit, což je podle organizace běžné například v západních zemích.
Na uplatnění připomínek budou mít úřady 20 dnů. Vláda by novelu měla projednat do konce letošního roku.
(čtk)
