Další vyřízenou stížnost bez následků pro stát si může odškrtnout Česká republika. Pět údajně nezletilých Afgánců si ve Štrasburku stěžovalo, že určování věku z rentgenu kostí je ponižujícím zacházením, metoda je nepřesná a nezohledňuje rozdíly etnik. Případ Evropský soud pro lidská práva vyškrtl ze seznamu po neúspěšných pokusech kontaktovat jejich zástupkyni z Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Stížnost na Českou republiku podalo pět občanů Afghánistánu v březnu 2020. „Stěžovatelé byli zastoupeni slečnou P. Sedláčkovou z české nevládní Organizace pro pomoc uprchlíkům,“ stojí v rozhodnutí o vyškrtnutí případu ze seznamu případů.
Úplné rozhodnutí z 22. června 2023 je zde.
Jak vyplývá z textu komunikace s českou vládou, stížnost podávalo pět údajně nezletilých Afghánců, kteří byli zajištěni v centrech pro zajištění cizinců Balková a ve Vyšní Lhotě. Na prošení Úmluvy o lidských právech a základních svobodách si stěžovali proto, že jim byly v detenci provedeny rentgenové testy posouzení jejich věku z kostí. Následně byli přeřazeni z centra pro rodiny s dětmi do detence pro dospělé.
Mohlo by vás zajímat
Migranti: Je to vězení pro dospělé muže
Celý postup měli Afgánci za zacházení v rozporu s Článkem 3 Úmluvy – Zákaz mučení. „Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu,“ stojí v předmětném článku Úmluvy.
„Stěžovatelé tvrdí, že metoda zjišťování použitá v jejich případě na základě rentgenového snímku zápěstní kosti je značně nepřesná a podle znaleckých posudků nezohledňuje rozdíly mezi různými etnickými skupinami. Na základě výsledku tohoto posouzení byli žadatelé, původně umístění v záchytné stanici pro rodiny s dětmi, přemístěni do záchytných zařízení pro dospělé,“ shrnul Evropský soud pro lidská práva obsah stížnosti v komunikaci s českou vládou.
Navíc jsou podle nich česká imigrační záchytná střediska, kde byli zadrženi, podobná věznici pro dospělé muže, stojí dále v komunikaci. Jak dále vyplývá z podané stížnosti z března 2020, Afgánci napadli usnesení o detenci a případ byl v té době u Nejvyššího správního soudu.
Ze sídla nevládní organizace nepřišla žádná odpověď
Jak se případ dále vyvíjel? Z rozhodnutí vyplývá, že k věci se vyjádřila česká vláda a jeden ze stěžovatelů sám odstoupil.
„Stížnosti stěžovatelů podle článků 3, 8 a 13 Úmluvy týkající se jejich zadržení v detenčních ústavech pro dospělé po rentgenovém posouzení jejich kostního věku a následné správní soudní řízení byly oznámeny vládě ČR, která předložila vyjádření k přípustnosti a opodstatněnosti. Připomínky byly předány stěžovatelům, kteří předložili svá vyjádření v odpovědi s poukazem na to, že třetí stěžovatel si nepřeje pokračovat ve vyřizování své žádosti u Soudu,“ stojí v aktuálním rozhodnutí.
Letos v březnu se ale něco přihodilo: „Dopisem ze dne 17. března 2023 zaslaným prostřednictvím služby elektronické komunikace Soudu (e-Comms) kancelář vyzvala zástupkyni, aby do 31. března 2023 informovala Soud, zda nadále udržuje kontakty se stěžovateli č. 1, 2, 4 a 5, a pokud ano, zda měli tito žadatelé zájem na vyřízení své žádosti. Na tento dopis nepřišla žádná odpověď,“ stojí v rozhodnutí Soudu.
„Dne 17. dubna 2023 byl stejný dopis znovu zaslán e-Comms nevládní organizaci, kde sídlí zástupce žadatelů. Žádná odpověď však nenásledovala,“ dodává k tomu Evropský soud pro lidská práva.
Soud: Nekomunikace a žádné zvláštní okolnosti
Jak dále uvádí Soud v rozhodnutí, český případ neprovázely žádné zvláštní okolnosti. Proto byl při „neexistenci“ stěžovatelů zastaven.
„S ohledem na výše uvedené a při neexistenci jakýchkoli zvláštních okolností týkajících se dodržování práv zaručených Úmluvou a jejími protokoly se Soud v souladu s čl. 37 odst. 1 písm. a) Úmluvy domnívá, že je již není opodstatněné pokračovat v posuzování žádosti,“ stojí v rozhodnutí.
Z těchto důvodů soud jednomyslně rozhodl vyškrtnout stížnost ze seznamu případu, uzavřel Evropský soud pro lidská práva.
Irena Válová
