Po více než roce a půl se přiblížila doba vydání písemného odůvodnění rozsudku v kauze ostravského podnikatele, označovaného za lobbistu, Martina Dědice. Ten si s dalšími obžalovanými předloni 5. října vyslechl u Krajského soudu v Ostravě trest osmi let vězení a propadnutí veškerého majetku. Předseda soudu Petr Novák opět, už poněkolikáté, vyhověl žádosti předsedy trestního senátu Igora Krajdla o prodloužení lhůty vyhotovení písemného rozsudku. Rozsudek měl být dle zákona písemně odůvodněn už předloni v listopadu. Jenže jeho vydání bylo několikrát odloženo a předseda senátu Igor Krajdl mezitím rezignoval na post místopředsedy soudu. Soudce Krajdl se přitom chystá v létě pobýt tři týdny na dovolené.
Martin Dědic podle obžaloby udržoval úzké vztahy s regionálními politiky a na to konto měl ovlivňovat veřejné zakázky.
Dědic byl odsouzen k osmiletému trestu a propadnutí veškerého majetku. Čtyřletý nepodmíněný trest dostal Břetislav Pavelek, který měl hrát úlohu bílého koně. Čtyři obžalovaní odešli od soudu s podmínečnými tresty, dva soud zprostil viny.
Co absence písemného rozsudku pro odsouzené v tzv. kauze Dědic představuje? Například to, že odsouzení k vysokým trestů nemají možnost se proti rozsudku odvolat, což například Martin Dědic naznačil hned po vynesení verdiktu.
Dovolená tři týdny
Předseda Krajského soudu Petr Novák podle zjištění už poněkolikáté vyhověl další žádosti soudce Igora Krajdla na prodloužení lhůty k vydání písemného rozhodnutí. Tentokrát se zásadní podmínkou, konečným možným termínem vydání písemného rozsudku.
„V současné době je vyhotoveno 496 stran odůvodnění (2271 328 znaků, tj. 1261 normostran). Dalších 20 minut diktátu není zatím přepsáno. Je dokončeno hodnocení všech důkazů včetně závěrečné rekapitulace odůvodnění viny i zprošťujících výroků. K dokončení rozsudku tak zbývá zpracovat odůvodnění neprovedených důkazů, zásadních procesních námitek, odůvodnit právní kvalifikaci a výši uložených trestů.
Vzhledem k postupu prací na rozsudku lze odhadnout, že koncept rozsudku bude hotov cca k 15. 6. 2023, přičemž s ohledem na rozsah rozsudku jeho korektura bude vyžadovat cca 2 měsíce. V této době je pak plánována dovolená předsedy senátu v rozsahu tří týdnů. Z těchto důvodů navrhuji prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí do 31. 8. 2023,“ napsal podle zjištění Ekonomického deníku na konci května soudce Krajdl svému šéfovi Novákovi.
Konečná lhůta
„Lhůta pro vyhotovení rozsudku v předmětné věci je aktuálně prodloužena do 31. 8. 2023, přičemž se jedná o lhůtu konečnou. Důvody pro prodloužení lhůty jsou stále identické, tedy mimořádný rozsah a složitost celé věci. V současné době je odůvodnění rozsudku prakticky kompletní a je vyhotoveno ve formě konceptu (více než 500 stran textu), předseda senátu nyní provádí závěrečné korektury, následně bude rozsudek vypraven, a to zcela jistě ve výše uvedené lhůtě. Celkovou lhůtu vyhotovení rozsudku považuji sice za mimořádnou, ovšem za přiměřenou rozsahu a složitosti dané věci, s přihlédnutím k tomu, že předseda senátu vyhotovuje odůvodnění rozsudku sám a nemá pro tento účel k dispozici žádnou zásadní podporu v podobě asistenta či kohokoliv jiného, protože soud potřebnou administrativou nedisponuje v dostatečném množství a navíc po podstatnou dobu byl předseda senátu zatížen povinnostmi souvisejícími s výkonem funkce místopředsedy soudu. Předseda senátu na vyhotovení rozsudku průběžně neustále pracoval, tedy nedošlo u něj k žádným výpadkům či prodlevám. Tato skutečnost byla předmětem opakovaných kontrol,“ sdělil Ekonomickému deníku předseda soudu.
„Na vaši otázku ´zda čerpá kolega Krajdl v létě dovolenou a v jakém rozsahu´ nemohu nyní odpovědět, neboť aktuálně žádnou nečerpá a o jeho plánech stran případné dovolené nevím,“ doplnil Petr Novák.
Čas více než dostatečný
Podřízeného přitom vyzval k intenzivní práci na vyhotovení písemného znění rozsudku, jak vyplývá z komunikace, do které měl Ekonomický deník možnost nahlédnout.
