Když vznikl internet, byla to pouhá síť. Dnes je internet přelomovou a disruptivní technologií, která absolutně změnila náš způsob chování jenom díky tomu, že byla aplikována. V tom je přelomovost a klíč způsobu uchopení nových technologií. Obranný průmysl musí být schopen klíčové technologie realisticky přetavit do prostředí a prostředků, které budou poptávat ozbrojené síly, prohlásil na Sympoziu Ekonomického deníku Technologie a obranná strategie České republiky viceprezident pro výzkum, vývoj a inovace CSG Aerospace Bohuslav Přikryl.
„Strategický lídr se nezabývá dneškem. Ten už nemůžeme ovlivnit, ale měli bychom se zabývat bližší a vzdálenější budoucností. I díky sekci obranného a bezpečnostního průmyslu Hospodářské komory jsme měli možnost se zúčastnit jednání s předsedou Vojenského výboru NATO admirálem Robem Bauerem, kde jsme diskutovali o tom, jak se budeme dívat na budoucnost, a jakým způsobem budou opatřovány obranné technologie,“ začal svůj příspěvek viceprezident pro výzkum, vývoj a inovace CSG Aerospace Bohuslav Přikryl.
Dynamika změny bezpečnostního prostředí je dnes podle Přikryla neoddiskutovatelná a jedním ze zásadních akcelerátorů změn bezpečnostního prostředí jsou právě technologie.
„Ty akcentují význam jednotlivých hrozeb. Ať už to jsou hrozby kybernetické, asymetrické, hybridní. Ale co je důležité z hlediska změny dynamiky bezpečnostního prostředí, je změna chování aktérů ovlivňujících bezpečnostní prostředí. NATO historicky nepřipouštělo přímé setkání, respektive přímou diskusi, s obranným průmyslem. Dnes pod tíhou situace, vývoje bezpečnostního prostředí, je zde aktuálně připuštěno to, že NATO vnímá obranný a bezpečnostní průmysl jako strategického partnera a aliance je připravena s ním dnes vést otevřenější a bližší diskuze. Což je klíčový moment z toho hlediska, jakým způsobem se bezpečnostní prostředí a jeho aktéři mohou vyvíjet,“ uvedl Přikryl.
Bohuslav Přikryl připomněl extrémně velkou dynamiku významu technologií.
„Vidíme extrémně zrychlující tempo technologií a samozřejmě i prostředí, ve kterém se tyto technologie vyvíjejí. To v sobě nese i fenomén toho, že technologie jsou dostupné, ale to, že jsou dostupné všem. Jak těm stranám, které bychom mohli po vojensku označit jako modré, tak i těm stranám, které bychom po vojensky mohli označit jako červené. A současně je zde ještě jeden další velký fenomén, a to skutečnost, že dostupná komerční technologie, mobilní telefony, dron za pár set dolarů, satelitní technika, mohou být dnes velice jednoduše využívány pro vojenské účely,“ poukázal Přikryl na fakta, která odhaluje válka na Ukrajině.
Podle Přikryla tento jev nebyl v minulosti nebyl běžný a na jeho slidu k přednášce se objevil titulek Válka jako laboratoř.
Válka jako laboratoř
„Ale dnes je již součástí vedení válek, anebo možných budoucích válek. Současně se dostáváme také do situace, která je dána i tím, že státy, které kontrolují strategické technologie, získávají a udržují svoji strategickou převahu. Vnímám, že válka na Ukrajině je nespravedlivá, lidé zde trpí, ale teze Válka jako laboratoř nám potvrzuje některé věci, které jsme buď v minulosti říkali, že jsou dané, nebo jsme si naopak mysleli, že vůbec nemohou nastat,“ uvedl dále Přikryl.
Podle Přikryla se nelze v návaznosti na expanzi technologií zaštiťovat jen válkou na Ukrajině jako nejjednodušším argumentem pro jejich uchopování.
