Prezident Petr Pavel jmenoval dnes novým předsedou Ústavního soudu Josefa Baxu. Místopředsedkyní Ústavního soudu jmenoval Kateřinu Ronovskou, která se stala soudkyní Ústavního soudu ve středu. Ministr spravedlnosti doufá, že se z Ústavního soudu nestane třetí komora parlamentu.

Baxa je ústavním soudcem dva měsíce. V justici působí od roku 1984, kdy začal pracovat jako trestní soudce u Okresního soudu Plzeň-město. V jednom ze svých prvních případů zprostil obžaloby disidenty a signatáře Charty 77 Heřmana Chromého a Vladimíra Líbala, obviněné z výtržnictví a pobuřování. Roku 1988 se stal kandidátem členství KSČ, do strany však již nevstoupil.

Po roce 1989 se věnoval rehabilitacím odsouzených z 50. let. V letech 1998 až 2002 působil jako první náměstek ministra spravedlnosti. V roce 2009 se stal Právníkem roku v oboru správní právo.

V roce 2003 ho prezident Václav Havel jmenoval prvním předsedou Nejvyššího správního soudu, ve funkci setrval patnáct let. O tom, že bude jmenován předsedou, se vedly úvahy delší dobu. Baxa od úterý ve funkci předsedy Ústavního soudu nahradí Pavla Rychetského.

Mohlo by vás zajímat

“Ústavní soud získává silného a zkušeného předsedu. Josef Baxa je nezpochybnitelnou autoritou a jedním z největších odborníků na trestní právo. Stál u zrodu Nejvyššího správního soudu, který také patnáct let řídil. Oceňuji i jeho schopnost a ochotu srozumitelně vysvětlovat právní argumenty široké veřejnosti. Jsem přesvědčen, že svým vedením přispěje k budování obrazu Ústavního soudu jako spravedlivého a uvážlivého strážce demokracie a lidských práv,” uvedl ke jmenování Josefa Baxy předsedou Ústavního soudu prezident Pavel na stránce Hradu.

Blažek: Doufám, že ze soudu nebude třetí komora

Za očekávatelné označil na sociální síti jmenování Baxy ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který Baxovi pogratuloval: „Panu Baxovi blahopřeji. A doufám, že v průběhu výkonu mandátu naplní, co avizoval mj. v @SenatCZ, totiž, že se z Ústavního soudu nestane aktivistický tvůrce práva, tedy jakási nelegitimní „třetí komora” Parlamentu ČR. Přeji mnoho zdaru při ochraně naší ústavnosti!“

Nominaci Ronovské na soudkyni Ústavního soudu schválil ve středu Senát. Funkce místopředsedy Ústavního soudu nebyla obsazena od 4. června, kdy skončil soudce Sládeček.

Ronovská je vedoucí katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která ji letos v dubnu na funkci ústavní soudkyně navrhla. Od loňského září zasedá ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). 

Vysvětlení od nové místopředsedkyně Ústavního soudu žádal při slyšení před plénem Senátu ve středu 2. srpna 2023 senátor  Jiří Čunek (KDU-ČSL). Čunek citoval z tisku, že „Kateřina Ronovská několik let působí v nadaci Independent Press, která vlastní majoritní podíl v levicovém Deníku N“. Jméno Ronovské je v zakládací listině nadace z roku 2020. Tuto nadaci podle Čunka údajně založili nějací vlivní podnikatelé a tito podnikatelé podporovali kampaň Petra Pavla. „A ten závěr z toho je, že by tam mohlo být nějaké propojení, kdy by tady mohl být nějaký střet zájmů. Nebo kdyby na paní Kateřinu Ronovskou mohl být vyvíjen řekněme v tomto smyslu… nebo že by se mohla cítit nesvobodně,“ řekl senátor. „Já to beru tak, že pan prezident sám, jako bývalý člen KSČ, má samozřejmě v tomto případě menší citlivost pro ty věci, protože sám jaksi už v kampani nějak tu věc vyhodnotil,“ dodal senátor Jiří Čunek.

Manželství homosexuálů, právo na hotovost, nadace

Ronovská uvedla, že je odbornice na nadační právo, kterému se věnuje třicet let. „A stejným způsobem, jak jsem pomáhala na světě nadaci Independent Press, tak jsem pomáhala řadě dalších nadací, ať už to byla Nadace rodiny Vlčkových nebo teď nově vlastně restrukturalizaci Knihovny Václava Havla, nebo už dlouho spolupracuji, víc jak 10 let spolupracuji se vzdělávací Nadací Jana Husa.“ Podle jejích slov dozorčí rady nadací vykonávají dohled nad majetkem a zákonností. Kdyby se začala z těchto funkcí v době nominace stahovat, bylo by to podle jejích slov podezřelé. Z těchto pozic ale nyní rezignuje, dodala.

Ronovská dále odpověděla na dotazy ohledně tzv. manželství pro všechny a zakotvení práva na platbu v hotovosti v Ústavě. „Co se týká manželství muže a ženy, tam jsem rovněž v rámci projednávání na ÚPV vyjádřila svůj názor, že jsem spokojena s právní úpravou obsaženou v občanském zákoníku, kterou považuji v tomto ohledu za dostatečnou,“ řekla Ronovská.

„Co se týká platby v hotovosti nebo práva zakotvit v ústavě – právo v hotovosti, kam asi směřuje tato obava. Rovněž jsem sdělila, že tuto obavu úplně nesdílím, i když jí rozumím. Důvodem, proč nemá z mého pohledu jakoby cokoli dalšího, co není nezbytně nutné přidávat do ústavy, je to, že považuji naši ústavu za dostatečnou, dobrou, osvědčenou. Opravdu rozšiřování o další nějaké aspekty by mělo probíhat, jenom když to bude opravdu politické rozhodnutí té majoritní většiny, která rozhoduje o změnách ústavy,“ odpověděla soudkyně Kateřina Ronovská.
Irena Válová