Evropská komise zahájila s Českem řízení kvůli tomu, že nezavedlo unijní pracovní pravidla ze směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny. Za každou směrnici v dubnu stanovila sankce 45 milionů korun, k tomu se pak za každý den připočítává penále. Uvedla to náměstkyně ministra práce Šárka Jelínková (KDU-ČSL). Požadavky ze směrnic upravuje vládní novela zákoníku práce, kterou má ve čtvrtek projednávat Senát. Jeho hospodářský a také ústavně-právní výbor dnes doporučily vrátit předlohu Sněmovně se změnami. V polovině července se naopak pro schválení bez úprav vyslovil senátní zdravotnický výbor.

Pravidla obou směrnic měla v Česku začít platit už loni na začátku srpna. Česko mělo na jejich uvedení do praxe přes tři roky. Minulá vláda to neprovedla. Novela, kterou připravilo ministerstvo práce, upravuje mimo jiné ustanovení týkajíce se práce na dohodu či zaměstnávání rodičů. Část návrhů má začít kvůli sankcím platit už od v září, zbytek od ledna.

„Proti ČR už v současné době běží nenotifikační řízení, které s sebou nese to, že nám hrozí pokuta. V dubnu tohoto roku byla vyčíslena za každou směrnici na 45 milionů korun. V součtu je to 90 milionů korun. Částka se bude i nadále zvyšovat za každý den o penále až do nabytí účinnosti zákona,“ řekla Jelínková.

Řízení pro porušení unijního práva má několik fází. Skončit může žalobou k Soudnímu dvoru EU. Takzvané nenotifikační řízení začíná kvůli nepřenesení směrnic do legislativy v daném termínu. Ministerstvo práce v podkladech k novele zákoníku uvedlo, že Evropská komise mohla požadovat jednorázově minimálně 1,31 milionu eur (nyní asi 31,5 milionu korun) a za každý den až do nápravy penále od 1584 do 95.013 eur (38.090 až 2,28 milionu korun). Při nesplnění může proces skončit žalobou na ČR u Soudního dvora EU. Podle vrchní ředitelky legislativní sekce ministerstva práce Dany Roučkové se s komisí podařilo vyjednat odklad podání žaloby do konce srpna.

Mohlo by vás zajímat

Kabinet v novele navrhuje účinnost od prvního dne dalšího měsíce, tedy od září. Podle senátního ústavně-právního výboru je lhůta příliš krátká a zaměstnavatelé se na změny nemohou připravit. Pozměňovací návrh počítá se zavedením až od ledna. Další z návrhů se týká úprav při práci na dohodu. Výbor doporučil Senátu předlohu s úpravami vrátit Sněmovně. Stejně postupoval i senátní hospodářský výbor, který podpořil tři pozměňovací návrhy. Ty obsahují vedle zavedení takzvaných minidohod či zpřesnění náhrad za práci z domova také odsunutí účinnosti na začátek příštího roku.

Náměstkyně zdůraznila, že na podobě vládní předlohy se ministerstvo práce se zaměstnavateli a odbory shodlo. Dohodli se, že do novely nebude žádná ze stran zasahovat. Podle Jelínkové se podnikatelé na zavedení změn už připravují. Šéf ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) si nemyslí, že by komise proti Česku podnikala nějaké kroky, pokud bude kodex schválený s pozdější lednovou účinností.