„Vnímejme tento argument pro to, abychom byli schopni více a kvalifikovaněji diskutovat způsob využití technologií ve válce jako takové. A druhým momentem této války jako laboratoře je to, že v oblasti byznysu, tak v oblasti armády, že zde byly potvrzeny některé věci, které jsme se v minulosti snažili v armádě omezit. Ilustrativním příkladem může být dělostřelectvo. NATO však dnes říká, že potřebuje prostředky pro tzv. ´deep combat´. Tato válka nám potvrdila, že dělostřelectvo sice není klasickým bohem války, jak se říkalo v minulosti, ale zásadním strategickým prostředkem, který může ovlivnit situaci na bojišti. A třetím momentem je vyvarovat se pábitelství. Sice jsme schopni se bavit o špičkových sofistikovaných technologiích, ale otázkou je, jak realisticky, a také jak reálně jsme schopni tyto technologie uchopit, adaptovat a následně využít. To je určité memento pro nejenom ozbrojené síly, které dnes stojí před těžkou volbou, ale i pro obranný průmysl jako takový. Je navýsost jasné, že ozbrojené síly i obranný průmysl jsou dvě spojené nádoby, které musí být vzájemně provázané, aby byly schopny najít řešení pro budoucnost,“ akcentoval viceprezident pro výzkum, vývoj a inovace CSG Aerospace.
Hybatel EDTs
Bohuslav Přikryl dále zmínil nastupující a přelomové technologie tzv. EDTs, na kterých Severoatlantická aliance intenzivně v posledních letech pracuje v rámci modifikace své dlouhodobé obranné strategie.
Severoatlantická aliance definuje EDTs jako technologie, které mají potenciál v následujících 10-20 letech výrazně proměnit rovnováhu sil, přičemž při jejich nedostatečném využití v rámci NATO mohou ohrozit obranné a odstrašovací schopnosti aliance. NATO technologie s tímto revolučním potenciálem klasifikovala původně do sedmi kategorií: Velká data a pokročilá datová analýza;
Umělá inteligence; Autonomie; Kvantové technologie; Vesmírné technologie; Hypersonické zbraňové systémy; Biotechnologie a další technologie pro vylepšování člověka. Postupně ale začaly přibývat další.
„Přelomovost, disraptor, narušuje naše vzorce chování. Když se podíváme na tyto technologie, které se budeme snažit adaptovat v kontextu stávajícího, a budoucího přístupu, vnímáme, že dojde ke změně vzorce chování nejenom ozbrojených sil, ať už se to týká České republiky, ale ozbrojených sil obecně. Současně i průmyslu, který bude ozbrojené síly svými produkty podporovat. Oba dva tyto prvky dnes stojí na strategické křižovatce a vykročení správným směrem je pro nás všechny klíčové. Podívejme se na tuto problematiku i obráceným prizmatem. Ani díky široké dostupnosti technologií nemůžeme mít dnes stoprocentní jistotu, že máme technologickou převahu, a že si ji udržíme. Proto se musíme vývoji věnovat s určitou pokorou, která nám umožní vyvarovat se přešlapů, které nám ukazuje válka na Ukrajině,“ upozornil bývalý rektor Univerzity obrany a uznávaný odborník na automatizované systémy.
Podle Bohuslava Přikryla nyní stojíme na strategické válečné a obranné křižovatce.
„Na této strategické křižovatce nemůžeme vyloučit nic, co dnes nedokážeme realisticky vyhodnotit,“ vypíchl Přikryl.
Malý třesk
Viceprezident pro výzkum, vývoj a inovace CSG Aerospace ve svém příspěvku na sympoziu Ekonomického deníku zmínil dále dynamiku trendů v technologiích.
„Můžeme se na to dívat tak, že je to takový malý třesk. Na začátku bylo pár jednoduchých technologií, které se nám z hlediska času, například od let 2010 do roku 2021, exponenciálně a dynamicky rozšiřují. Jestli jsme se před pěti lety bavili o umělé inteligenci jako o všeobecném fenoménu, anebo jevu, dnes už se bavíme o revoluci v datech a hlubokém a strojovém učení,“ podotkl Přikryl.
Zrychlení inovací v obraně je podle Přikryla i klíčem k EDTs. NATO v roce 2019 vymezila klíčové nastupující a přelomové technologie, které byly potvrzeny ministry obrany států NATO a prezentovány ve studii, která nese název Science & Technology Trends: 2020-2040 Emerging and disruptive technologies.
