U soudů vyšších stupňů v Česku stále působí výrazně méně žen v talárech než mužů. Podle Daniely Zemanové, aktuálně jediné ústavní soudkyně a dlouholeté soudkyně Nejvyššího správního soudu, to vypovídá zejména o tom, že vedení soudů nepovažuje změnu tohoto stavu za prioritu. Ministerstvo spravedlnosti sdělilo, že chystá dotazníkové šetření, které se bude věnovat otázkám kariérního postupu soudců a jeho možných překážek – mimo jiné i ve vztahu k pohlaví soudců. Žádný z vrchních a nejvyšších soudů neřídí žena.
U obvodních a krajských soudů pracuje dlouhodobě více soudkyň než soudců, na vyšších stupních soudní soustavy se ale tento poměr překlápí v neprospěch žen. V poslední době se navíc i u krajských soudů podíl mužů zvyšuje. Na počátku letošního roku bylo z okresních soudců 66,7 procenta žen, z krajských soudců 54,3 procenta. U pražského vrchního soudu pak evidovalo ministerstvo 40 procent žen, u olomouckého 37,5 procenta. U Nejvyššího soudu působilo 12 žen z celkového počtu 69 soudců, tedy 17,4 procenta. Nejvyšší správní soud pak měl 14 soudkyň, což z celkového počtu 37 soudců představovalo 37,8 procenta.
Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud i oba vrchní soudy řídí muži. U krajských soudů se poměr předsedů a předsedkyň vyrovnal na čtyři ku čtyřem. Z 86 okresních soudů jich ženy vedou 45.
„Jsme si vědomi rozdílného zastoupení žen a mužů v rámci hierarchie soudní soustavy včetně zastoupení soudních funkcionářů. V současné době nicméně nedisponujeme podrobnějšími daty, která by umožnila blíže objasnit možné příčiny tohoto rozložení,“ sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Obecné faktory
„Je pravděpodobné, že je to dáno jak souběhem obecných faktorů, které se projevují v rámci celé společnosti, tak faktorů specifických pro justiční prostředí,“ pokračoval. „Až data vyhodnotíme, zvážíme ve spolupráci se soudy opatření, která by měla přispět ke zvýšení transparentnosti při výběru soudců k soudům vyšších instancí. Jednou z možných variant je přijetí kariérního řádu,“ doplnil.
„O čem vypovídá skutečnost, že na nejvyšších soudech jsou ženy v menšině? Zejména o tom, že to vedení těchto soudů nepovažuje za prioritu,“ napsala bývalá prezidentka Soudcovské unie Zemanová. „Zajímavá skutečnost je, že od nástupu Barbary Pořízkové do funkce místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu v říjnu 2018 je poměr nově přijatých soudců a soudkyň na Nejvyšší správní soud tři ku třem,“ podotkla.
Mohlo by vás zajímat
Jediný výrazný rozdíl v nepoměru mužů a žen nastal podle Zemanové ve vedení krajských soudů. „Od doby, kdy se ministerstvo spravedlnosti zavázalo provádět výběrová řízení na funkci předsedy krajského soudu podle pravidel, která navrhlo do novely zákona o soudech a soudcích, se poměr mužů a žen v této funkci vyrovnal na 4:4 z předchozího stavu 1:7,“ upozornila. „To podle mého přesvědčení podporuje závěr, že předem stanovená a dodržovaná pravidla pro personální výběry pomáhají zlepšit poměr ve prospěch žen,“ dodala.
Zemanová: Poměr žen na ÚS je tristní
Situaci u Ústavního soudu pak Zemanová okomentovala tak, že poměr mužů a žen tam byl tristní po většinu doby existence takzvaného „třetího Ústavního soudu“ – dvě ženy vůči 13 mužům. „Po odchodu Kateřiny Šimáčkové na konci roku 2021 zde zbyla pouze jediná žena, takže jsme se Miladou Tomkovou v této pozici vyměnily,“ připomněla. „Příčinu hodnotím stejně jako u obsazení nejvyšších soudů – pro prezidenta, který soudce Ústavního soudu vybírá, genderová nevyrovnanost Ústavního soudu nebyla důležitá. Senát, který návrhy prezidenta schvaluje, bych z toho nevinila. Rozumím tomu, že je složité neschválit kandidáta jen proto, že není žena,“ poznamenala.
Ideálním stavem by podle ní byla pestrost pléna Ústavního soudu, která zajišťuje vyrovnanost různých názorových pohledů. „Gender je důležité, ale pouze jedno hledisko. Nemá být upřednostňováno před ostatními, jako je věk, typ právnické profese, konzervativní či liberální založení. Nikdy nemůžeme dosáhnout vyrovnanosti ve všech těchto směrech zároveň, ale měli bychom se bránit zjevným nevyrovnanostem – což poměr žen a mužů 1 : 14 je,“ uzavřela.
Podle dat, která shromažďuje Rada Evropy, působilo v roce 2020 u nejvyšších soudů přes 60 procent žen na Slovensku, v Lotyšsku, Rumunsku a Bulharsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Turecku. V Černé Hoře překračoval podíl žen u nejvyšších soudů 80 procent. Do stejné kategorie jako Česko – tedy přes 60 procent mužských soudců u nejvyšších soudů – spadaly například Německo, Švýcarsko, Itálie, Norsko, Estonsko nebo Španělsko. ČR tedy v tomto ohledu výrazně nevybočuje. Přes 80 procent mužských nejvyšších soudců hlásilo Severní Irsko, Albánie a Ázerbájdžán.
