Vysokoškolský diplom odebrala Univerzita Karlova asistentce soudkyně Krajského soudu v Praze kvůli plagiátorství diplomové práce. Žena v žalobě o odklad namítla ztrátu obživy a zničenou existencí. Podle soudu ale neprokázala, že je asistentkou soudce a soud nemá vyhledávací povinnost. Žena měla opsat i článek z portálu Česká justice. Diplomovou práci při tom obhájila na výbornou. Škola může zahájit řízení o státní zkoušce nebo obhajobě disertace ještě tři roky od jejího vykonání.

Žalovaná Karlova Univerzita nechala na podnět další osoby prověřit diplomovou práci paní J.S.S. a zjistila 47% shody s jiným zdrojem. Pět členů přezkumné komise dospělo k závěru, že došlo k významnému plagiátorství. Následně nastal tvrdý proces pozbytí vysokoškolského vzdělání, žaloba na Karlovu Univerzitu u Městského soudu v Praze a kasační stížnost s návrhem na odkladný účinek.

Vyplývá to z aktuálního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti o přiznání odkladného účinku proti původnímu rozhodnutí Městského soudu v Praze.

NSS: Nezvládnuté důkazní břemeno tvrzené újmy

S podáním kasační stížnosti však odkladný účinek spojen není, uvádí Nejvyšší správní soud. Při rozhodování o odkladném účinku musí být spojeny dvě podmínky: Výrazná újma stěžovatele ve spojení s újmou dalším osobám a absence rozporu s veřejným zájmem. Se ztrátou vysokoškolského vzdělání v oboru právo a právní věda je podle stěžovatelky taková újma spojena.

Úplné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 19. července 2023 je zde.

Mohlo by vás zajímat

Její argumenty soud takto cituje: „Těžiště stěžovatelkou tvrzené újmy představuje skutečnost, že v důsledku ztráty vysokoškolského titulu nebude moci nadále vykonávat profesi, pro níž je vzdělání v odboru nutnou podmínkou. To bude mít za následek také ztrátu zdroje obživy a způsobu seberealizace,“ stojí v rozsudku NSS.

Jenže podle soudu při návrhu odkladného účinku tíží navrhovatele důkazní břemeno, ale „stěžovatelka ale nijak nedoložila, že v současnosti jako asistentka soudce skutečně působí“. „NSS poukazuje rovněž na dispoziční zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti – kasační soud není povolán k tomu, aby za stěžovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,“ uvádí doslova soud v rozhodnutí.

„Aplikováno na nyní posuzovaný návrh, není úlohou NSS, aby ověřoval, zda stěžovatelka skutečně jak asistentka soudce působí. Jelikož se jedná o stěžovatelčin hlavní argument, resp. hlavní důvod tvrzené újmy, a stěžovatelka jej odpovídajícím způsobem nedoložila, NSS návrh na přiznání odkladného účinku zamítl,“ stojí v rozsudku Nejvyššího správního soudu.

Práce byla z Olomouce, opisování i z České justice

Co tomuto řízení u Nejvyššího správního soudu předcházelo, je obsahem původního rozsudku Městského soudu v Praze z 31. května 2023 o žalobě ženy proti rektorovi Univerzity Karlovy. Rektor na základě zjištěného plagiátorství „určil neplatnost součásti státní zkoušky – obhajoby diplomové práce Právní postavení soudce v České republice – kárná odpovědnost konané žalobkyní dne 28. 5. 2018“. Poté konstatoval, že žalobkyně pozbývá vysokoškolské vzdělání a uložil jí do 14 dní odevzdat děkanovi diplom a osvědčení.

Rozhodnutí Městského soudu v Praze je zde.

Rektor krok zdůvodnil tím, že v roce 2020 prověřil podnět, že diplomová práce žalobkyně je totožná s prací K.Z. obhájené v roce 2016 na Univerzitě Palackého v Olomouci. Následně sestavená komise konstatovala, že „posuzovaná diplomová práce žalobkyně je z velmi významné části plagiátem, a to zejména s ohledem na obsah diplomové práce K. Z. absolventky Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která přitom nebyla uvedena v seznamu použitých zdrojů, ani v textu či poznámce pod čarou posuzované diplomové práce“.