„V loňském roce byla tato studie aktualizována pro léta 2023–2043. A zde jsou právě vymezeny technologie, které jsou těmi disraptory, které změní chování jak na úrovni ozbrojených sil, tak i na úrovni průmyslu jako takového. Současně zde vidíme i to, že dnes bychom dokázali tyto technologie identifikovat, ale nemáme ještě definičně ujasněn způsob jejich uchopení, a ještě nedokážeme domyslet průlomovost jak z hlediska jejich aplikace do vojenského prostředí, tak i implikace pro obranný průmysl jako takový. Původně těch technologií bylo pouze osm, ale díky aktualizaci k nim přibyli i další. Dynamika, jakou se tyto technologie vyvíjí, nám přináší jednu velkou nejistotu spočívající v tom, že bude stále přibývat dalších a dalších přelomových technologií. Jejich význam a komplexnost se zvyšuje i synergickým efektem jejich provázání, což se může v budoucnu ukázat jako další problém. Jestli dnes začneme kombinovat velká data, umělou inteligencu a autonomii, dostáváme se k úplně jinému uchopení těchto prostředků, když je vnímáme v komplexnosti, synergii, než když je vnímáme ve své jednotlivosti. Obdobně se můžeme podívat i na data provázání s kvantovými technologiemi. Dá předpokládat, že v horizontu 15-20 let, pokud provážeme velká data s výkonnými počítači na úrovni kvantových technologií, dostáváme se do úplně jiné dimenze způsobu vedení boje, digitalizovaného bojiště,“ upozornil viceprezident pro výzkum, vývoj a inovace CSG Aerospace.
Pro NATO i obranný průmysl je podle Přikryla důležité těmto technologiím porozumět a současně zabezpečit i to, že jejich správnou a realistickou adopcí si aliance udrží náskok před protivníky.
„Jestli jsme si řekli, že technologie díky své dynamice a dostupnosti jsou už dnes využitelné i těmi nesprávnými stranami, tak nejsou jen zdrojem možné potencionální převahy nad protivníkem, ale jsou současně i potencionálním bezpečnostním rizikem a hrozbou pro nás při využití těchto technologií nesprávnou stranou. Je to obranný průmysl, ne armády, kdo je akcelerátorem, tím, kdo táhne disruptivní technologie. To je další změna, která nastává oproti minulosti. Je to dáno i tím, že obranný průmysl je schopen do tohoto procesu zainvestovat velké, ale současně potřebné, množství finančních prostředků. Pokud se podíváme na velká data, umělou inteligenci, autonomii, hypersoniku, případně vesmír, tak můžeme už dnes konstatovat, že dopad těchto klíčových technologií je převážně rušivý a revoluční narušení našich schopností nastane v horizontu 5-10 let. U kvanta, biotechnologií se dá říct, že fázový posun lze identifikovat v horizontu 10-20 let. Pro ozbrojené síly i obranný průmysl je však problematické, že je na jednu stranu přeceňován krátkodobý význam a podceňován dlouhodobý význam těchto technologií a jejich komplexnost z hlediska způsobu uchopení. Dnes jsme schopni se bavit o jednotlivostech v kategorii robotika, ale na příkladu kombinace umělé inteligence, velkých dat a dalších nejsme schopni se dívat na provázání robotiky se změnou paradigmatu, která bude dána zmíněnými technologiemi,“ varoval Přikryl.
„Proč jsou vlastně tyto technologie definovány jako přelomové? Proč je takto vnímáme, když si dnes říkáme, že jsme schopni vyvinout, anebo použít jakýkoliv prostředek, který kvalitativně technologicky posuneme, ale přelomovost zde není. Není zde proto, protože přelomovost nám mění paradigma, respektive vzorec našeho chování. Ilustrativní příklad, když vznikl internet, byla to „pouhá síť“. Dnes je internet možno považovat za přelomovou a disruptivní technologií. Absolutně změnila náš způsob chování jenom díky tomu, že byla aplikována. A v tom je přelomovost i klíč ke způsobu uchopení těchto technologií a současně i to, co se očekává na úrovni ozbrojených sil, které je budou využívat a to, co se očekává na úrovni obranného průmyslu z hlediska toho, aby byl schopen tyto klíčové technologie realisticky implementovat do prostředí a prostředků, které budou poptávat ozbrojené síly,“ konstatoval dále viceprezident pro výzkum, vývoj a inovace CSG Aerospace.
Převaha nebo jen hypotetická převaha?
Jako důkaz toho, že už dnes nemají země NATO stoprocentní jistotu o technologické převaze uvedl Bohuslav Přikryl hypersoniku (hypersonická zbraň je označení pro zbraň, jež je schopna pohybovat se rychlostí alespoň pětinásobně vyšší, než je rychlost zvuku a současně manévrovat, čímž brání přesné detekci své budoucí pozice a zničení protivzdušnou obranou – pozn. red.).
Na jednom ze svých slidů Přikryl poukázal na obrovské investice a program Číny a velký rozdíl mezi vědeckým uchopením na úrovni USA, Ruska, Indie, Německa, případně Spojeného království.
