Děti nesmí být obětí sporů rodičů a snadnější rozvody mohou zvýšit počet sňatků. Proto chce ministerstvo spravedlnosti zjednodušit nesporné rozvody a částečně dekriminalizovat neplacení alimentů. „Rodina se v posledních letech vyvíjí stejně tak jako formy soužití. Současná legislativa vychází z tradic 70. let a již neodpovídá praxi,“ vysvětlila poslankyně ODS Eva Decroix na tiskové konferenci. Resort zavede místo předběžných soudních opatření tzv. prozatímní opatření, kdy si soudce pozve a vyslechne obě strany řízení. „Odborná sekce pro rodinné právo České advokátní komory (ČAK) navržené změny podporuje,“ říká František Korbel, její předseda a člen představenstva ČAK s tím, že je nutné souhlasit s předkladateli, že současná právní úprava rozvodů vyžaduje v důsledku vývoje společnosti změnu.
Poslankyně Decroix uvedla, že zcela nový institut prozatímního opatření může přidat práci soudcům. V dlouhodobém horizontu ale podle ní práce soudcům ubude, protože se zamezí mnoha sporům, které trvají několik let. „Zatím to nemáme čím doložit, ale je to více než pravděpodobné,“ řekla poslankyně České justici. Podle ní chce resort navázat na trend sociálních pracovníků na soudech či Cochemské praxe, kdy se ubírá práce soudcům díky zapojení jiných pracovníků.
Cíl: Liberalizace rozvodů
Cílem novely je liberalizovat rozvody a současně zachovat respekt k manželství. Sloučit by se mělo rozvodové a opatrovnické řízení. „Chceme snížit trauma z rozvodů. Pokud jsou rodiče domluveni na poměrech dětí, tak soudce nebude mít povinnost jmenovat kolizního opatrovníka OSPOD,“ uvedla Decroix. Podle ní by jednodušší rozvody byly levnější a zároveň by mohly zvýšit celkový počet sňatků. Současné znění zákona nepodporuje smluvený rozvod. To je podle poslankyně špatně i vzhledem k tomu, že podle sociologů je rozvod stále nejvíce traumatickou životní zkušeností po úmrtí blízké osoby. „Souhlasíme se spojením rozvodu manželství a úpravy poměrů dětí do jednoho soudního řízení, neboť původní účel jejich oddělení do dvou řízení se novelizací z roku 1998 nenaplnil. Dvě soudní řízení jsou pro účastníky zatěžující a zbytečná, a často vedou paradoxně k dalšímu prohloubení existujících konfliktů. Ukončení manželského soužití není příjemnou záležitostí a jeho dopady mají být zmírněny především pro nezletilé děti. Předkládaná novelizace nemá a nesmí být zdrojem znevážení manželského soužití, ale naopak snahou o odstranění nevhodných procesních postupů, které se v praxi neosvědčily,“ doplňuje za ČAK František Korbel.
U nesporných rozvodů by soudům měl dále odpadnout i povinný výslech manželů, postačí přítomnost jejich právních zástupců. Podle nového zákona by soudci již ani nezjišťovali příčinu rozvratu manželství. To už dnes někteří soudci nedělají. „Může docházet k trapným situacím. Objektivní příčinu rozpadu manželství nelze zjistit,“ dodala poslankyně s tím, že jde o evropský trend co nejméně zasahovat do rodiny. Odpadla by i podmínka, že k rozvodu může dojít až po půlroční absenci soužití manželů.