„Vážený pane kolego, jsem si vědom toho, že předseda senátu vyhotovuje odůvodnění rozsudku sám a nemá pro tento účel k dispozici žádnou zásadní podporu v podobě asistenta či kohokoliv jiného, protože soud potřebnou administrativou nedisponuje v dostatečném množství. Náležitosti obsahu odůvodnění
rozsudku stanoví zákon. Justiční praxe v České republice navíc tíhne k velmi podrobnému pojetí argumentace soudu na podporu svého rozhodnutí. V extrémně obsáhlých a složitých kauzách soudce není objektivně schopen vyhotovit plnohodnotné písemné odůvodnění rozsudku řádově v několika málo dnech čí snad týdnech, aniž by se nemusel dlouze zabývat obsahem provedených důkazů (tzn. vysoký počet vyslechnutých osob, obsáhlá vyjádření, obrovský rozsah listinného materiálu). Předseda soudu jako orgán státní správy soudů má pravomoc dohlížet, aby v řízeních vedených u soudu nedocházelo k průtahům. Zákon o soudech a soudcích, však současně jasně stanoví, že výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do nezávislosti soudů. Z tohoto důvodu nelze připustit, že by předseda soudu jakkoliv korigoval soudce při vyhotovování písemného odůvodnění rozsudku v tom smyslu, že by ovlivňoval jaké skutečnosti má soudce do odůvodnění rozsudku uvádět a jaké nikoliv, a to za účelem zajištění předpokládané stručnosti odůvodnění. I přes skutečnosti výše uvedené Vás nabádám k intenzivní práci na vyhotovení rozsudku
směřující k jeho dokončení, jelikož současně nelze rezignovat na požadavek vyhotovení písemného rozsudku ve lhůtě, jež by byla adekvátní rozsahu a složitosti dané věci. S přihlédnutím k vyhlášení předmětného rozsudku již dne 5. 10. 2021 považují lhůtu o délce téměř dva roky za více než dostatečnou k vyhotovení jeho písemného odůvodnění, a to i včetně zohlednění všech překážek objektivní povahy uváděných v předchozích žádostech o prodloužení lhůty,“ pobídl razantně podřízeného kolegu Petr Novák.
Osm let natvrdo zatím bez písemného odůvodnění
Martin Dědic podle obžaloby udržoval úzké vztahy s regionálními politiky, což prokázaly odposlechy a monitoring telefonů. Podle soudu měl Dědic ovlivňovat zakázky od roku 2008 do roku 2014. K ovlivňování měl dle obžaloby, kterou soud přijal, využívat svých tehdejších kontaktů s ostravskými politiky z ČSSD. Soudce Igor Krajdl při čtení odůvodnění rozsudku mimo jiné zmínil exhejtmana Miroslava Nováka, Simonu Piperkovou, Vojtěcha Mynáře či Lumíra Palyzu, kteří v rámci Ostravy zastávali vlivné posty.
Žalobce ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Vít Koupil v obžalobě tvrdí, že podnikatel Martin Dědic měl nezákonným způsobem pomoci společnostem Pragoimex, Martek Medical Vostav Morava k vítězství v lokálních tendrech. Za to měl podle detektivů získat úplatky za cca 37 milionů korun. Ty měla inkasovat Dědicova firma Business Advisor, tvrdí vyšetřovatelé.
„Obžalovaný získal vliv na chod Městské nemocnice Ostrava a Dopravního podniku Ostrava. Prostřednictvím těchto vztahů získával informace o chodu společností a připravovaných veřejných zakázkách,“ prohlásil soudce Igor Krajdl.
Martin Dědic od počátku kauzy tvrdí, že je nevinný. To samé konstatovaly u soudu i společnosti, jež tvrdí, že mu platily za reálné poradenství. Policisté i státní zástupce to ale vidí jinak. Podle obžaloby šlo o úplatky, jen zakrývané smlouvami o poradenské a konzultační činnosti.
Martin Dědic byl odsouzen k osmiletému trestu a propadnutí veškerého majetku. Čtyřletý nepodmíněný trest dostal Břetislav Pavelek, který měl hrát úlohu bílého koně. Čtyři obžalovaní odešli od soudu s podmínečnými tresty, dva soud zprostil viny.
„Po obdržení písemného vyhotovení rozsudku se ponořím se svými advokáty a poradci do příběhu z pohledu soudu a budeme vše uvádět na pravou míru v dalším pokračování této trestní frašky,“ dodal Martin Dědic, který se proti rozsudku odvolá.
Podle informací Ekonomického deníku by se proti rozsudku chtěl odvolat i Břetislav Pavelek, který si vyslechl čtyřletý nepodmíněný trest, ale i minimálně tři z obžalovaných, kteří odešli od ostravského soudu s podmínkou.
Řada pochybností
Případ vyvolává nicméně od počátku řadu pochybností. Ekonomický deník se mu věnoval například ZDE a ZDE.
Ve spise totiž například absentují originální listiny, ale také originály dat zajištěné IT techniky nebo její bitové kopie.
Prostorové odposlechy jsou ve spise pouze v kopiích a nejsou tam zdaleka všechny. Chybí především ty, které by mohly mluvit i ve prospěch obžalovaných.
Objevily se i další pochybnosti. Například ve větvi modernizace tramvají ostravského dopravního podniku, týkající se společnosti Pragoimex. Jak vyšlo u soudu najevo, podmínky inkriminovaného tendru nastavovalo zhruba deset lidí, ale tito lidé Dědice neznají. Navíc neznají ani s policií spolupracující osoby, na jejichž svědectví je případ z velké většiny vystavěn.
Také u dodávek zdravotnické techniky do městské nemocnice přetrvávají pochybnosti. Svědci, podílející se na administraci zakázky, opět Dědice neznali. Další svědci navíc potvrdili výhodnost kontraktu se společností Martek Medical. Ve výběrové komisi přitom zasedaly respektované lékařské kapacity.
Ve větvi zakázky na dostavbu městské nemocnice, kterou řešila společnost Vostav, se pak ukázalo, že údajné obžalobou označené úplatky zbyly zaplaceny ještě před vyhlášením výběrového řízení, kdy se nejprve losovalo a pak se soutěžila cena. Úplatek by pak postrádal logiku. Také ve druhé inkriminované zakázce, kterou Vostav vyhrál a měl na ni subdodavatele, byl údajný úplatek 400 tisíc korun zaplacen před vyhodnocením výběrového řízení.
Martin Dědic podle zjištění Ekonomického deníku soudu také podrobně doložil nabytí svého majetku, včetně toku vkladů na účet.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