„Což musí evokovat to, že musíme konstatovat, že nemáme stoprocentní jistotu, ani průmysl, ani obrana, že si technologickou převahu udrží. Jiný pohled z hlediska aktivního využití umělé inteligence. Dominující je Čína, pak následuje USA, Francie, Německo, Švýcarsko a další. Mohlo by nás hypoteticky uspokojit, že pokud provedu součet této části, převýší to Čínu. Ale my nemůžeme pracovat z hlediska celkového součtu, ale z hlediska jednotlivosti, která nám deklaruje, jaký je trend. Pokud se podíváme, jaký byl dopad nastupujících a přelomových technologií na jednotlivé oblasti, tak vidíme, že z celkového součtu sta procent z hlediska trendů a inovací ve 20 procentech byla AI, ve 14 procentech robotické autonomní systémy, kybernetické válčení a další a další,“ upozornil dále Přikryl.
Přikryl dále upozornil na to, že nové technologie potřebují i strategické suroviny, které se ve velké většině nacházejí v destinacích, které nelze nazývat přátelskými.
„Vezměme si například „klasické evropské stíhačky“, prostředky 4. generace. Její výroba je závislá na materiálech, které se těží v prostředí, které není zrovna přátelské. Naleziště více než 50 procent klíčových základních surovin, vzácných kovů, je v Číně. Čímž znovu relativizuji udržení technologické převahy,“ podotkl Bohuslav Přikryl.
Zároveň připomněl, že obranné technologie z hlediska jejich výzkumu, vývoje a výroby spotřebují značné množství finančních prostředků. Proto nastává trend spojování velkých průmyslových hráčů do konglomerátů s významnou technologickou a kapitálovou silou.
„Je to legitimní. Ale co je také důležité je to, že se to děje díky i podporám států, ve kterých působí, proto jsou schopny koncentrovat velké zdroje a tím určitým způsobem deformovat trhy. Jestliže se podíváme na tu situaci z hlediska České republiky, tak si můžeme říct, jak se máme chovat, nebo jak nás to ovlivní. A ovlivní nás to zásadním způsobem. Jaký tedy má být přístup českého obranného průmyslu v návaznosti na budoucnost, která je postavená na obranných technologiích, které jsou dány EDTs a současně vycházíme-li z předpokladu, že obranný průmysl musí být schopen zajistit obranyschopnost v rámci strategické nezávislosti českého státu ?“ položil si otázku Bohuslav Přikryl.
Obranný průmysl v České republice je podle něj aktuálně diverzifikován a postaven na malých a středních firmách.
„Jestliže si to promítneme, anebo si to spojíme s tím, jak se chová svět, tak vidíme, že zde máme jeden velký systémový problém. Abychom jako český obranný průmysl byli schopni zabezpečit realisticky uchopení těchto prostředků pro naše ozbrojené síly, bude vhodné změnit naše chování nebo přístup uchopování těchto technologií. Bude nutné vytvořit prostředí, které propojí pomyslnou trojici na strategické úrovni – obranný průmysl, výzkumnou sféru a stát jako takový. Ten by měl tuto symbiózu adekvátním způsobem garantovat. Obranný průmysl je schopen v tuto chvíli deklarovat, že vygeneruje adekvátní řešení, která jsou realistická a cenově příznivá a umožní zvýšení obranyschopnosti země. Co k tomu potřebujeme? Vytvoření skutečného strategického vztahu mezi státem a obranným průmyslem, situace se sice lepší, ale je zapotřebí ji posunovat dál,“ uvedl Bohuslav Přikryl.
Obranný průmysl je podle Přikryla schopen řešení připravit, ale potřebuje znát strategické zadání státu, resp. armády.
„Je to vcelku jednoduché. Jestliže pracuji s obecným inovačním cyklem, že tři roky vyvíjím, dva roky mi trvá, než produkt prosadím na trh, mám zde minimálně pět let, které musím mít pro to, abych byl schopen vytvořit realistické řešení. A tedy s předstihem pěti, sedmi, nebo deseti let je zapotřebí vydat, určit strategický směr, kudy se má dát obranný průmysl ubírat. Tak, aby mohl při realistickém vyhodnocení situace investovat potřebné finanční prostředky, ale měl i současně garanci toho, že pokud ta investice bude realizována, nebude zmařena tím, že ji stát nevyužije,“ uzavřel svůj příspěvek na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Technologie a obranná strategie České republiky viceprezident pro výzkum, vývoj a inovace CSG Aerospace Bohuslav Přikryl.
Tomáš Rovný, Ekonomický deník
