Prezident Petr Pavel se nechystá stáhnout nominaci Roberta Fremra na ústavního soudce, pokud se vůči Fremrovi neobjeví nějaká nová skutečnost. Novinářům to dnes po schůzce na Hradě řekl sám Fremr, který se kvůli medializované soudní kauze tzv. Olšanských hřbitovů z roku 1988 rovněž nechystá vzdát kandidatury. Míní, že pokud by to udělal, potvrdil by, že vědomě spolupracoval s komunistickou StB, což kategoricky odmítá. Senátorům, kteří mají ve středu rozhodovat o jeho nominaci, zaslal otevřený dopis, v němž jim předložil svůj pohled na věc.
Podle serveru Hlídací pes zmanipulovala tzv. kauzu Olšanských hřbitovů StB, což Fremr připustil. Uvedl ale, že se to dozvěděl ze svazků StB teprve minulý týden.
„Nerozhodovali jsme jako prodloužená ruka StB,“ zdůraznil Fremr, který je místopředsedou pražského vrchního soudu. Podle něj o tom svědčí i to, že prokurátor nebyl s rozsudkem Fremrova senátu spokojený a podal odvolání v neprospěch obžalovaných.
„Kauza byla ošklivá, měl jsem z ní pachuť, ale měl jsem za to, že jsme postupovali v souladu se zákonem,“ popsal. Uvedl, že o nezákonném vyšetřování se dozvěděl ze svazků StB až poté, co případ zveřejnil disident Jan Urban. „Ta kauza je stará 36 let. Ještě před devíti dny jsem žil v přesvědčení, že tam žádná vada není,“ podotkl Fremr. „StB poškodila nejen pana Ereta a paní Eretovou, ale i mě,“ uvedl Fremr, který se v dané době specializoval na trestnou činnost mladistvých. „Náš senát, byť nevědomky, objektivně přispěl k nespravedlivému odsouzení,“ litoval dnes.
Zároveň ale poukázal na to, že jeho rozsudek v 90. letech obstál. Demokratická justice ho totiž s výjimkou jediného skutku – kladení kamenů na koleje – nepodrobila revizi. „To, že k revizi dodnes nedošlo, si vysvětluji tím, že dosud známá fakta nedovolovala závěr o nezákonnosti rozsudku nebo řízení, které mu předcházelo, zejména fáze vyšetřování,“ vzkázal senátorům.
Kauzu ze spisu dnes Česká justice analyzovala. „Česká justice detailně zmapovala vyšetřovací spisy Státní bezpečnosti (Stb), která případ záhy po zahájení vyšetřování převzala. Z nich vyplývá, že některá Fremrova prohlášení před senátory nesedí,“ uvádí v článku autor Petr Dimun.
Fremr: S politickými případy jsem neměl zkušenost
„S politickými kauzami jsem zkušenosti neměl, nevím, jestli mě to poznamenalo nějakou naivitou. Ale žádné indicie, že je něco nezákonného, se zjistit nedaly. Měli jsme podanou obžalobu a spis prokuratury. Důkazy jsme hodnotili podle toho, jaký dojem na nás udělaly, a většina z nich na nás působila jako věrohodné. Nikdo nám nevolal, jak tu věc rozhodnout. Rozhodovali jsme podle vlastního vědomí a svědomí,“ shrnul.
Senátor Marek Hilšer z klubu STAN dnes na twitteru uvedl, že kvůli tzv. kauze Olšanské hřbitovy by měl prezident Fremrovu nominaci stáhnout, pokud to neučiní sám Fremr. „Minulost ústavního soudce nesmí vyvolávat pochybnosti, jinak utrpí důvěryhodnost celé instituce,“ napsal senátor Hilšer. Prezident Pavel, který Fremra navrhl, senátorům už dříve řekl, že by měli v případě odmítnutí některých kandidátů jasně artikulovat své námitky nebo výhrady vůči těmto uchazečům.
Fremrovu nominaci podpořily oba senátní výbory, které ji projednávaly – v ústavně-právním výboru získal v tajné volbě pět hlasů ze sedmi, v lidskoprávním šest ze šesti odevzdaných. Senátoři tak rozhodli s vědomím Fremrova působení před sametovou revolucí, kdy se stal od října do listopadu 1989 členem komunistické strany. Soudce to označil za šrám na své morální integritě, který léty vybledl, ale nikdy nezmizí. Aktuální zájem některých médií o svou osobu označil za nefér kampaň, která obsahuje řadu polopravd i lží. Poukázal i na to, že vzhledem k jejímu načasování má jen velmi omezený prostor se bránit.
Fremra se dnes zastal Dörfl
Místopředsedy pražského vrchního soudu se dnes zastal i šéf této instituce Luboš Dörfl, který ho na tiskovou konferenci doprovodil. Právě vrchní soud Hradu zaslal návrh na Fremrovu nominaci k Ústavnímu soudu. „Osobně jsem stále přesvědčen, že předpoklady pro výkon funkce ústavního soudce má,“ řekl o Fremrovi Dörfl.
Fremr soudí od roku 1982, je respektovaným odborníkem na trestní právo. Byl místopředsedou Mezinárodního trestního soudu (ICC), působil i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu.
Případ tří mladíků projednával Fremrův pětičlenný soudní senát v létě roku 1988. Obžaloba je vinila z více než stovky trestných činů, z nichž nejvážnější bylo záškodnictví. Partě vyčítala poškození pomníčků sovětských a bulharských vojáků na Olšanských hřbitovech, shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať. Podle serveru Hlídací pes kauzu zmanipulovala StB tak, že za vůdce skupiny označila po vynuceném přiznání devatenáctiletého Alexandra Ereta, jehož otec byl německé národnosti a odjel na Západ. Na základě Eretovy výpovědi byla odsouzena i chlapcova matka.
(čtk, ire)
