Místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr složil svou kandidaturu na ústavního soudce. „Tlak pro mě byl neúnosný,“ uvedl dnes na tiskové konferenci na Vrchním soudu v Praze. Zároveň uvedl, že k tomuto kroku ho nikdo nenutil. Pochybnosti o svém působením před rokem 1989 podle svých slov nedokázal „eliminovat“. Pochybnosti by podle něj dopadaly na celý Ústavní soud a to Fremr nechce.
Fremra sice do funkce schválil Senát, prezident Petr Pavel ale následně odložil jeho jmenování do doby, než prověří nové informace historiků o Fremrově rozhodování v trestních kauzách za minulého režimu. Prezident Petr Pavel jeho krok ocenil. Zmínil, že důvěra veřejnosti je klíčovým předpokladem pro ústavního soudce. „Nemyslím, že to pana prezidenta překvapilo. Řekl mi, že by akceptoval jakýkoliv můj přístup v té věci. Říkal, že tomu rozumí,“ popsal. K informaci, že prezidentův konzultační panel nabídl Pavlovi kvůli jeho nominaci svou rezignaci, Fremr uvedl, že by to bylo nespravedlivé. Podle něho členové panelu neznali všechny informace a nemohli je tušit.
Prezident Petr Pavel rozhodnutí respektuje. Ocenil, že se Fremr snaží v očích veřejnosti předejít jakýmkoli pochybám o hodnověrnosti či morální integritě soudců Ústavního soudu. Hlava státu to dnes uvedla na facebooku. Uvedl také, že Fremra považuje za odborníka s nepopiratelnou profesní pověstí, uznáním v mezinárodním prostředí a za jednoho z nejkvalitnějších trestních soudců v Česku.
„Rozhodnutí doktora Roberta Fremra vzdát se nominace na soudce Ústavního soudu respektuji. Oba Ústavní soud považujeme za hlavní pojistku ochrany lidských práv a ústavnosti naší země,“ uvedl Pavel. Potvrzuje to podle něj i skutečnost, že občané ÚS považují za nejdůvěryhodnější ústavní instituci.
Mohlo by vás zajímat
Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.
Kontroverzní je také Fremrovo rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Trojici mladíků tehdy vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že kauzu zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Opakovaně zdůraznil, že nebyl prodlouženou rukou komunistické Státní bezpečnosti.
Server Echo24 dnes také napsal, že Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců do vězení skladníka za hanobení republiky. Odvolací soud tento rozsudek později zrušil a propustil obžalovaného z vazby, kde si skladový dělník odseděl pět měsíců.
„Jako doznání své rozhodnutí nepovažuji,“ uvedl Fremr na tiskové konferenci. Podle něj je ale jasné, že se může objevit řada jeho dalších rozhodnutí před rokem 1989, která se z dnešní perspektivy nebudou dát vysvětlit. Dále uvedl, že nominaci už dříve zvažoval právě kvůli svému členství v KSČ. Přesvědčilo ho ale to, že dostal velké množství ze soudů z celé ČR.
Předseda Ústavního soudu Josef Baxa rozhodnutí Fremra nechtěl komentovat. „Zůstává nás tak pouze 14 a pevně věřím, že pan prezident nabídne Senátu jiného kandidáta, který úspěšně projde nominačním procesem,“ uvedl Baxa.
Fremr patří v ČR k nejzkušenějším trestním soudcům – soudí od roku 1982, byl místopředsedou Mezinárodního trestního soudu v Haagu a působil i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu.
(epa)
