Ani jeden ze tří kandidátů na pozici vrchního státního zástupce v Olomouci nepojal záměr zrušit pobočky tohoto úřadu v Brně a Ostravě. Vyplývá to z jejich písemných koncepcí rozvoje Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ), které Česká justice získala. Výběrová komise v pátek minulý týden jako nejvhodnějšího kandidáta vybrala dosavadního ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Radima Dragouna.
Existence a fungování poboček VSZ v Olomouci, které má úřad v Brně a Ostravě, nepředstavuje zásadní problém, který by musel nový vrchní státní zástupce řešit. Tento závěr vyplývá ze všech tří písemných koncepcí rozvoje VSZ v Olomouci, které pro účely výběrového řízení předložili uchazeči o nového šéfa tohoto úřadu, Adam Bašný, Radek Bartoš a Radim Dragoun.
Čtěte také: Šéfem státních zástupců v Olomouci má být ředitel GIBS Radim Dragoun
I přes tuto shodu však jednotliví kandidáti projevili rozdílný náhled na jejich fungování i přístup k řízení státních zástupců speciálního odboru závažné kriminality a korupce. Ten nyní jako ředitel vede Petr Šereda.
Paradoxně – s ohledem na blízké osobní vztahy k některým zdejším státním zástupcům – nejkritičtější hodnocení práce státních zástupců Odboru závažné finanční kriminality a korupce (OZHFK), kteří na těchto pobočkách působí, nalezneme v materiálu předloženého Adamem Bašným.
Bašný: Klíčové je zabránit chybám
Někdejší první náměstek Lenky Bradáčové a kolega Petry Lastovecké z vedení Unie státních zástupců v něm sice uvedl, že z jeho zkušenosti oba klíčové odbory VSZ v Olomouci fungují na vysoké úrovni a vykazují dobré výsledky srovnatelné s VSZ v Praze. To však podle něho zároveň neznamená, že se „v minulosti nebo současnosti nemohly objevit postupy nesprávné či chybné, navíc někdy i nevhodně komunikované“. S tím, že se případy dozorované VSZ v Olomouci staly předmětem zájmu širší veřejnosti v míře, „která svým kvalitativním obsahem nepodporuje důvěru ve státní zastupitelství, v justici a potažmo i v právní stát jako takový“.
Podle Bašného je primární odpovědností vedoucího státního zástupce, aby buďto zabránil chybným postupům svých podřízených, anebo jejich postup veřejně obhájil, popřípadě důrazně vyvodil odpovědnost jejich či vlastní.
Podle Bašného by tak v případě jeho jmenování měl jeho náměstek mnohem intenzivněji kontrolovat a metodicky vést státní zástupce OZHFK. Navíc on sám by na tento odbor na rok „uvalil“ povinnou aprobaci vrchního státního zástupce u všech pokynů k zahájení trestního stíhání či souhlasu s jeho zahájením.
Nedobrý obraz VSZ
Problém Bašný spatřuje aktuálně také v nedobrém mediálním obrazu olomoucké instituce, který neodpovídá reálnému stavu. Zároveň je podle něho potřeba řešit i interní komunikaci, která musí být vždy, bez ohledu na osobní vztahy a zájmy, korektní a profesionální.
Co se týče samotné existence poboček, zrušil by Bašný pozice jejich vedoucích, které jsou podle něho zbytečné. A deklaroval připravenost v případě svého jmenování se tématu jejich další existence věnovat a do půl roku předložit nejvyššímu státnímu zástupci a ministrovi spravedlnosti komplexní zprávu s odůvodněným stanoviskem. Samotné rozhodnutí o zrušení poboček je podle Bašného „odbornou a politickou odpovědností“ ministra spravedlnosti.
Vítěz výběrového řízení, Radim Dragoun, naopak naznačil ve svém materiálu, že není příznivcem přílišného využívání dohledových a aprobačních pravomocí vedoucího státního zástupce. Naopak se spoléhá na intenzivnější osobní styk a neformální postupy. Institut vnitřního dohledu chce uplatňovat jen tam, kde bude důvodný podnět či vlastní poznatek.
Boj s úniky
Kde by naopak vůči svým podřízeným „přitvrdil“ je boj s úniky informací. „Jako vedoucí státní zástupce hodlám důsledně dbát na dodržování všech předpisů a pravidel pro nakládání s utajovanými informacemi. Rovněž je nutno provádět evidenci a kontrolu důvodností vstupů do evidencí. Chci prověřit, zda je evidence ISYZ zabezpečena před neoprávněnými vstupy, a to i navzájem mezi státními zástupci VSZ Ol,“ uvedl Dragoun v koncepci.
Podle Dragouna je zcela nezbytné zajišťovat ochranu informací v trestním řízení, a to zejména místa a časy předpokládaných realizací. A veškeré úniky míní Dragoun důsledně prošetřovat a vyhodnocovat, z jakého zdroje mohly uniknout.
Právě úniky informací provázely v nedávné minulosti například tzv. případ Stoka, který je dozorován státní zástupkyní Petrou Lastoveckou z brněnské pobočky VSZ v Olomouci. Lastovecká úniky ze státního zastupitelství odmítla a zatím se žádné z podezření, že by k únikům mělo dojít od orgánů činných v trestním řízení nepotvrdilo.
Petr Dimun
