Čtyři sta identických žalob na soudce českých okresních a krajských soudců pro „nezákonný zásah“ podal letos v dubnu muž u Městského soudu v Praze. Po neúspěchu podal čtyři sta kasačních stížností. Dotyčný se má za právníka a množením žalob vyrobil už 860 řízení. Jde o zneužití práva, rozhodl Nejvyšší správní soud. Spojené stížnosti po desítkách zamítá.
Nejvyšší správní soud řízení o čtyř stech kasačních stížnostech spojuje po jednotkách až desítkách podle senátů a rozhodnutí o zamítnutí vydává od 26. června 2023 až dosud, jak vyplývá z databáze rozhodnutí.
Anabáze se čtyřmi sty žalobami začala podle rozsudků letos v dubnu, kdy mgr. F. Š rozeslal žaloby na soudce krajských a okresních soudů v ČR pro „nezákonný zásah“, který mu měl způsobit újmu na zdraví, pročež se takto domáhá náhrady.
„Žalobce podal k Městskému soudu v Praze v průběhu dubna 2023 zhruba 400 podání, která označil jako žaloby proti nezákonnému zásahu. Zásah prý spáchali v podáních označení soudci napříč Českou republikou. Soudci svým rozhodováním zasáhli žalobci do osobnostních práv, zhoršili mu tím zdravotní stav, a proto se žalobce domáhal, aby soud výrokem deklaroval zásah. Současně se žalobce domáhal náhrady způsobené škody,“ shrnuje situaci jeden z vydaných rozsudků Nejvyššího správního soudu z 28. června 2023.
Úplný rozsudek je zde:
Množení prefabrikovaných žalob bez ochrany
Městský soud žaloby odmítl s odkazem na občanskoprávní řízení. Na to žalobce podal čtyři sta kasačních stížností. Tyto stížnosti s „blíže nespecifikovaným důvodem“ však nemohou být zkoumány ve správním soudnictví, jak uvádí další z rozsudků senátu předsedy Aleše Roztočila z 29. června 2023:
„Je zjevné, že podání stěžovatele má povahu zneužití práva na přístup k soudu, kdy hromadně podávanými prefabrikovanými ,žalobami´ s identickým obsahem, které neobsahují žádné konkrétní okolnosti týkající se stěžovatele, ,vyrábí“ stovky soudních řízení, která pak dále zmnožuje podáváním opravných prostředků. Stěžovateli tak zjevně jde pouze o samoúčelné zvýšení zatížení soudů a obtěžování ,žalovaných´ soudců. Takové jednání stěžovatele nemůže požívat žádné právní ochrany,“ stojí v předmětném rozsudku.
Úplný rozsudek je zde:
Žalobce už vyrobil 860 věcí, teď ještě přitvrdil
Jak vyplývá z rozsudku senátu předsedy Milana Podhrázkého a z dalších rozsudků, sám žalobce se identifikuje jako právnicky vzdělaná osoba. Množení žalob se nevěnuje poprvé: „Žalobce, přestože uvádí, že má vysokoškolské právnické vzdělání, se dlouhodobě na soudy obrací s množstvím podání, která nedávají žádný smysl, mají formální i obsahové vady apod. Žalobce typicky podává správním soudům návrhy zjevně neprojednatelné či zjevně nedůvodné. Na konci června 2023 je v evidenci zdejšího soudu vedeno již téměř 860 spisů, v nichž žalobce vystupuje typicky v pozici stěžovatele či navrhovatele,“ uvádí se v rozsudku.
„Všechny tyto návrhy podal v posledních pěti letech (nejstarší věc eviduje NSS k lednu 2018). Tuto zjevně kverulační aktivitu razantně zesílil v posledním měsíci (červen 2023), kdy na podání stovek žalob, které odmítl městský soud, navázal tím, že proti usnesením městského soudu podal bezmála 400 kasačních stížností,“ shrnuje činnost žalobce NSS.
Podle soudu úkony žalobce přestavují jen jednu z mnoha „tváří“ zneužití práva, a jde tak o návrhy nepřípustné, které nepožívají právní ochrany.
Soudní poplatky za dva miliony korun nezaplatil
Fakt, že někdo podává mnoho žalob, neznamená, že se jimi soudy nebudou zabývat. Rozhodující je obsah: „Pouhá skutečnost, že žalobce vede takové množství sporů, sama o sobě neznamená, že by se jeho návrhy neměl NSS zabývat věcně. Rozhodující pro kvalifikaci podání jako zjevně obstrukčního, a tedy zneužívajícího právo podat kasační stížnost, je početnost, sériovost a stereotypnost vedených sporů, spojená s opakováním obdobných či zcela identických argumentů. Ostatně sériovost a stereotypnost podání zakládá zneužití práva podat návrh soudu též dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva,“ uvádí soud s odkazem na rozsudek Anibal Vieira & Filhos LDA a Maria Rosa Ferreira da Costa LDA v. Portugalsko.
Přesto, soudy se žalobami zabývaly, o čemž svědčí skutečnost, že již dříve byl vyzván k zaplacení soudního poplatku, který nezaplatil. „Uvedené dokládá i standardní postup v řízeních sp. zn. 6 As 90/2023 a 6 As 100/2023, v nichž byla – přes pochybnost, zda jde o vážně míněné kasační stížnosti – z procesní opatrnosti vydána usnesení, kterými stěžovatel nebyl osvobozen od soudního poplatku pro zjevnou neúspěšnost ,kasační stížnosti´ a byl vyzván k jeho úhradě. Stěžovatel soudní poplatek na výzvy neuhradil. Tato skutečnost tak utvrzuje Nejvyšší správní soud v závěru, že tyto výzvy neplní žádný účel (ostatně stěžovatel by jen za poslední sadu podání musel zaplatit poplatky bezmála 2 miliony korun),“ uvádí v dalším z rozsudků senát předsedy Tomáše Langáška dne 12. července 2023.
Úplný text rozsudku je zde:
Soudci nebyli vyrozuměni, výzvy nemají smysl
Od výzev vůči žalobci ale Nejvyšší soud v rámci této mimořádné situace už upustil: „NSS dodává, že nevydával žádné výzvy k odstranění vad kasační stížnosti, k zaplacení soudního poplatku apod. Vydávání takovýchto výzev by představovalo nadbytečné prodlužování procesu bez jakéhokoli smyslu. Zatěžovat řízení dalšími usneseními, např. o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, o neustanovení zástupce, na zaplacení soudního poplatku apod. by představovalo jen rozmnožování zbytečných procedur, bez možnosti dospět k jinému závěru, než že návrhy jsou nepřípustné,“ stojí v rozsudcích.
Proto soud ani nevyrozuměl osoby soudců označené jako žalované, uvádí se rozsudku předsedy Tomáše Langáška.
Až dosud zvolily podle rozsudků totožný postup tři senáty Nejvyššího správního soudu, které stížnosti spojují po jednotkách až desítkách a postupně je zamítají. „Nejvyšší správní soud zdůrazňuje výjimečnost tohoto řešení, které je však opodstatněno výjimečností stěžovatelova jednání,“ uvádí NSS v rozsudcích.
Irena Válová