Kromě toho práce žalobkyně obsahovala přeformulované články, například z časopisu pro Právní vědu a praxi. Žena opsala i článek, který publikovala Česká justice. Konkrétně šlo o článek Dušana Šrámka Kárných řízení se soudci by mohlo být víc, předpokládá to větší aktivitu žalobců. „Text sice nebyl žalobkyní převzat doslova, některé věty jsou vynechány, jiné reformulovány, ale je zřejmé, že článek byl zřejmou inspirací pro její diplomovou práci,“ vyjmenovává rozsudek důvody odebrání titulu a diplomu.

Práci konzultovala s vedoucí a obhájila na výbornou

Žena před soudem namítala procesní vady, nesprávné sestavení komise, nesplnění podmínek pro anulování státní zkoušky i fakt, že pokud by se skutků dopustila, nejednala úmyslně. Ani autorské právo nemohla porušit, když nepřevzala původní díla v plném rozsahu.

Navíc obhájila na výbornou: „Poukázala, že diplomovou práci obhájila se stupněm A – výborně, čímž prokázala komplexní znalost dané problematiky. Žalobkyně vynaložila při tvorbě diplomové práce značné úsilí v podobě konzultací a revizí spolu s vedoucí práce. Za nesplnění, či zdánlivé splnění diplomové práce by se tak dala označit situace, kdy student diplomovou práci nezpracuje vůbec a nechá si ji vytvořit ,na zakázku´, anebo kdy převezme kompletně dílo jiného autora,“ uvedla v žalobě.

„Žalobkyně navíc takto získané znalosti a dovednosti zúročila, což když po ukončení vysokoškolského studia, úspěšně vykonává činnost asistentky soudkyně Krajského soudu v Praze,“ stojí v rozsudku Městského soudu v Praze.

Jenže Městský soud v Praze byl i po výměně replik jiného názoru: „Žalobkyně v žalobě sice namítala, že její diplomová práce obsahovala množství jejich vlastních myšlenek, tato námitka však zůstala v ryze obecné rovině, žalobkyně neuvedla, jaké své konkrétní myšlenky vtělila do své diplomové práce, přičemž veškeré podklady ve správním spise (zejména stanovisko přezkumné komise) prokazují opak tvrzení žalobkyně, a to že velké množství textu diplomové práce žalobkyně je plagiátem,“ uvedl soud s tím, že ani fakt konzultace s vedoucí práce nemění nic na závěru, že výtvor je významným plagiátem.

Škola může zahájit řízení o státní zkoušce do tří let

Jak dále vyplývá z rozsudku, nemusí jít o ojedinělý případ: „Soud upozorňuje, že novelizací provedenou zákonem č. 137/2016 Sb., bylo s účinností ode dne 1. 9. 2019 do zákona o vysokých školách doplněno ustanovení § 47c, jímž byla nově dána vysokým školám možnost deklarovat, a to zpětně, avšak toliko v průběhu zákonem stanovené lhůty, neplatnost státní zkoušky, její součásti či obhajoby disertační práce,“ napsal Městský soud v Praze v rozhodnutí. Zákon umožňuje zahájit řízení do tří let zpětně.

Důvodová zpráva k této novele zákona uvádí k nově zakotvené možnosti pouze následující: „Zákon vymezuje skutkové okolnosti, za nichž lze takové rozhodnutí vydat, když z důvodu ochrany dobré víry a závažného zásahu do právního postavení musí jít o nesplnění podmínek či předpokladů pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky v důsledku úmyslného trestného činu nebo úmyslného jednání dotyčné osoby proti dobrým mravům (soustavného a opakovaného nebo byla-li jím podstatně narušena možnost získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu).“

S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu pak Městský soud v Praze žalobu na univerzitu zamítl jako nedůvodnou. V posuzované věci byla podle soudu „jednáním žalobkyně proti dobrým mravům podstatně narušena možnost získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu“.

Irena Válová