Polská vláda brojí proti Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie kvůli tomu, že tři klimatické politiky EU ohrožují energetickou bezpečnost a neochrání blaho občanů. Varšava se obrátila na Soudní dvůr EU s požadavkem, aby zrušil tři politické pilíře ohledně ochrany klimatu. Jedním z nich je i podmínka vyřazení spalovacích motorů. Norma EU prakticky znemožňuje prodej nových benzínových a naftových aut od roku 2035.
Právní kroky, které v červnu oznámila polská ministryně životního prostředí Anna Moskwa a které podala v polovině července, zveřejnila Evropská komise v pondělí.
Polsko tvrdí, že zákaz prodeje nových automobilů vypouštějících CO2 od roku 2035 nadměrně zatěžuje nejchudší lidi ve společnosti a „má vážné negativní důsledky pro evropský automobilový průmysl, sociální vyloučení a dopravní vyloučení chudších osob“. Vzrostly by také rozdíly mezi chudšími a bohatšími lidmi.
Ministryně dále tvrdí, že roční cíle pro emise skleníkových plynů stanovené EU pro Polsko ohrožují energetickou bezpečnost země. Poslední výzva se týká tzv. rezervy stability trhu EU, jejímž cílem je řešit přebytek emisních povolenek v systému obchodování s emisemi EU. Varšava tvrdí, že by mohla snížit pracovní místa v hornictví, což povede k „větší sociální nerovnosti mezi členskými státy a zvýšenému sociálnímu vyloučení“.
Polsko tvrdí, že tyto politické pilíře jsou v rozporu se smlouvami EU, protože byly přijaty bez jednomyslné podpory Rady, kde je zastoupeno 27 členských států EU. „To rozhodnutí se mělo opírat o jednomyslnost, protože má vliv na energetický mix,“ řekla už dříve Moskow.
EU se dlouhodobě prezentuje jako světový lídr v přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku. Zatímco ale kapacita obnovitelné energie v Polsku roste, země získává přibližně 70 procent své energie z uhlí. Přísnější pravidla EU, která mají vstoupit v platnost v roce 2025, by omezila státní financování, které může Varšava poskytnout svým uhelným elektrárnám.
(epa)
