Podnět k obnově řízení v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988, ve které obžalobu zmanipulovala komunistická tajná policie (StB), předalo Nejvyšší státní zastupitelství Brně pražským městským státním žalobcům. V případu totiž v prvním stupni rozhodoval Městský soud v Praze. Na kauze se podílel i soudce Robert Fremr, jehož kandidaturu na ústavního soudce ve středu schválil Senát.
„Vaše podání jsme obsahově vyhodnotili jako podání obsahující informaci o okolnosti, kterou by mohl věcně a místně příslušný státní zástupce vyhodnotit z hlediska, zda odůvodňuje podání návrhu na povolení obnovy řízení,“ uvedla státní zástupkyně Zuzana Minářová v rozhodnutí. Podnět podal advokát Tomáš Nahodil.
„O návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem, rozhoduje soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Z uvedeného důvodu je k posouzení podání příslušný státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze. Nejvyšší státní zastupitelství není k podání návrhu na povolení obnovy řízení oprávněno,“ vysvětlila státní zástupkyně.
Obžaloba v kauze Olšanské hřbitovy vinila trojici mladíků z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Skupince vyčítala vedle poškození pomníků sovětských vojáků na Olšanech také shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať. Podle serveru Hlídací pes označila StB za vůdce skupiny po vynuceném přiznání devatenáctiletého Alexandra Ereta, jehož otec byl německé národnosti a odjel na Západ. Na základě Eretovy výpovědi byla odsouzena i chlapcova matka, a to v souvislosti s tím, že mladík se pod nátlakem doznal i ke zneužívání mladší sestry.
Případ projednával v létě roku 1988 Fremrův pětičlenný soudní senát. Fremr připustil, že StB kauzu zmanipulovala. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve poté, co na případ upozornil disident Jan Urban. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem.
Fremra ve středu jako kandidáta na soudce Ústavního soudu (ÚS) schválil Senát spolu s místopředsedkyní pražského městského soudu Veronikou Křesťanovou a profesorkou občanského práva Kateřinou Ronovskou. Soudce senátorům řekl, že v kauze vědomě zákon neporušil. Uvedl, že nezákonné praktiky při jejím vyšetřování nebylo možné odhalit bez znalosti spisů StB. Za pochybení a nepřesnosti ve svých vyjádřeních se omluvil.
Prezident Petr Pavel, který Fremra Senátu jako ústavního soudce navrhl, uvedl, že zatím nedostal žádná fakta, která by prokázala, že Fremr jako soudce nebo jako člověk v souvislosti s případem selhal. Fremr podle něj získal nominace od nejvyššího počtu právních institucí, na které se prezident obrátil.
(čtk)
