Veškeré námitky deklarované v dovolání obžaloba uplatnila již v předcházejících stadiích trestního řízení, uvedl Nejvyšší soud (NS) v písemném odůvodnění usnesení, kterým odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže ve věci prodeje 18 pozemků radními ve Frýdku-Místku. Nejvyšší státní zástupce svým dovoláním podle NS brojil rozhodnutí soudů a „setrval na původní právní kvalifikaci bez ohledu na dílčí odlišná skutková zjištění v řízení před soudy nižších stupňů, která ve svém dovolání poněkud pomíjel“. Argumenty Igora Stříže se podle soudců neustále točí okolo ekonomické nevýhodnosti prodeje. Ta ale v daném případu nemůže být jediným kritériem.
Kauza prodeje osmnácti pozemků z roku 2009, která znamenala trestní stíhání radních magistrátu ve Frýdku-Místku definitivně končí. Nejvyšší soud odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce a 5. srpna 2023 zveřejnil i písemné odůvodnění usnesení. „Řada žalobních tvrzení obsažených v popisu skutku v žalobním petitu se totiž v řízení před soudy nižších stupňů neprokázala, popřípadě byla dokonce zcela vyvrácena. Zejména bylo jednoznačně vyvráceno původní žalobní tvrzení, že obvinění radní záměrně zastupitelům zamlčeli existenci znaleckého posudku s odlišnou cenou za metr čtvereční prodávaných pozemků, což mimochodem bylo zjevným důvodem, proč státní zástupce žaloval výlučně radní a nikoli všechny zastupitele, kteří hlasovali pro prodej pozemků za danou nižší cenu,“ uvedl NS. Důvodné se podle usnesení jeví i námitky a argumentace obviněných, že obec není podnikatelem zaměřeným na dosažení zisku a má jiný smysl a účel, kterým je především uspokojování potřeb občanů obce, včetně potřeb bydlení.
Obvinění měli ve věci 5 Tdo 33/2023 dopustit jako členové zastupitelstva města při rozhodování o prodeji osmnácti parcel ve vlastnictví města určených ke stavbě rodinných domů. Město mělo podle obžaloby příjít o více než 14,5 milionu korun. Soudy prvního stupně ale dvakrát rozhodly, že obžalovaní nic nezákonného neudělali. „Obvinění bylo nepravdivé, se všemi nepříjemnými důsledky v politickém, občanském a soukromém životě,“ uvedl už dříve tehdejší starosta Michal Pobucký (ČSSD). Napodruhé rozhodnutí akceptoval i odvolací soud.
Žalobci trvali na tom, že se skupina dopustila zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku. „Rozhodování o prodeji pozemků za cenu, která byla nižší než obvyklá a dosažitelná cena v daném čase a místě, bylo způsobilé vést ke vzniku škody na majetku města,“ stálo v dovolání. Podle Stříže provedených důkazů a na základě výsledků dokazování uzavřeného skutkového stavu lze v jednání obviněných shledat úmysl spáchat žalovanou trestnou činnost. Stříž nesouhlasil ani se závěrem, že v kauze šlo maximálně o nevědomou nedbalost. Radní podle něj věděli, že pozemky prodávají pod cenou, a že tak porušují zákon o obcích.
Stříž se také v dovolání domáhal posouzení jednání obviněných jako jednočinného souběhu dvou úmyslných trestných činů, a sice zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 tr. zák. a porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 tr. zák. „K tomu je možno doplnit, že v případě prvně uvedeného trestného činu musí pachatel navíc jednat s úmyslem způsobit jinému škodu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch a v případě tzv. nevěrné správy se musí úmysl vztahovat jak na porušení povinnosti opatrovat nebo spravovat cizí majetek, tak i na způsobení škody na něm,“ uvedl Nejvyšší soud.
(epa)
