Nový předseda Ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa bude klást důraz na srozumitelnost rozhodování pro širokou veřejnost. Právo je komplikovaný systém, někdy přímo chaos, řek dnes Baxa v rozhovoru s ČTK. „Soudy by ten chaos neměly prohlubovat, neměly by se na ten chaos nějak vymlouvat, krčit nad tím rameny. Soudy musí umět aplikovat a interpretovat právo tak, aby ukázaly cestu z lesa ven na světlo,“ řekl Baxa. Zasadí se o zrychlení některých řízení, zdůraznil nezávislost, otevřenost soudu, ale i princip zdrženlivosti – soud nemá být „motorem změn“ nebo vstupovat do „kulturních válek“.
Baxu jmenoval předsedou prezident Petr Pavel, ve funkci od úterý navázal na Pavla Rychetského, jenž odešel po 20 letech. Podobně jako Rychetský, ani Baxa nebude pouze funkcionářem a chce dál soudit, ačkoliv jen s polovičním zatížením oproti kolegům.
Soud podle předsedy musí být nejen odborně fundovaný, ale také důvěryhodný pro veřejnost a odolný vůči vnějším tlakům. „Největší zárukou nezávislosti a integrity je každý soudce sám. Předseda ho může nějakým způsobem chránit, může ho povzbudit, může mu říct, pokud je v nějaké nejistotě, jak se má nebo nemá chovat. Ale ústavní soudci by měli být takoví, že nepotřebují nějaké poučení od předsedy. V každém případě do nezávislosti soudu nesmí nikdo zasahovat. Této role jsem si vědom a jsem připravený ji také plnit,“ uvedl Baxa.
ÚS by měl spíše „šlapat na brzdy“
ÚS je momentálně uprostřed personální obměny, prezident postupně navrhuje členy čtvrté sestavy v dějinách samostatného Česka. Baxa nepočítá s tím, že by do procesu výběru nových soudců vstupoval, jde o odpovědnost prezidenta a Senátu. „Budu spíše přihlížet,“ řekl Baxa.
Některá řízení u ÚS by se podle Baxy mohla zrychlit. Například o volebním zákonu soud rozhodoval přes tři roky, nález byl kvůli tomu terčem kritiky. „Rychlost řízení není nějaká samoúčelná věc, která by měla mít přednost před vším, ale neměly by být výrazné rozdíly v délce řízení v jednotlivých případech. A ty plenární věci jsou pochopitelně velmi důležité, takže by se mělo řízení v nich zřejmě trochu zrychlit,“ uvedl Baxa. O návrzích na rušení zákonů a jejich částí rozhoduje celé plénum, tedy 15 soudců a soudkyň, a hledání shody není vždy snadné. „Ale určitě nechci, abychom zopakovali situaci, která byla s volebním nálezem,“ řekl Baxa.
ÚS pod novým předsedou nebude „motorem změn“, spíše bude „šlapat na brzdy“, dělat protiváhu parlamentu a exekutivě a zasahovat hlavně v křiklavých případech. Měl by mít na paměti určitou zdrženlivost, nejenom v politických, ekonomických nebo sociálních otázkách, ale i v těch, o které se vedou „kulturní války“. „Existence nějakého práva má být primárně věcí Parlamentu, společenské debaty, taková práva by se asi neměla ‚vynalézat‘ v nálezech ÚS,“ řekl Baxa.
Debata o roli soudců před rokem 1989 je cenná, ale přichází pozdě
Veřejná debata o fungování předlistopadové justice, kterou vyvolala nominace Roberta Fremra na ústavního soudce, je podle Baxy cenná, ale přichází pozdě. V 90. letech se měla s vlastní minulostí důsledněji vypořádat sama justice. Později se otevřel široký prostor pro bádání historiků. Baxa také varoval před černobílým viděním minulosti, které považuje za nespravedlivé. „Nemyslím si, že jsme v situaci, že bychom měli paušálně říci, že lidé, kteří pracovali před listopadem 1989, mají být vyřazeni z veřejného života navždy,“ řekl Baxa.
Debata by podle Baxy neměla končit rozhodnutím prezidenta, zda Fremra jmenuje, anebo nejmenuje soudcem ÚS. „Je-li to takové naléhavé společenské téma, tak ta diskuse, bez emocí a bez spojení s nějakým konkrétním postem, by se poctivě vést měla. Protože minulost nás vždycky nějak dožene,“ řekl Baxa. Nejde podle něj o účtování nebo vyhazování lidí – na to už je téměř 34 let po převratu pozdě. Důležité je minulé události popsat, pojmenovat a proměnit ve zdroj poučení.
Baxa podle svého vyádření už na začátku 90. let usiloval o to, aby se justice, stejně jako celá společnost, postavila ke své minulosti poctivě, upřímně a včas. „Protože pokud to neudělá, tak to bude dělat někdo jiný za ni, místo ní, způsobem, který se justici nebude líbit,“ řekl Baxa s tím, že podobná situace v podstatě nastala nyní. Připomněl, jak rezervovaně se soudci před lety stavěli k informování veřejnosti o svém členství v KSČ. Jako předseda Nejvyššího správního soudu musel přesvědčovat i některé své tehdejší kolegy.
Případy opuštění republiky před rokem 1989 byly podle Baxy spíše „administrováním“ než souzením. Fakta bývala jednoduchá – buď někdo bez povolení uprchl do ciziny, nebo zůstal za hranicemi poté, co se měl vrátit. Podle zákona to byl trestný čin. Líčení trvala deset minut, tresty se zpravidla ukládaly s vědomím, že je nikdo nevykoná.
Názorové střety
Pozornost bude Baxa věnovat také atmosféře uvnitř sestavy ústavních soudců, kde se v minulých měsících projevily názorové střety například v souvislosti s mediálními spekulacemi o předsednické aspiraci soudce Josefa Fialy nebo kolem údajné podjatosti soudce Vojtěcha Šimíčka v sérii stížností komunálních politiků požadujících odškodnění za zpřístupňování majetkových přiznání. Soudci Fiala a Radovan Suchánek se domnívali, že Šimíček je podjatý, většina pléna dospěla k závěru, že podjatý není.
„Při plném respektu ke všem soudcovským osobnostem, které tady jsou, tak pořád je třeba vidět společnou odpovědnost, společný jmenovatel, a to je ta naše role jako instituce. Neříkám, že tady musí být nějaký ‚zglajchšaltovaný‘ sbor, kde budou mít všichni stejný názor, ale ta kultivace diskuse, vzájemná důvěra, přesvědčování se navzájem, kooperace, to je něco, co tady musí převládnout. A role předsedy soudu je dobře moderovat tuhle diskusi, umět mediovat složité spory tak, aby byly věcné, a nikoliv osobní,“ řekl Baxa.
Předseda poukázal na to, že sestava se navíc průběžně mění, přicházejí noví lidé, což „ladění orchestru“ komplikuje. „Musíme se rychle připravit na nové složení týmu a role jednotlivých soudců v něm, aby ÚS nezněl falešně,“ řekl Baxa.
(čtk)
