Společnost Safe Diesel, která pro Českou poštu vymáhala odškodnění za služební auta od automobilek Volkswagen a Škoda Auto, neuspěla s ústavní stížností. Vozidla byla vybavena naftovými motory se softwarem, který manipuloval s emisemi. Pražské soudy nárok Safe Diesel zamítly, protože firma neměla takzvanou aktivní legitimaci. Nemohla tedy žalobu podat za poštu a vymáhat jejím jménem škodu jen na základě smlouvy, kterou kvůli tomu se státním podnikem uzavřela. Usnesení Ústavního soudu je dostupné v jeho databázi.
Městský i Vrchní soud v Praze dospěly k závěru, že nepřímé zastoupení je v občanském soudním řízení v Česku obecně nepřípustné a výjimky nelze sjednat smluvní cestou. Společnost Safe Diesel prosazovala názor, že pokud to žádné zákonné ustanovení výslovně nezakazuje, tak neexistuje důvod, proč by nebylo možné využít nepřímé zastoupení i při uplatňování podobných nároků. Neuspěla však ani u Nejvyššího soudu.
„Nepřímé zastoupení je obecně v občanském soudním řádu nepřípustné a výjimky z tohoto pravidla jsou založeny výlučně zákonem, tj. nelze je sjednat smluvně,“ stálo v rozsudku Nejvyššího soudu, který obstál i před Ústavním soudem. „Právní závěry soudů vyložené v nyní napadených rozhodnutích jsou ústavněprávně přijatelné a dostatečně odůvodněné, pročež je nelze označit za neústavní,“ uvedli ústavní soudci.
Česká pošta prostřednictvím společnosti Safe Diesel požadovala zhruba 5,3 milionu korun za újmu, která jí vznikla zakoupením 24 aut s naftovými motory. Se společností pošta uzavřela komisionářskou smlouvu. Pražské soudy se nezabývaly tím, zda poště, případně dalším poškozeným, vznikl nárok na odškodnění. Rozhodnutí se týkalo pouze formy, jakou byl nárok uplatněn – a tu označily za nepřípustnou.
Emisní skandál propukl v roce 2015, když americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) oznámila, že v automobilech koncernu Volkswagen objevila speciální software. Zařízení umělo rozpoznat, že automobil prochází emisním testem, během něhož vypouštěné škodlivé látky automaticky snížilo. Koncern podle dostupných informací celosvětově vyplatil na pokutách, odškodném a programech zpětného odkupu stovky miliard korun.
V Česku se prodalo zhruba 165.000 z 11 milionů dotčených vozidel. Společnost Safe Diesel zastupuje asi 7000 majitelů aut. Jejich společný podnět letos v únoru nepravomocně odmítl Okresní soud v Mladé Boleslavi s vysvětlením, že takovou žalobu české zákony neznají. Podle webu Seznam Zprávy majitelé přes Safe Diesel požadovali celkem přes 1,5 miliardy, tedy 220.000 korun pro každého.
Ani mladoboleslavský soud se nezabýval podstatou nároku. Safe Diesel tehdy uvedla, že se odvolá ke středočeskému krajskému soudu. Vyřešení otázky přípustnosti společné žaloby bude věnována klíčová pozornost, informovala společnost na svém webu. Podle jejího právního názoru český právní řád sdružení žalobců ke společné žalobě nezakazuje.
(čtk)
