Oznamovatelé protiprávního jednání budou od dnešního dne chráněni před případnou odvetou zejména ze strany zaměstnavatelů. Zákon se týká nejen oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně 100.000 korun. Oznámení bude shromažďovat a posuzovat nový odbor ministerstva spravedlnosti a velké instituce a obce.
Zákon, který se nevztahuje na anonymní oznámení ve státní správě, dnes nabyl účinnosti.
Zákon má ochránit zejména oznamovatele například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření či před přeložením na jiné místo. Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih do 50.000 korun. Ochrana se netýká jen samotných oznamovatelů, ale i jejich blízkých a lidí, kteří se na přípravě oznámení podíleli.
Veřejné instituce včetně obcí nad 10.000 obyvatel a společností aspoň s 50 zaměstnanci budou muset podle návrhu zákona stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Další oznámení bude shromažďovat a posuzovat nově vzniklý odbor na ministerstvu spravedlnosti, které připravilo k zákonu informační portál.
To, že zákon nezahrnuje anonymní oznámení ve státní správě, už v minulosti zkritizovala protikorupční iniciativa Rekonstrukce státu. Pro mnohé zaměstnance to podle ní může i nadále znamenat překážku, kvůli které protiprávní jednání nenahlásí.
Snaha o legislativní úpravu takzvaného whistleblowingu, tedy upozornění na neetické nebo trestné jednání na pracovišti, které se děje se souhlasem nadřízených a které jde proti veřejnému zájmu, se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat, byť zakotvení ochrany oznamovatelů vychází z evropské směrnice z října 2019.
Lhůta pro začlenění směrnice do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci. Evropská komise už kvůli tomu podala na Česko žalobu Soudnímu dvoru EU se žádostí o vyměření pokuty.
(čtk)
