Stát vymezí informace, které advokát získá nebo shromáždí, do zvláštního režimu. Advokáti budou muset důvěrné informace označit. Porušení povede ke statisícové pokutě, vyplývá z návrhu novely zákona o advokacii. Novela upravuje koncipování těhotných a pečujících na částečný úvazek i jednání Komory dálkovým přístupem. V rámci potírání vinklaření stanoví slova „advokátní kancelář“ k výlučnému použití advokátům.
Účelem novely je podle důvodové zprávy zpřesnění ochrany důvěrnosti vztahu advokáta s klientem, umožnění výkonu právní praxe koncipientům na částečný úvazek, rozšíření ochrany advokátů před vinklařením, zajištění digitalizace a přístupu advokátů k některým systémům veřejné zprávy a umožnění Komoře jednat dálkovým přístupem.
Novela se nyní nachází v připomínkovém řízení. Úplný návrh, který má vejít v účinnost od 1. ledna 2024, je zde.
Jak vyplývá z důvodové zprávy, zákonodárce si přeje, aby s „určitými specificky vymezenými informacemi muselo být nakládáno ve zvláštním režimu“, nikoli libovolně, nýbrž zákonným způsobem, aby nedošlo k jejich zneužití nebo prozrazení.
Analogie k ochraně utajovaných informací
Novela tak pracuje s názvoslovím ze zákona o utajovaných informacích. Za důvěrné se už nebudou podle § 21 považovat informace, „o kterých se advokát dozvěděl, nýbrž ty informace, které „byly vytvořeny nebo získány“. Povinnost mlčenlivosti se podle novely nevztahuje na informace, které „jsou obecně známé a zachování jejich důvěrnosti není v zájmu klienta.“.
„Jde o pojem, který je již v právním řádu běžně používán v zákoně o svobodném přístupu k informacím – viz § 11 odst. 1 písm. g), přičemž přesněji vystihuje předmět chráněný zákonem, kterým nejsou skutečnosti, ale informace (obdobně jako v případě zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací, který nahradil zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností),“ uvádí k tomu zpráva.
Tyto informace pak budou podléhat novému režimu.
Za neoznačení informací mimo kancelář 200 tisíc pokuty
Například údaje, které se dostanou mimo kancelář, musí advokát označit: „Informace, které se nacházejí u jiných osob než u advokáta, advokátního koncipienta nebo ostatních osob uvedených v § 21 odst. 9 písm. a) ZA rovněž budou muset být označeny tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o důvěrné informace, které jsou výše uvedeným způsobem chráněny,“ stojí v důvodové zprávě k ustanovením týkajícím se institutu mlčenlivosti v novele.
Nový §3a bude vypadat takto:
1.Informace tvořící obsah komunikace advokáta, advokátního koncipienta a dalších osob uvedených v § 21 odst. 9 písm. a) s klientem při výkonu advokacie jsou důvěrné, je-li tato důvěrnost v zájmu klienta. Stejně tak jsou důvěrné informace získané či vytvářené při výkonu advokacie nebo v bezprostřední souvislosti s ním, pokud z nich lze zjistit informace o obsahu komunikace uvedené ve větě první nebo o poskytovaných právních službách, je-li tato důvěrnost v zájmu klienta.
2.Každý, kdo získá důvěrné informace podle odstavce 1, je povinen zajistit, aby nebyly zneužity nebo aby nedošlo k jejich prozrazení bez zákonného důvodu anebo bez souhlasu toho, jemuž byly právní služby poskytnuty.
3.Informace podle odstavce 1, které se nacházejí u jiných osob než u advokáta, advokátního koncipienta nebo ostatních osob uvedených v § 21 odst. 9 písm. a), musí být výslovně označeny tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o důvěrné informace chráněné podle předchozích odstavců.“.
Nedodržení uvedeného režimu má podléhat stotisícové sankci: „K zajištění efektivní ochrany důvěrnosti informací při výkonu advokacie se stanoví přestupková odpovědnost fyzických osob, právnických osob a podnikajících fyzických osob za porušení povinností stanovených § 3a odst. 2 a 3 ZA s maximální výší pokuty do 200 000 Kč (§ 52d odst. 2),“ uvádí se v návrhu.
Výjimka pro těhotné a pečující, rozhodne předseda Komory
Jak dále vyplývá z novely, předkladatel se pokouší vypořádat s s matkami a otci dětí prostřednictvím případů hodných zřetele, co se týče zkráceného pracovního úvazku koncipientů. Vykonávat praxi advokátního koncipienta lze pouze při dodržení týdenní pracovní doby 40 hodin. Těhotní zaměstnanci a zaměstnankyně, pečující a ti, kteří prokáží, že sami pečují o závislou osobu, dostanou výjimku.
„Proto se navrhuje, aby v případech hodných zvláštního zřetele nemusela být podmínka stanovené týdenní pracovní doby dodržena s tím, že dle navrhované změny § 5 se délka právní praxe úměrně prodlužuje,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.
Koncipient bude muset o výjimku požádat: „O žádosti bude rozhodovat předseda Komory podle § 45 odst. 2 písm. j) zákona, který např. rozhoduje i o uznání jiné právní praxe za právní praxi advokátního koncipienta,“ uvádí zpráva.
Částečný úvazek koncipientů plánovala Česká advokátní komora už letos v lednu, a to už od 1. července letošního roku, jak Česká justice informovala.
Milionová pokuta za zprostředkování právní služby
Novela rovněž rozšiřuje seznam přestupků, kterých se ovšem nedopouštějí advokáti, nýbrž vinkláři, kteří nabízejí bez oprávnění právní služby. Nově se chráněnými slovy stane „advokátní kancelář“.
Pokutu dvě stě tisíc korun bude moci dosta fyzická nebo právnická osoba, která „použije označení ,advokát, advokátní kancelář´ nebo odvozené tvary těchto označení, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takových označení, nebo jiným způsobem vyvolá klamavý dojem, že jde o advokáta či advokátní kancelář, nebo“.
Milionovou pokutou pak bude trestána osoba, která „sama nebo prostřednictvím jiného za úplatu obstará, zprostředkuje nebo nabídne obstarání či zprostředkování právní služby, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2,“ stojí v návrhu.
Návrh rovněž upravuje elektronizaci advokacie a způsob jednání Komory a jejích orgánů.
Irena Válová
