Prezident Petr Pavel prozatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, i když získal souhlas Senátu. Chce prostudovat a konzultovat s odborníky nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Pavel to dnes řekl novinářům po setkání s končícím předsedou Ústavního soudu (ÚS) Pavlem Rychetským, designovaným předsedou Josefem Baxou a plénem soudu. Fremr rozhodnutí respektuje. Pavel podle svých slov reagoval na některé nově zveřejněné údaje, věcná a emotivní vyjádření. Nechce tak situaci „lámat přes koleno“ nebo uspěchat. Délku prozatímního odkladu nespecifikoval. Jde zejména o to, že Fremr údajně vynášel také rozsudky nad emigranty. Jednu podobnou kauzu podle svých slov možná soudil před rokem 1989 i Baxa, na detaily si ale nevzpomíná.
„V okamžiku, kdy nebudou žádné další nové informace, přijmu rozhodnutí,“ řekl Pavel. Prezident zdůraznil, že personální obměnu ÚS vnímá jako jeden ze svých hlavních úkolů a že důvěryhodnost soudů a institucí patří k pilířům právního státu. Fremr rozhodnutí prezidenta plně respektuje, uvedla mluvčí Vrchního soudu v Praze Kateřina Kolářová, kde Fremr momentálně působí jako místopředseda.
„Tyto (emigrantské) kauzy často soudil osobně předseda soudu, protože to byly nejlehčí kauzy a rostly mu díky tomu počty rozsudků. V těch kauzách šlo o symbolické rozhodnutí, kde trest nebyl nikdy vykonán. Nevedlo se žádné dokazování, stačilo hlášení, že dotyčný překročil státní hranici a už se nevrátil, nebo že třeba poslal pohlednici,“ popsal tehdejší praxi Rychetský. Upozornil, že sám jako soudce před rokem 1989 nepůsobil, pracoval jako podnikový právník.
Na dotaz ČTK také uvedl, že pokud byla soudci k rozhodování nějaká kauza přidělena, bylo téměř nemožné se jí zbavit. „Jediným způsobem bylo vyloučit se pro podjatost a v takovém případě musel soudce prokázat, že je s obviněným v nějakém vztahu,“ dodal Rychetský.
Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová považuje nynější diskusi o činnosti soudce Fremra za normalizace za „bouři ve sklenici vody“. Každý, kdo byl v té době trestním soudcem, se kauzám typu opouštění republiky nemohl vyhnout, byly podle ní na denním pořádku. „Byla to skutková podstata trestního zákona a kdo měl tuto agendu, tak musel odsuzovat tyto případy… Kdo dělal trestní agendu, tak zkrátka soudil podle zákona, který byl špatný. Ti, kteří k tomu měli výhrady, tak se většinou nestávali trestními soudci,“ uvedla na ČT24 Wagnerová, která sama byla odsouzena na opuštění republiky. Pokud to někdo chtěl Fremrovi vytýkat, tak to měl učinit hned po revoluci, ne nyní, míní. Wagnerová si myslí, že ho tato věc nediskvalifikuje pro výkon ústavního soudce.
Čtěte také: Soud byl poplatný atmosféře doby, konstatoval o Fremrově rozsudku rehabilitační soud
Média v posledních dnech rozebírala zejména rozhodování Fremra v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Obžalobu tehdy zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Trojici mladíků vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Skupince vyčítala vedle poškození pomníků sovětských vojáků na Olšanech také shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať.
Případ projednával v létě 1988 Fremrův soudní senát. Fremr připustil, že StB kauzu zmanipulovala. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem. Pavel minulý týden uváděl, že zatím nedostal žádná fakta, která by prokázala, že Fremr jako soudce nebo jako člověk v souvislosti s případem Olšanských hřbitovů selhal. Fremr podle něj získal nominace od nejvyššího počtu právních institucí, na které se prezident při výběru ústavních soudců obrátil. Respekt si v minulosti získal jako soudce českého Nejvyššího soudu, člen Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a soudce i místopředseda Mezinárodního trestního soudu. V posledních letech je místopředsedou Vrchního soudu v Praze.
Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů v neděli na sociální síti X, dříve twitteru, napsal, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 také odsoudil přes 100 lidí za emigraci, přičemž mnozí přišli o majetek, rodiny byly postiženy perzekucí. V dopise pak Hilšer se senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou (za ODS) napsali Pavlovi, že přítomnost Fremra na ÚS je nevhodná. Pavel chce nyní jednat s nespokojenými senátory i předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), konzultovat bude i s historiky.
„Nechci dát prostor pochybnostem o morální integritě jakéhokoliv kandidáta na ústavního soudce. S vážností proto sleduji i nové informace, které se objevily v souvislosti se jmenováním Roberta Fremra. Podrobím je důkladné analýze právníků a historiků a prozatím jmenování odložím,“ uvedl Pavel na síti X.
Kordová Marvanová ocenila, že se prezident novými informacemi zabývá. „Přes sto rozsudků za opuštění republiky, které vynesl dr. Fremr v letech 1983-85, je podle mě diskvalifikující pro soudce ÚS,“ napsala Marvanová na síti X.
Jako trestní soudce působil před listopadem 1989 také Baxa. Dnes připustil, že i on možná řešil jednu kauzu opuštění republiky. „Já už si to dnes nevzpomínám, možná jsem soudil jeden případ. Ale nemám tak dobrou paměť, abych z těch mnoha tisíců případů, které jsem rozhodl, abych si pamatoval na všechny,“ řekl Baxa. Případy opuštění republiky podle něj rozhodovali spíše soudní funkcionáři než řadoví soudci.
(čtk, epa)