Notáři: K soudům se chodí kvůli sporům
Poslankyně se zároveň vyslovila proti snahám notářů, aby mohli řešit nesporné rozvody u bezdětných manželství. „Myslím si, že notářské rozvody pomohou notářům, ale v rámci celého rozvodového práva ne,“ konstatovala. „Justici by to nijak zvlášť neulevilo. Pro účastníky by to znamenalo drobné navýšení nákladů, protože notáři to nebudou dělat zadarmo. Lhůty by mohly být taktéž delší. Vznikla by tu dvojkolejnost,“ řekla. Notářská komora ČR oceňuje, že nejzásadnější důvody, které při jednáních týkajících se nesporných rozvodů uváděla, jako např. zmírnění stresu, nezkoumání příčin rozvratu manželství, byly vyslyšeny. „Ostatně po tom volala i veřejnost, což se ukázalo v dříve zveřejněných průzkumech. NK ČR však trvá na tom, že soud soudí případy, kde je spor, k soudu se nechodí uzavírat smlouvy. Cesta k soudu zůstane stresující, ať se bude jednat v jakékoli místnosti soudu. I jednoduché úkony soudu vyžadují aparát, prostory a techniku, která je placena z veřejných prostředků a soudní poplatky ji nepokryjí. I tyto úkony zaberou určitý čas, který by se soudci mohli věnovat sporům, k jejichž řešení je soud určen. Nechce-li stát využít služeb notářů, jako to činí v zahraničí, a naopak chce platit ukončení manželství z veřejných prostředků, je to věcí politickou. Pokud je paní poslankyní poukazováno na odměny notáře, pak ty má ve svých rukou zcela ministerstvo spravedlnosti. Pokud se týká lhůt, které by dle tvrzení paní poslankyně mohly být u notáře delší, tak NK ČR nemá informaci o tom, že by na uzavření smlouvy u notáře někdo čekal tři a více měsíců jako na nesporný rozvod u soudu,“ říká Mgr. Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR.
Vyšší úroky pro neplatiče
Náměstek Antonín Stanislav dnes řekl, že úřad chce u neplatičů alimentů zavést vyšší úroky z prodlení. Nově by také mělo být možné postoupit pohledávku na zaplacení výživného někomu dalšímu. „Česká advokátní komora souhlasí se zvýšením úroků z prodlení, jež by měly mít motivační charakter. Nově zaváděná právní úprava postoupení pohledávky bude však v aplikační praxi muset projít zatěžkávací zkouškou. Nyní nelze odhadnout, zda tento institut bude v praxi využíván a skutečně povede ke zlepšení situace oprávněných osob, kterým není výživné placeno. Stejně tak lze podporovat zavedení prozatímních rozhodnutí, jakož i to, že před jejich vydáním by soud měl účastníkům řízení, případně i dítěti, kterého se rozhodnutí týká, dát možnost se vyjádřit. Nicméně až praxe ukáže, jakým způsobem bude tato úprava aplikována jednotlivými soudy,“ reagovala za advokáty mluvčí Komory Iva Chaloupková.
Trestní zákoník v současné době postihuje i nedbalostní neplacení výživného, které trvá přes čtyři měsíce. Ministerstvo chce, aby nově bylo trestné pouze to, když se někdo bude této povinnosti vyhýbat úmyslně a „vydá tak oprávněnou osobu v nebezpečí nouze“. Za takový skutek nyní hrozí až tři roky za mřížemi, nově by to byl nanejvýš rok.
Stanislav k tomu upozornil, že u neplacení alimentů se mnohem častěji uplatňuje trestní represe než exekuční vymáhání, což podle něj není dobře. Například v roce 2021 přibylo 3800 exekucí kvůli výživnému, zatímco před trestním soudem stanulo za zanedbání povinné výživy 5564 lidí. „Chceme spíše efektivní vymáhání výživného, než abychom měli ve věznicích neplatiče, kteří se tam dostávají do dluhové spirály,“ podotkl. „Trestní oznámení kvůli neplacení výživného by neměla být zneužívána k tomu, aby si jimi rodiče řešili jiné vztahové a emoční problémy, což se v minulosti dělo,“ doplnila spoluautorka návrhu, poslankyně Eva Decroix (ODS).
K posílení vymáhání výživného v soukromém, nikoliv trestním právu ministerstvo navrhne tři nástroje. Výživné se v exekuci nejčastěji sráží z platu, a prvním nástrojem má proto být zavedení minimální desetiprocentní srážky ze mzdy ještě před odečtením tzv. nezabavitelné částky. Druhou novinkou má být možnost postoupení pohledávky na výživné. „Ne každá samoživitelka má sílu vymáhat výživné prostřednictvím exekuce,“ řekl Stanislav s tím, že by tak mohla svůj nárok postoupit například někomu z širšího příbuzenstva. Třetím nástrojem je úprava úroku z prodlení, který by byl u neplatiče vyšší než normální, což bude mít podle úřadu preventivní a odstrašující vliv.
Součástí připravené novely není stanovení minimální výše výživného ani jeho valorizace. Stanislav k tomu uvedl, že spravedlnost tuto problematiku „intenzivně diskutuje“ s ministerstvem práce, další schůzka bude v září.
Eva Paseková, čtk