Ukrajinci nejsou nejčastější pachatelé trestné činnosti v České republice. Takovou skupinou jsou naopak občané Slovenska, kteří vedou mezi stíhanými i odsouzenými. Ukrajinci jsou nejvíce řešeni ve zkráceném trestním řízení, a to zejména za jízdu pod vlivem návykové látky, opilství a padělání dokladů. Rusové a Ukrajinci vedle sebe žijí v klidu a neútočí na sebe.
Vyplývá to z letošní Zprávy o činnosti Nejvyššího státního zastupitelství.
V současnosti i v loňském roce byli Ukrajinci nejpočetnější menšina žijící v ČR. Přesto ze statistiky vyplývá, že tato skupina neprodukuje nejvíce trestně stíhaných a odsouzených osob. Ze statistiky Nejvyššího státního zastupitelství se ukazuje, že nejvíce cizinců, kteří páchají trestnou činnost v České republice, pochází ze Slovenska, jakkoli se počty s Ukrajinci takřka vyrovnávají.
„Z cizinců byli nejčastěji za trestnou činnost stíháni občané Slovenské republiky (2 465, +266, +12,1 %), Ukrajiny (2 389, +659, +38,1 %) a Moldavské republiky (408, +131, +47,3 %),“ uvádí letošní Zpráva o činnost Nejvyššího státního zastupitelství.
Původci kriminality: Slovensko, Ukrajina, Moldavsko
Slováci jsou rovněž na prvním místě v počtu odsouzených: „Z celkového počtu odsouzených v roce 2022 bylo 5 486 cizinců, což představuje 10,9 % z odsouzených osob v roce 2022 (meziroční nárůst o 9,8 %). Nejvíce odsouzených osob – cizinců bylo příslušníků Slovenské republiky – 1 654 osob (30,1 %), Ukrajinské republiky – 1 607 osob (29,3 %) a dále Moldavské republiky – 332 osob (6,1 %),“ uvádí dále Zpráva o činnosti.
Obraz trestné činnosti jednotlivých skupin cizinců je ještě jasnější při přepočtu pachatelů na počty příslušníků menšiny na území. Výsledek opět není příznivý pro Slováky. Zpráva o činnost Nejvyššího státního zastupitelství se bohužel původci ani příčinami trestné činnosti Slováků dále nezabývá.
Mohlo by vás zajímat
O aktuálních počtech jednotlivých menšin na území Česká justice už dříve informovala. Ke konci roku 2022 žilo v ČR celkem 1 053 568 cizinců. Z toho bylo 632 282 Ukrajinců, 117 265 Slováků. Moldavané se vůbec v první desítce legálních pobytů neobjevují. Ke konci roku 2022 požádalo 97 Moldavanů v ČR o azyl.
Podle Zprávy o stavu v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v roce 2022 bylo z celkového počtu trestně stíhaných cizinců celkem 7 897 (+1 463, +22,7 %). To představuje 10,5 % (+1,3 %) z celkového počtu stíhaných osob, uvádí Zpráva s odkazem na policejní statistiky. Cizinci spáchali 8 427 (+2 087, +32,9 %) trestných činů, tedy 10,1 % objasněných trestných činů.
Přesun Ukrajinců do ČR působí výrazný růst kriminality
Přesto Ukrajinci v jedné disciplíně vedou, a to je zkrácené přípravné řízení: „Z hlediska ukazatele počtu stíhaných osob a osob, ohledně nichž bylo konáno zkrácené přípravné řízení, mezi pachateli i nadále převažují občané Ukrajiny a Slovenska,“ uvádí se ve Zprávě NSZ.
Podle Zprávy byl zaznamenán „poměrně výrazný nárůst kriminality páchané občany Ukrajiny“ především u těchto skutků: Trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 trestního zákoníku (zpravidla v podobě řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu) a trestný čin padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 trestního zákoníku (zpravidla snaha použít či padělat řidičské průkazy a jiné doklady).
„Tato skutečnost byla nesporně ovlivněna přesunem většího množství občanů Ukrajiny do České republiky v době po vypuknutí agrese Ruské federace proti Ukrajině. Z hlediska struktury trestné činnosti občanů Ukrajiny se v závislosti na formě konání trestního řízení jednalo zejména o trestní věci vyřizované v režimu zkráceného přípravného řízení,“ uvádí Zpráva.
Z přiložené tabulky pak vyplývá, že za deset let se zdvojnásobil počet Ukrajinců „řešených“ ve zkráceném řízení na celkem 2 148 osob, přičemž k výraznému skoku došlo právě loni. Jejich počet se vyrovnal s počtem takto řešených Slováků (2 138 osob).
Čeho se obecně cizinci nejvíce na území ČR dopouštějí? „Nejpočetnější trestnou činností cizinců páchanou na území ČR bylo ohrožení pod vlivem návykové látky, opilství (1 522, +393, +34,8 %), maření výkonu úředního rozhodnutí (1 297, +150, +13,1 %) a nedbalostní silniční dopravní nehody (668, +169, +33,9 %),“ uvádí letošní zpráva Nejvyššího státního zastupitelství.
Rusové v. Ukrajinci v České republice se nekoná
Ukrajinci se ovšem také více stávali oběťmi trestné činnosti, nikoli však z nenávisti, nýbrž z majetkového prospěchu. „Lze usuzovat, že nárůst trestních věcí, v nichž jsou poškozenými občané Ukrajiny, souvisí zřejmě pouze se zvýšeným počtem těchto osob na území republiky, neboť nebylo zaznamenáno, že by k některému z útoků došlo právě pro jejich ukrajinskou národnost či státní příslušnost, a útoky jsou převážně majetkového charakteru, což se projevovalo v první polovině roku 2022, kdy byla pachateli využívána situace ohledně horší dostupnosti ukrajinského bankovního sektoru a docházelo hromadně ke zcizování finančních prostředků v rámci kvazipřevodů,“ uvedlo do Zprávy Okresní státní zastupitelství v Kladně.
Útokům pak čelily obě menšiny: „KSZ v Plzni konstatuje, že byť je v Karlových Varech početná ruská i ukrajinská komunita, nelze mít za to, že by útoky vůči příslušníkům těchto komunit (popř. vzájemné útoky mezi příslušníky těchto komunit) v roce 2022 vykazovaly podstatný vzestup,“ stojí ve Zprávě.
Češi proti Rusům a Ukrajincům?
„V rámci prověřování bylo řešeno poškození vozidla ruského občana (pomalování srpem a kladivem) a poškození busty Karla Marxe před budovou konzulátu Ruské federace (nápisem „Putin = Hitler“). V těchto případech pachatel nebyl zjištěn. Předmětem prověřování je nadále případ poškození více vozidel ukrajinských občanů před ubytovacím zařízením pro uprchlíky, přičemž v této věci byl jako možný podezřelý zjištěn občan ČR,“ uvádí se ve Zprávě o Karlových Varech.
Také OSZ v Kladně potvrzuje útoky proti skupinám Ukrajinců i Rusů: „Je ovšem třeba uvést, že verbální útoky různé intenzity na sociálních sítích a dále také v menším rozsahu fyzické útoky proti majetku osob ve formě sprejerství (malování písmene „Z“ na vozidla nebo ploty objektů) byly vedeny i proti občanům Ruské federace, žijícím v České republice, přičemž tyto případy nebyly rovněž spojeny s fyzickým násilím proti osobám.“
Ukrajinci jsou v nelegální migraci až druzí
Samostatnou kapitolou je nelegální migrace. V této disciplíně figurují Ukrajinci až na druhém místě za Syřany: „Z pohledu státní příslušnosti se nelegální migrace dopouštějí nejčastěji občané Sýrie (20 981 osob, tj. 71,8 %), Ukrajiny (2 850 osob, tj. 9,7 %), Moldavska (1 010 osob, tj. 3,5 %), Turecka (772 osob, tj. 2,6 %) a Gruzie (309 osob, tj. 1 %),“ uvádí Zpráva o činnosti Nejvyššího státního zastupitelství.
Dále dochází k převaděčství na hranici se Slovenskem, přičemž cizinci se na Slovensko dostávají z Maďarska a z Polska.
„Byl zaznamenán zcela mimořádně výrazný vzestup počtu osob stíhaných (a osob, ohledně nichž bylo konáno zkrácené přípravné řízení, jež představuje těžiště tohoto extrémního nárůstu) pro trestný čin organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice (§ 340 trestního zákoníku),“ uvádí k tomuto dále Zpráva.
Irena Válová
